Lukáš Kovanda: Zavřít továrny? Obávám se, že přes tak radikální krok cesta z krize nevede
V České republice se zatím nepodařilo dostat pandemii pod kontrolu. Lze v oblasti restrikcí ještě nějak přitvrdit? Jak se na návrh zavřít na pár týdnů průmysl dívá ekonom Lukáš Kovanda?
Čtěte také
Již několik týdnů se v České republice koketuje s myšlenkou, že by byl na nějakou dobu omezen provoz továren, kde se podle posledních zjištění koronavirus nejvíce šíří. O jakých provozech je ale vlastně řeč?
„Samozřejmě nikdy nelze zavřít celý průmysl. Kdyby například nefungoval energetický nebo potravinářský sektor, znamenalo by to kolaps celé společnosti. Šlo by tedy jistě o uzavření neesenciálních složek. Posoudit ale, které složky by to byly, je velmi individuální a jistě by vyvstala řada otazníků,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonom Lukáš Kovanda.
Součinnost obyvatel
Vede vůbec cesta k zásadnímu snížení virové nálože v České republice přes tak radikální krok?
Čtěte také
„Obávám se, že nevede. Výzkum z celého světa ukazuje, že pokud má mít tvrdý lockdown smysl, musí nastat dostatečně brzo, kdy je veřejnost vylekaná, vystrašená a kdy není unavená.“
V tuto chvíli po roce zápolení je však situace opačná. Tuzemská veřejnost je již vyčerpaná. A to je problém.
„Vedle administrativně nařízeného lockdownu je totiž důležitou složkou boje s pandemií také lockdown spontánní, dobrovolný. Tedy lockdown spočívající v našem vlastním omezování bez úředního nařizování. A tento lockdown bude slabší právě z důvodu vyčerpané a otupělé veřejnosti.“
Dlouhodobě udržitelný lockdown
Mnohem větší smysl by podle ekonoma měl středně těžký lockdown, který by byl dlouhodobě udržitelný. „Potvrzuje to i izraelská studie, která doporučuje vyzkoušet na vzorku zemí OECD zavedení lockdownu středně těžkého, ovšem dlouhodobě udržitelného. Tak, aby to pro obyvatelstvo nebylo definitivní ránou.“
„Tvrdý lockdown nebude fungovat bez součinnosti obyvatel. A ztráty, které by tím ekonomika utrpěla, by byly citelnější než přínos. Navíc bychom museli uvažovat minimálně o čtyřech týdnech uzávěry, což by ale byla pro ekonomiku příliš velká zátěž,“ je přesvědčen host Dvojky.
Další nevýhodou tvrdého lockdownu by podle ekonoma byla i ztráta možnosti provádět samotesty, jako se to ve firmách na organizované platformě děje nyní. „Důležitým argumentem také je, že na boj s pandemií, na záchranná opatření ve formě kompenzačních bonusů, půjček a programů, musí prostě někdo vydělat,“ uzavírá Lukáš Kovanda.
Další témata rozhovoru: míra zneužití kompenzačních balíčků; dopady pandemie na platy mužů a žen; konsolidace veřejných financí; jak hluboká je propast mezi chudou a bohatou vrstvou obyvatelstva?
Související
-
Lukáš Kovanda: Největší sekera dějin se dala očekávat. Struktura zadlužení však mohla být lepší
Státní rozpočet skončil ve schodku 367,4 miliardy korun. Je to nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Pro srovnání předloni činil schodek 28,5 mld. korun.
-
Lukáš Kovanda: Podniky krvácejí. Mnoho z nich bude muset přejít na jiný model
Mezinárodní měnový fond výrazně zhoršil výhled české ekonomiky na příští rok. Co našemu hospodářství přinese další přiškrcení ? Přežijí zranitelná odvětví další vlnu?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.