Herbadent: Na počátku stála touha poznat moc léčivých bylin
Oba milovali farmacii. Jeden rád experimentoval a míchal bylinky, druhý byl vášnivý cestovatel, který léčivé rostliny dovážel. Od prvního společně vyrobeného léčivého vína už to byl k firmě dvou bratrů jen krůček. Článek se vztahuje k datu premiéry dílu.
Málokterý obyvatel či návštěvník pražského Smíchova tuší, že se pod hektickou a průmyslovou čtvrtí nacházejí rozsáhlé vinné sklepy. A to hned vedle pivovaru! Má to však svoji logiku.
Maltonové víno, nápoj ne zrovna běžný, se totiž vyrábí z pivovarnického sladu. A do jisté míry je analogií tradičních čínských a japonských rýžových vín připravovaných také z obilnin. Do dnešní doby se využívání „medicinálních“ vín nejvíce udrželo právě v tradiční asijské medicíně, ale silnou tradici má v Evropě právě v České republice.
Bratři a fascinace farmacií
Když Vladimír a Vavřinec Svatkovi firmu roku 1897 zakládali, vybrali si strategickou polohu na Zbraslavi, odkud bylo na Smíchov, co by kamenem dohodil. Kde je totiž pivovar, tam je i slad.
Následující rok dostali jako první v tehdejším Rakousku-Uhersku koncesi na kvašení sladových vín a po pár letech přesídlili smíchovskému Staropramenu ještě blíž. Aby se se sladem nemuseli vozit zbytečně daleko a měli ho hned po ruce.
Bratři Svatkové měli na počátku dvacátého století se svými léčivými sladovými víny obrovský úspěch. Sbírali ocenění na mnoha světových výstavách. A jejich výrobky se dodávaly do lázní i lékáren.
Výroba rostla a kapacita pomalu přestávala stačit. Proto se v roce 1906 začalo se stavbou nové prostornější továrny na nynější frekventované Strakonické ulici. Byla v ní varna, kvasírna, dokvašovna a hlavně rozsáhlé sklepení, do kterého putoval jeden ručně vyřezávaný dubový sud plný lahodných léčivých vín za druhým. Tyto prostory jsou využívány dodnes.
Víno na lékopis
Za první republiky, v době největšího boomu firmy, se vyrábělo osm druhů vín: sherry, malaga světlá i tmavá, madeira, portské, tokajské, vermut a stolní vína v půllitrových a litrových lahvích. Z malagy se později stalo malagelo, o kterém zpívá Ivan Hlas a jež se dalo za dob socialismu koupit v lékárnách, drogeriích či v ovoci a zelenině.
Firmě Svatkových se dařilo až do druhé světové války. Magistra Svatka na jejím konci nacisté popravili. A to by mohl být konec úspěšného podniku. Ale nebyl – naštěstí.
Co se s firmou stalo po roce 1948 a kdy na svět přišel dentální masážní roztok zvaný Herbadent? Kdy se začaly vyrábět ryze přírodní zubní pasty s antibakteriálními, protizánětlivými a protikrvácivými účinky? A co vyrábí firma dnes?
Související
-
Bílinská kyselka: Minerálka z Čech, kterou pili i v dalekém Rio de Janeiru
Že je perlivá voda v Českém středohoří léčivá, věřili lidé odjakživa. Teprve ale popsáním léčebných vlastností v odborných publikacích začal její zlatý věk.
-
Alpa: Od bezbarvé vodičky ke krému a zubní pastě. Víte ale, proč se jí říká francovka?
Výrobu tradičního bylinkového výluhu odstartovala jedna cesta do hor. Už přes sto let francovka ulevuje od bolesti a dezinfikuje. Nabízely ji ale i prodejny Baťa.
-
Hašlerky: Destinky nikdo nechtěl. Pomohla změna receptury i jména
Tvrdý bonbon pro zmírnění chrapotu a kašle údajně vymyslel v roce 1877 hamburský lékárník. Nazval je Caruso podle zpěváka, kterému prý pomohly zachránit koncert.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
