Dušan Drbohlav: Vzdělaní Ukrajinci se nedomluví česky a pracují v nekvalifikovaných profesích. V tom bychom mohli pomoci

16. srpen 2022

Situaci uprchlíků v naší zemi zatím zvládáme dobře, míní sociální geograf Dušan Drbohlav v pořadu Jak to vidí... Zlomový okamžik očekává na podzim. Česko by mělo pomoci lidem s Ukrajiny s češtinou, aby měli lepší šance najít si práci. V audiozáznamu si můžete poslechnout i další názory. Jak v Česku přijali ukrajinští krajané válečné uprchlíky ze své země? A jaké šance mají ukrajinské děti, když na podzim znovu nastoupí do českých škol?  Moderuje Zita Senková. 

Podle dat ministerstva vnitra od začátku ruské invaze udělilo Česko uprchlíkům z Ukrajiny přes 407 000 dočasných víz. Podle analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí většina uprchlíků pracuje na nekvalifikovaných pozicích.

„Jen 16 % lidí působí v profesi, kterou zastávali na Ukrajině,“ popisuje sociální demograf Dušan Drbohlav. „Získat nekvalifikovanou pozici je nejsnažší,“ vysvětluje. „Ukrajinci totiž musí nostrifikovat svoji profesi a musí být i dobří, aby uspěli v konkurenci.“

Zlom přijde se začátkem školy

Další bariéru představuje jazyk. „To by ale šlo řešit. Organizace přípravy jazykové výuky by mohla být z české strany intenzivnější. Mohli bychom pomoci více a lépe,“ myslí si host Zity Senkové v pořadu Jak to vidí...

Zlomový okamžik očekává na podzim. „Humanitární fáze přejde do systémové integrační,“ odhaduje. „Takovou situaci jsme dosud nezažili. Ale zatím ji zvládáme.“ Klíčové pro integraci je podle něj právě schopnost uprchlíků normálně pracovat a vzdělávat děti.

„V přepočtu na obyvatele jsme třetími největšími příjemci ukrajinských uprchlíků na světě.“ Příchozí vlnu tvoří téměř z poloviny ženy a z jedné třetiny děti. „Je to velmi specifická vlna spíše malých dětí a matek. Bude důležité, nakolik jsme schopni je zařadit do našeho vzdělávacího systému. A s tím souvisí i kompetence jazykové.“

autoři: Zita Senková , Dušan Drbohlav , juk
Spustit audio

Související