Bílinská kyselka: Minerálka z Čech, kterou pili i v dalekém Rio de Janeiru
Že je perlivá voda v Českém středohoří léčivá, věřili lidé odjakživa. Zlatý věk ale začal až popsáním léčebných vlastností v odborných publikacích. V hliněných džbáncích zalitých voskem putovala nejen do carského Ruska, ale i do daleké Ameriky a Brazílie.
Historicky první písemné záznamy o využívání bílinské minerální vody se objevují v pramenech z počátku 17. století. Pak se Evropou prohnala třicetiletá válka a na léčivé prameny se pozapomnělo.
Později měl do kraje cestu ruský car Petr Veliký. Panovník navštívil město Teplice, kde poprvé kyselku ochutnal. A byl jí nadšen. Léčivá voda díky tomu putovala k carskému dvoru a stala se nadlouho tradiční součástí ruského lázeňství.
Léčila i hysterii
Ve druhé polovině 18. století došlo ke kompletnímu vyčištění bílinských pramenů. Jímky byly vyzděny kamennými kvádry a všechny tři tehdejší prameny kyselky do nich byly svedeny.
Lékaři už tehdy doporučovali Bílinskou kyselku při nemocech dýchacích cest, astmatu, tuberkulóze, při onemocnění ledvin a močových cest, ale i při revmatismu. Pomáhat měla dokonce při léčbě poruch nervového systému, jako je hysterie či hypochondrie.
Není tedy divu, že brzy měla Bílinská kyselka odběratele doma i v cizině. A jejich počet stále rostl. Poptávka byla tak veliká, že bylo potřeba postavit novou budovu balírny a expedice. Lázeňský areál tak dostal svou první ucelenou stavební podobu.
Otec a syn
O proslulost bílinské minerálky se zasloužil geolog a autor řady odborných knih doktor Franz Ambros Reuss. Zakladatel balneologie přivedl do Bíliny řadu věhlasných hostů a je pohřben na místním hřbitově.
V jeho práci pak pokračoval i jeho syn August Emanuel Reuss. Profesor mineralogie a geologie na vídeňské univerzitě nastoupil po otcově smrti na jeho místo lázeňského, městského a panského lékaře v Bílině.
Vážený lékař byl také profesorem mineralogie na pražské univerzitě. O geologii a paleontologii přednášel na Královském českém stavovském technickém učilišti a působil i ve Vlasteneckém museu v Praze. Nedlouho před svou smrtí byl za své zásluhy povýšen do šlechtického stavu.
Oba dva přispěli řadou provedených rozborů k odbornému využití minerální bílinské vody. A na jejich výzkumy navázaly i další generace jejich rodiny.
Jakou roli v rozvoji Bílinské kyselky sehrál rod Lobkowiczů? Jak se postupně rozšiřovaly lázně a jak vypadají dnes? A co se s prameny dělo během první a druhé světové války?
Související
-
Poděbradka: Jak pruský proutkař našel vodu nejenom pro celé Poděbrady
Poděbradka byla objevena náhodou při hledání pitné vody pro město Poděbrady. Vody jejího typu je pod Středočeským krajem tolik, že je prakticky nevyčerpatelná.
-
Kofola: S nedostatkem kofeinu se při výrobě nepočítalo. Zužitkovaly se saze
Červená malinovka, nebo žlutá citronáda. Jiná limonáda v 60. letech k dostání nebyla. Do doby, než státní aparát vydal příkaz k výrobě kofoly.
-
Pilsner Urquell: Pivo, které vzniklo náhodou, inspirovalo celý svět
Za vznikem legendárního moku stojí několik nepovedených várek a bavorský sládek, který možná udělal chybu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Mimozemští roboti, červí díry, kosmické elektrárny... je lepší být ve střehu.
Tomáš Vacek, šéfredaktor a moderátor Rádia Junior
Komplet 3CD Vladana a Prasopes
Co se stane, když se desetiletá holka rozhodne být intergalaktickou strážkyní? Sci-fi seriál o útěku z domova, vzpouře strojů a přátelství s jedním zvláštním kouzelným zvířetem.
