Cyril Höschl: Vzdělanost byla od starověku doménou lidí, po kterých není poptávka na trhu práce

„Vzdělanost od starověku až do vzniku vědeckotechnické revoluce byla doménou lidí, po kterých nebyla žádná poptávka na trhu práce. Vzdělanost byla v rukou mnichů, opatů, písařů v klášterech, filozofů,“ připomíná v pořadu Jak to vidí... psychiatr Cyril Höschl.

Kdo potřebuje vzdělance?

„Právě tím, že se zabývali zdánlivě neužitečnými věcmi jako pozorování hvězd, toho, jak teče voda, luštěním geometrických záhad, rozvinuli vzdělanci takové disciplíny, jako je fyzika, chemie, matematika,“ říká v pořadu Jak to vidí... Cyril Höschl|foto:Český rozhlas

„Trh práce ve středověku vyžadoval pastevce, zemědělce, řemeslníky, ševce, kováře, ale rozhodně ne někoho, kdo si jenom tak bloumá o morálce. A přesto to byli právě tito na trhu práce nepotřební vzdělanci, kteří tu vzdělanost přenesli z epochy do epochy.“

„Právě tím, že se zabývali zdánlivě neužitečnými věcmi jako pozorování hvězd, toho, jak teče voda, luštěním geometrických záhad, rozvinuli takové disciplíny, jako je fyzika, chemie, matematika. Ty pak daly základ oborům, které začaly přinášet ten obrovský technologický pokrok.“

Vzdělanost vs. dovednost

„Když vzdělanostní potenciál nabyl určitého rozměru, vybuchl v gejzír toho, čemu se říká vědeckotechnická revoluce. Jenomže mezitím se se vzdělaností něco stalo,“ myslí si. „Dřív by se řeklo, že se Pepa vyučí ševcem, a dneska bychom řekli, že se vyučí programátorem. Ale to není vzdělanost, to je dovednost.

„Vzdělanost je pořád ještě v tom neužitečném, co je dnes pořád ještě upozaďováno a považováno za druhořadé, nepotřebné nebo dokonce překážející.“ Akorát už těmi nositeli podle Höschla nejsou filozofové.  „Dnes je to základní výzkum, ti teoretici.“

Další témata rozhovoru: požár Notre-Dame; elektronické zdravotnictví a umělá inteligence; brexit; víceletá gymnázia; má vzdělávání reagovat na potřeby trhu práce?