Je čas na ošetření trávníku a výsev čínského a pekingského zelí

1. červenec 2014
Rada pro tento den

Pravidelně sekáme trávu na rovných plochách. Nezapomínáme ale vysekávat také příkopy.

Pokud příkopy necháme zarůst, nahromadí se v nich stařina, dešťová voda se bude hůře vsakovat a navíc se toto vlhké a zarostlé místo stane ideálním prostředím pro slimáky.

V příkopech také většinou bují plevelné druhy, které po odkvětu dokáží pořádně zaplevelit zahradu.

Zatímco na rovině trávu snadno posečeme sekačkou a pak ji třeba zkompostujeme, příkopy jsou hůře přístupné a musíme použít křovinořez nebo klasickou kosu.

Nestačí ale trávu jen posekat. Důležité také je posekanou trávu obracet a usušit a poté ji vyhrabat tak, jak to dělali naši dědové. Je to sice pracné, ale kolem domu pak budeme mít stále pěkně upravené prostředí.

Vyséváme pekingské a čínské zelí

Pekingské zelí tvoří pevnou hlávku, čínské zelí naopak hlávku netvoří a je složeno z různě rozevřených růžic listů. Oba druhy zelí lze pěstovat po všech druzích zeleniny.

Semena vyséváme ve špetkách, vzešlé sazenice vyjednotíme do sponu 40x40 cm. Pekingské i čínské zelí mají poměrně krátkou vegetační dobu, asi 60–70 dnů, do podzimu tedy výborně narostou. Konzumujeme je postupně, nebo je můžeme skladovat ve sklepě.

Letní měsíce jsou obdobím největšího výskytu nepříjemných octomilek

Velmi rychle se množí do početných hejn a zbavit se jich je pak obtížné. Proto je třeba jejich výskytu předcházet.

Silnými lákadly a zdroji potravy pro octomilky jsou zbytky citronů, slupky z jablek, ale i ovocná šťáva. Zbytky potravin, především ovoce a zeleniny, bychom tedy měli důsledně odstraňovat z kuchyňské linky i z koše.

Celý článek najdete v časopisu Receptář.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.