Dušan Drbohlav: Integrace uprchlíků vázne. Překážkou je nejistota i typická ukrajinská nerozhodnost

Ukrajinská vicepremiérka a ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných území Iryna Vereščuková se nechala slyšet, že země potřebuje v první řadě nadcházející období nějak přečkat. Návrat milionů krajanů by země kvůli poškozené energetické síti nezvládla. „Značí to, že případná další vlna z Ukrajiny není vůbec vyloučena,“ přitakává v pořadu Jak to vidí... sociální geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Dušan Drbohlav.

Situace je podle něj skutečně vážná. „Ukrajinské zimy nejsou příjemné, a pokud nemáte funkční základní infrastrukturu, bez tepla lze jen těžko přežít dlouhou dobu. Patrně však nepůjde o tak velkou vlnu, jako byla ta předchozí,“ dodává.

Ukrajinci mnohdy tápou

Tu podle Dušana Drbohlava zvládá Česko obstojně. „Pozitiva stále převažují. Problémy jsou ale bohužel dlouhotrvajícího rázu. Problematické je hlavně centralistické řízení státu. Nejprve to byla odpovědnost ministra vnitra, potom přesun na zmocněnce, teď přesun na ministerstvo práce a jakousi odbornou komisi... Vidíme, že to není plně funkční.“

Čtěte také

Dušan Drbohlav: Vzdělaní Ukrajinci se nedomluví česky a pracují v nekvalifikovaných profesích. V tom bychom mohli pomoci

Hledání vhodného modelu souvisí podle sociálního geografa i s nedostatečnou komunikací problému. „V tom vidím skutečně velké rezervy. Projevuje se to jak v informovanosti majoritní české společnosti, tak i ukrajinských uprchlíků, kteří mnohdy tápou a nevědí, jak se k informacím dostat.“

To ostatně dokazuje i výzkum agentury PAQ Research Hlas Ukrajinců v Česku. Podle poslední zprávy se až pětina ukrajinských uprchlíků v Česku nedostala k lékaři, přestože mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění. Narážejí ale na neinformovanost, dlouhé čekací lhůty a jazykovou bariéru. „A k tomu připočtěme řadu dílčích problémů, jakou je třeba digitalizace. Mnohdy je obrovský problém vyplatit humanitární dávku, protože nelze jedince v systému nalézt,“ doplňuje Drbohlav.

Problémem je podle něj i redistribuce pomoci, přetíženost některých kapacit, malá mezinárodní spolupráce, pomalá nostrifikace, nedostatečná starost o nezletilé bez doprovodu, ale třeba i černý trh práce, kterého využívají agentury mafiánského typu. „Přesto je tady i díky pomoci dalších subjektů ve společnosti, nevládnímu sektoru, mezinárodním organizacím a solidaritě, i hodně pozitiv. Svědčí o tom třeba čísla z Prahy, kde 70 000 lidí bydlí u Čechů, kdežto 10 000 zajišťoval stát.“

Jednu nohou tady, druhou tam

V hlubší integraci ukrajinských uprchlíků do české společnosti pak brání velká nejistota a touha vrátit se zpátky, ale současně nemožnost to zatím udělat. „O Ukrajincích víme, že jsou obecně velmi nerozhodní. Pracovní migranti vždycky byli jednou nohou doma a jednou tady. Tady vydělávali peníze, ale doma měli rodinu, kterou chtěli přivézt. Bylo to ale moc drahé. Váhali, byli nerozhodní.“

A toto teď podle Drbohlava umocňuje válečný konflikt. „Lidé se zatím nerozhodli, zda budou investovat všechny své síly do rychlé integrace, naučí se jazyk, anebo vezmou nekvalifikovanu práci, která se nabízí, a budou čekat, až budou moci budovat budoucnost na Ukrajině...“