Dagmar Dzúrová: Okolní země využívají potenciál migrantů lépe. Česko trápí odliv mozků. Zejména ve zdravotnictví

„Stát se snaží válečné uprchlíky přijímat. Snaží se pomoct. Podat jim ruku. Začlenit je. Společnost je ale bohužel po pandemii ve vážném stavu. Takže je to složitější a také velmi individuální,“ hodnotí situaci v pořadu Jak to vidí... profesorka Dagmar Dzúrová, demografka a sociální geografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Čtěte také

„Co uděláme pro uprchlíky, prospěje i nám.“ O integraci Ukrajinců diskutují ve speciálu Jak to vidí... sociologové Yana Leontiyeva, Dušan Drbohlav a Štěpán Kment

„Je to o to pozitivnější, že v případě utečenecké krize jde o náhlý jev. Válka vypukla prakticky ze dne na den a ze dne na den se musely i státy připravit na novou situaci. Rozhodnout se, jak budou reagovat, aby samy nebyly ohroženy.“

Neméně důležité je ale podle Dzúrové i pomáhat utečencům v úspěšném návratu do jejich vlasti. „Musejí být připraveni na opětovné začlenění do jejich společnosti. Třeba v pražském centru se zaregistrovalo přes 500 zdravotních pracovníků z Ukrajiny, kterým my pomůžeme. Jde ale o to, aby neztratili svoji kvalifikaci.“

„Každý z nás, jakmile nějakou dobu v oboru nepracuje, ztrácí schopnost pozitivního návratu. V případě zdravotníků to platí zejména. Jakmile operatér neoperuje, ztrácí každým dnem rutinu a dovednost. A to je špatně.“

Odliv mozků

Ukrajinci byli do ruské invaze nejpočetnější skupinou pracovních migrantů u nás. „Současná válečná migrace je na rozdíl od té pracovní v orhožení života, většinou velmi nečekaná a spontánní.“

„Řada zemí kolem nás ale dovede využít pracovní potenciál imigrantů lépe než my. U nás velmi často nemá imigrant pracovní postavení stejné, jako měl v zemi původu. Nedokážeme jim nabídnout práci adekvátní té, kterou dělali doma.“

Troskotá to na mnoha faktorech: na byrokracii, na nabídce trhu práce i touze migrantů jít za lepším. „Znovu se podívejme na zdravotníky. Sestřičky z východu tady velmi často pracují jen několik měsíců a pak se posunou dále na západ, protože tam mají daleko lepší podmínky. Jde o klasický případ odlivu a přetahování mozků, kterého využívají jiné státy velmi aktivně.“

Jazyk je klíčový

Úspěšné začlenění na trh práce nebo i do škol samozřejmě souvisí i se znalostí jazyka země, do které migrant přijíždí.

Čtěte také

iROZHLAS

Učte uprchlíky česky, vzkazuje sociolog vládě

„Máme podloženo výzkumy, že čím je imigrant lépe jazykově vybaven, tím lépe se vyzná v předpisech, v možnostech, lépe si vybere a lépe se začlení. Pokud tedy chceme, aby došlo k pozitivnímu začlenění, přínosnému pro obě strany, je jazyk naprosto nezbytný.“

Bohužel ani v této oblasti nevyužívá Česká republika všechny možnosti naplno. „V současné době se tolik nabízejí on-line kurzy. Je to věc, kdy jeden vyučující zvládne stovky žáků na druhém konci drátu. Bylo by fajn, kdyby to ale bylo cíleně zaměřeno pro danou oblast, tedy na žáky, pedagogické pracovníky nebo zdravotníky. Jazyk je ale prostě podmínkou.“