David Mareček: Bojkot ruských umělců? Je třeba citlivě rozlišovat. Putinovcům by nemělo být dopřáno sluchu
Válka na Ukrajině otřásla i slavným milánským divadlem La Scala. Důvodem je zahájení nové sezony operou Boris Godunov od ruského skladatele Modesta Petroviče Musorgského. Vedle demonstrantů kritizovali repertoár i ukrajinští diplomaté v Itálii. Jak od sebe oddělovat politická rozhodnutí a kulturu? Generální ředitel České filharmonie David Mareček v audiozáznamu ještě přiblíží, jak inflace dopadá na umělce, i to, kde ve světě hledat nové poptávky po klasické hudbě.
Největší obavou protestujících je to, že uvedení Borise Godunova může využít ruská propaganda. Proti tomu se ohradil italský prezident Sergio Mattarella, který řekl, že nelze smazat ruskou kulturu, která je pevnou součástí té evropské.
Za svůj repertoár se razantně postavil i šéf La Scaly dirigent Riccardo Chailly. „A jednoznačně udělal dobře,“ hodnotí v pořadu Jak to vidí… generální ředitel České filharmonie David Mareček.
Vyhrocená doba
Podle něj je sice přirozené, že každý režim s kulturou nějak pracuje a totalitní zřízení kulturu zneužívají. „Ale autor, který dílo napsal před mnoha lety, samozřejmě nemohl tušit, do jakého kontextu se jeho tvorba v budoucnu dostane.“
„Skladba, která byla napsána dávno před tím, než Putin zaútočil na Ukrajinu, by měla být posuzována podle své umělecké kvality. A nikoli podle kontextu, který jí propůjčí někdo jiný,“ vysvětluje Mareček.
Současné uvedení opery Boris Godunov, která měla premiéru v Mariinském divadle v Petrohradu 8. února 1874, bylo ale nakonec úspěšné. „Doba je válkou na Ukrajině vyhrocená. Musí to tak být. Člověk nesmí být ke zlu lhostejný,“ připouští Mareček. „Bohužel to ale občas s sebou nese přehnané projevy. A snaha relativizovat uvedení Borise Godunova byla jedním z nich.“
Dopřát sluchu?
Bojkot ruských uměleckých děl a izolace ruských umělců byly nejvýraznější v prvních dnech a týdnech od ruské invaze na Ukrajinu. Některé z nich byly podle Marečka zbytečně vyhrocené.
Složitou problematiku, jak se k ruským umělcům stavět, rozebírá podrobně například slavný pianista ruského původu Jevgenij Kissin, který se k ruskému vpádu na Ukrajinu ostře vymezil hned na začátku.
„Podle něj má každý možnost dát nějak najevo, na čí straně stojí. Jsou ale lidé, kteří svůj názor říct otevřeně nemohou. Protože je na nich závislá nějaká instituce a další lidé. Ty by proto Kissin ostře neodsuzoval. Ten, kdo ale závislý není a má možnost se vyjádřit, by tak měl učinit,“ přibližuje Mareček. „Pokud ale umělec putinovský režim nadále podporuje, nemělo by mu být dopřáno sluchu.“
Související
-
Přepis: Jak to vidí David Mareček – 13. prosince 2022
Hostem byl ředitel České filharmonie David Mareček.
-
David Mareček: Rusko ničí ukrajinskou kulturu. Identitu národa tím ale nezničí. Ukazuje to Má vlast
Co nám říká ruská legenda o Leningradské symfonii z obleženého Leningradu nebo skutečný příběh za protektorátu zakázané, a přesto hrané Mé vlasti v Národním divadle?
-
David Mareček: Hudba ve válce lidi stmeluje a dává jim sílu přežít
Minulá svědectví z koncentračních táborů, Terezína, ale i aktuálně ze syrského Damašku jsou stále stejná. Hudba hraje i ve válce. Stimulační a mobilizační roli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.