Iva Holmerová: Spíš než zavírat se doma před koronavirem doporučuju vyjít ven do přírody
Respirátory FFP3, které mají chránit proti koronaviru, zmizely z pultů. Na internetu se nabízejí za přemrštěné ceny. Považuji to za trestuhodné, zlobí se gerontoložka.
Čtěte také
Důvod k panice podle Ivy Holmerové žádný není. Situaci kolem šíření koronaviru považuje za středně závažnou. „Smrtnost je sice několikrát vyšší než u běžné chřipky, ale většinový průběh nebude pravděpodobně zas tak odlišný,“ uklidňuje.
„Strach je zvláštní fenomén. Bojíme se zejména toho, co neznáme nebo co je nové.“ Holmerová připomíná, že auta u nás zabijí i 50 lidí za měsíc. „Nebudí to v nás paniku, protože automobily potřebujeme a zvykli jsme si na ně.“
Jaká je prevence?
Gerontoložka doporučuje především vsadit dlouhodobě na pohyb a pestrou, zdravou stravu bohatou na vitamíny. Nepodceňovat přísun vitamínu D, kterého je zejména v zimním období nedostatek, a také selenu.
„Spíše než se uzavírat doma a konzumovat nahromaděné zásoby bych radila vyjít ven do přírody a zlepšovat svou kondici. To je to nejlepší, co můžeme zatím udělat,“ radí v pořadu Jak to vidí...
Naučí koronavirus Čechy nebát se očkování?
Specifická virostatika a vakcíny proti koronaviru se teprve vyvíjejí. „Zajímá mě, jestli je pak zkonzumujeme stejně jako mouku v prvních dnech paniky, anebo jestli budeme k očkování skeptičtí.“
Čtěte také
„Proti chřipce se třeba nechceme očkovat, i když víme, že to je velmi závažné onemocnění, které má také svou smrtnost. Léta to doporučujeme, ale naše populace to příliš nerespektuje. A velice podobné je to i s očkováním proti pneumokokům, klíšťové encefalitidě a dalším nemocem.“
Další témata rozhovoru: výročí narození Rudolfa Jedličky, zakladatele Jedličkova ústavu; slabiny současného systému dlouhodobé péče; sto let od uzákonění volebního práva žen.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
