Dnešní másla jsou kvalitnější než dřív. Přesto některá z nich obsahují stopy minulého režimu, zjistil test Jana Tuny

„Byť máme 31 let od revoluce, chtěli jsme si ověřit, zda másla neobsahují zbytky staré ekologické zátěže z dob minulých – například DDT a polychlorované bifenyly, které se hromadí v mléce a v ekosystému stále zůstávají,“ vysvětluje autor a moderátor pořadu A DOST! TelevizeSeznam.cz Jan Tuna.

Nechtěné dědictví

Bohužel testy prokázaly, že některá másla DDT, i když v malé koncentraci a nepřekračující limity, obsahovala. „DDT se dříve používalo v zemědělství jako ochrana rostlin proti škůdcům. Dnes je tento toxický insekticid na hubení hmyzu zakázán. Na některých místech je však dodnes přítomen, a odtud se může dostávat do potravního řetězce,“ potvrzuje ing. Jan Rosmus ze Státního veterinárního ústavu v Praze.

Nutno říci, že za přítomnost zbytků DDT výrobci vlastně nemůžou. Velmi záleží například na tom, kde se krávy pasou nebo jestli stará zátěž není v kravíně. „Důležité je o problému vědět a následně ho řešit třeba tím, že se krávy budou pást na jiné pastvině,“ říká Jan Tuna.

Žádné z testovaných másel nebylo ošizeno rostlinnými tuky|foto:A DOST! TelevizeSeznam.cz.

Dnes už výrobci máslo nešidí

Laboratoře Státního veterinárního ústavu otestovaly celkem 12 másel prodávaných na našem trhu. Provedena byla senzorická analýza, analýza základních jakostních ukazatelů, peroxidového čísla a některých pesticidů. Analyzována byla také identita mléčného tuku, tedy to, zda máslo není šizené a neobsahuje jiný než mléčný tuk.

Máslo musí obsahovat mezi 80 a 90 % mléčného tuku, maximálně 16 % vody a 2 % „netuků“. Pokud produkt obsahuje 92 % tuku, jde o výrobek jiné kategorie. Výsledky testu ukázaly, že žádné z testovaných másel nebylo šizené přidáním levnějších rostlinných tuků, jako se tomu dělo dříve.

Testy prokázaly, že dnešní másla jsou daleko kvalitnější a skoro bez škodlivin. „V minulém režimu byly maximální povolené limity pro obsah škodlivin v potravinách daleko vyšší než dnes a přítomnost řady z nich se netestovala, protože detekční přístroje nebyly dostupné. Dnes jsou kontaminanty sledovány daleko přísněji a informace jsou veřejně dostupné,“ uzavírá Jan Rosmus.