Cyril Höschl: Vzdělanost byla od starověku doménou lidí, po kterých není poptávka na trhu práce

16. duben 2019

Má vzdělávání reagovat na potřeby trhu práce? Kdo vytvořil naši současnou technologicky vyspělou společnost?

„Vzdělanost od starověku až do vzniku vědeckotechnické revoluce byla doménou lidí, po kterých nebyla žádná poptávka na trhu práce. Vzdělanost byla v rukou mnichů, opatů, písařů v klášterech, filozofů,“ připomíná v pořadu Jak to vidí... psychiatr Cyril Höschl.

Kdo potřebuje vzdělance?

Logo

„Trh práce ve středověku vyžadoval pastevce, zemědělce, řemeslníky, ševce, kováře, ale rozhodně ne někoho, kdo si jenom tak bloumá o morálce. A přesto to byli právě tito na trhu práce nepotřební vzdělanci, kteří tu vzdělanost přenesli z epochy do epochy.“

„Právě tím, že se zabývali zdánlivě neužitečnými věcmi jako pozorování hvězd, toho, jak teče voda, luštěním geometrických záhad, rozvinuli takové disciplíny, jako je fyzika, chemie, matematika. Ty pak daly základ oborům, které začaly přinášet ten obrovský technologický pokrok.“

Vzdělanost vs. dovednost

„Když vzdělanostní potenciál nabyl určitého rozměru, vybuchl v gejzír toho, čemu se říká vědeckotechnická revoluce. Jenomže mezitím se se vzdělaností něco stalo,“ myslí si. „Dřív by se řeklo, že se Pepa vyučí ševcem, a dneska bychom řekli, že se vyučí programátorem. Ale to není vzdělanost, to je dovednost.

„Vzdělanost je pořád ještě v tom neužitečném, co je dnes pořád ještě upozaďováno a považováno za druhořadé, nepotřebné nebo dokonce překážející.“ Akorát už těmi nositeli podle Höschla nejsou filozofové.  „Dnes je to základní výzkum, ti teoretici.“

Další témata rozhovoru: požár Notre-Dame; elektronické zdravotnictví a umělá inteligence; brexit; víceletá gymnázia; má vzdělávání reagovat na potřeby trhu práce?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.