Ekonom Lukáš Kovanda: Halíře dělají talíře. Možností, kde šetřit, má stát celou řadu
Česká republika rozvolňuje. Od 12. dubna se otevře část obchodů, svůj provoz budou moct obnovit zoologické zahrady či farmářské trhy. Ruku v ruce s postupující vakcinací se tak zřejmě blíží čas, kdy by se měl stát stáhnout do pozadí a začít šetřit. Kde všude může brát?
„Hlavní je, abychom neudělali stejnou chybu jako loni a neotevřeli příliš rychle. Myslím si ale, že máme naději, že otevření může být už trvalé. Vakcinace úspěšně pokračuje, takže je možné, že plošné uzávěry už nebudou potřeba,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonom Lukáš Kovanda.
Čtěte také
Jako správnou volbu hodnotí ekonom zejména to, že se průmysl nakonec neuzavřel, o čemž se vedly vášnivé diskuse ani ne před měsícem.
„Vidíme, že čísla se zlepšují i bez uzavření průmyslu. Dokonce se mluví o rozvolňování. Ekonomické náklady a škody ovšem budeme sčítat dlouhé měsíce, možná i roky. Nejdůležitější je, aby se postupně stát stáhl z ekonomiky, jakmile už nebude potřebný, a začal šetřit.“
Peníze i bez práce
V České republice se během celé pandemie překvapivě podařilo udržet nízkou míru nezaměstnanosti. Přesto by měl stát postupně ukončit podpůrné programy a tím podpořit návrat lidí na trh práce.
„Kvůli státním podporám a záchranným balíčkům totiž lidé nemusejí mít potřebnou motivaci vrátit se do práce, což vidíme například v Americe. Okamžik, kdy stát přestane podpory vyplácet, bude ovšem potřeba velmi dobře načasovat. A bude samozřejmě záležet na vakcinaci a na ústupu pandemie.“
Každý halíř se počítá
Všechny záchranné kroky během pandemie dělal stát na dluh. Nepopulární úkol začít šetřit připadne na další vládu, která vzejde z říjnových voleb. Možností, kde šetřit, je ale podle Lukáše Kovandy celá řada.
Čtěte také
„Například na podporu stavebního spoření vydal stát mezi lety 2000 a 2020 193,4 miliardy korun. Z hlediska objemu rozpočtu jsou to možná drobné, zhruba jde o 4 miliardy ročně, ale i halíře dělají talíře,“ je přesvědčen host Dvojky.
Rozhodně se ale stát v příštích letech nevyhne zvyšování některých daní. „Pravděpodobně půjde o zvýšení daní, které mají takzvaný výchovný efekt, tedy mají odradit od spotřeby například tvrdého alkoholu a tabáku. Čím vyšší daň, tím ale vyšší atraktivita pro černý trh. Je tedy potřeba dobře balancovat a nezvyšovat příliš striktně.“
„Stát může zvyšovat také v oblasti daní z nemovitostí. Majetkové, nemovitostní daně máme totiž nejnižší v celé Evropské unii.“
Myslet na horší časy
Všechny tyto úsporné kroky by však stát měl činit v době hojnosti a prosperity. Názor NKÚ, že stát měl hledat úspory i v době pandemie, proto Lukáš Kovanda nesdílí.
„Mezi ekonomy je naopak konsenzus, že stát by měl hledat úspory v časech příznivých. Dělat to v době krize znamená, že dále podvážeme koupěschopnou poptávku, potopíme ekonomiku a krizi ještě zhoršíme,“ uzavírá Lukáš Kovanda.
Další témata: nakládání státu s veřejnými penězi v době pandemie; predikce MMF v oblasti růstu české i světové ekonomiky; dvě překvapení pandemie; osud impéria podnikatele Petra Kellnera; návrh na globální minimální daň ze zisku.
Související
-
Lukáš Kovanda: Snížení daní je rozumné, vláda ale nepřišla s plánem úspor
Zrušení superhrubé mzdy a nové sazby daně z příjmu rozdělují zemi na dva názorové tábory. Podle ekonoma Lukáše Kovandy je snížení daní potřeba, aby se lidem lépe dýchalo.
-
Ilona Švihlíková: Vláda by měla v době krize pevně držet volant. Místo toho ale vytváří chaos
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Jaký dopad to bude mít na veřejné finance i na další generace?