Ilona Švihlíková: Vláda by měla v době krize pevně držet volant. Místo toho ale vytváří chaos

21. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Současná vláda jedná nesystémově a chaoticky. Dlouhodobé zadlužení není správné

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Jaký dopad to bude mít na veřejné finance i na další generace?

„Schodek je sice oficiálně uveden jako 320 miliard, superhrubá mzda tam ale není zanesena. Stejně tam nejsou ani dopady stravenkového paušálu. Jde tedy o vrcholně nejasné číslo,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková.

„I když bude tento rozpočet přijat, budou vzápětí následovat jeho novely. To vytvoří naprostý chaos. Není možné, aby se rozpočet měnil kaskádou poslaneckých návrhů.“

Nejvíce Iloně Švihlíkové ale vadí to, že vláda velmi významně a hlavně dlouhodobě podsekává stranu příjmů. „Opravdu hodně mě znepokojuje zavedení dlouhodobých prvků, které nebyly řádně projednány. Proletěly stavem legislativní nouze a teď se mají natrvalo usadit v našem daňovém systému. To není dobře.“

Problémové body

Množství problémů na příjmové straně zakládá podle Ilony Švihlíkové do budoucna na situaci permanentních dlouhodobých deficitů. Zrušení například superhrubé mzdy je krok správným směrem, pokud by to ale bylo na 15 % se základní sazbou, znamenalo by to výpadek 90 miliard. A to je otázka dlouhodobá a bude to obrovský problém.“

Čtěte také

Připočítat je k tomu třeba i zmiňovaný stravenkový paušál a zpětnou vratku daně, která do naší daňové soustavy vnáší moment, že tu už nebude moc subjektů, které by platily daně.

Dalším problémovým bodem podle Ilony Švihlíkové je třeba úplně zbytečné zrušení daně z nabytí nemovitosti, což znamená výpadek 20 miliard.

„Asi se dá počítat s tím, že příští rok vzroste nezaměstnanost. Velký tlak bude vyvíjen na podporu v nezaměstnanosti i na aktivní politiku nezaměstnanosti. Tyto části jsou v rozpočtu ale velmi podhodnocené. Celkově jsou kroky vlády velmi neuspořádané a nesystematické,“ míní ekonomka.

Jak z toho ven?

Veřejný dluh přesahuje poprvé v historii dva biliony korun. Má vláda vizi, jak snížit zadlužení? „Nepovažuji za problém, že by se zadlužení krátkodobě zvýšilo. Je to logické. Naprosto nesmyslné ale je podřezávat si pod sebou příjmovou větev dlouhodobě.

Obecně platí jednoduchá poučka. Buď se přeskládá daňový mix, aby dával smysl, nebo se bude škrtat ve výdajích. V praxi to většinou znamená, že se řešení hledá ve zvýšení DPH, což ale nejvíce dopadne na ty nejchudší. Nebo se bude škrtat ve výdajích, a v tomto případě se vždycky najde někdo, kdo bude chtít privatizovat veřejné služby.“

Nastavení do budoucna je tedy velmi nebezpečné. Nejhorší je ale způsob projednávání. Není v tom žádný systém. Žádný směr. Vláda by měla pevně držet volant. Nota bene v krizi,“ uzavírá ekonomka.

Další témata rozhovoru: kompenzační programy v době krize; proč vláda investuje méně, než slíbila?; je výhodnější krátkodobější přiškrcení ekonomiky, nebo dlouhodobé restrikce?; jak zvládají krizi asijské státy?

Spustit audio

Související