Bílinská kyselka: Minerálka z Čech, kterou pili i v dalekém Rio de Janeiru

Historicky první písemné záznamy o využívání bílinské minerální vody se objevují v pramenech z počátku 17. století. Pak se Evropou prohnala třicetiletá válka a na léčivé prameny se pozapomnělo.

Později měl do kraje cestu ruský car Petr Veliký. Panovník navštívil město Teplice, kde poprvé kyselku ochutnal. A byl jí nadšen. Léčivá voda díky tomu putovala k carskému dvoru a stala se nadlouho tradiční součástí ruského lázeňství.

Léčila i hysterii

Ve druhé polovině 18. století došlo ke kompletnímu vyčištění bílinských pramenů. Jímky byly vyzděny kamennými kvádry a všechny tři tehdejší prameny kyselky do nich byly svedeny.

Lékaři už tehdy doporučovali Bílinskou kyselku při nemocech dýchacích cest, astmatu, tuberkulóze, při onemocnění ledvin a močových cest, ale i při revmatismu. Pomáhat měla dokonce při léčbě poruch nervového systému, jako je hysterie či hypochondrie.

Není tedy divu, že brzy měla Bílinská kyselka odběratele doma i v cizině. A jejich počet stále rostl. Poptávka byla tak veliká, že bylo potřeba postavit novou budovu balírny a expedice. Lázeňský areál tak dostal svou první ucelenou stavební podobu.

Otec a syn

August Emanuel Reuss převzal po otci místo bílinského lékaře|foto: Lysippos, Wikimedia Commons, CC0 1.0, ©

O proslulost bílinské minerálky se zasloužil geolog a autor řady odborných knih doktor Franz Ambros Reuss. Zakladatel balneologie přivedl do Bíliny řadu věhlasných hostů a je pohřben na místním hřbitově.

V jeho práci pak pokračoval i jeho syn August Emanuel Reuss. Profesor mineralogie a geologie na vídeňské univerzitě nastoupil po otcově smrti na jeho místo lázeňského, městského a panského lékaře v Bílině.

Vážený lékař byl také profesorem mineralogie na pražské univerzitě. O geologii a paleontologii přednášel na Královském českém stavovském technickém učilišti a působil i ve Vlasteneckém museu v Praze. Nedlouho před svou smrtí byl za své zásluhy povýšen do šlechtického stavu.

Oba dva přispěli řadou provedených rozborů k odbornému využití minerální bílinské vody. A na jejich výzkumy navázaly i další generace jejich rodiny.

Jakou roli v rozvoji Bílinské kyselky sehrál rod Lobkowiczů? Jak se postupně rozšiřovaly lázně a jak vypadají dnes? A co se s prameny dělo během první a druhé světové války?