Cyril Höschl: Respektující, hazardér nebo sabotér? Klid do duše vnese vakcína i lepší interpretace dat

10. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Úzkost může zabíjet více než koronavirus. Sabotéři mají výhodu v tom, že dokážou úzkost potlačit

Účinná vakcína proti koronavirové nákaze by mohla být k dispozici už příští měsíc, oznámily farmaceutické firmy. Jde o dlouho očekávané světlo na konci tunelu, které má moc snížit napětí a úzkost ve společnosti?

Čtěte také

Vědci z firem Phizer a BioNTech zveřejnění výsledků testování popsali jako skvělý den pro vědu a pro lidstvo. Ve výzkumu pokročily i další laboratoře. V závěrečných fázích testování je asi tucet vakcín.

Zpráva je to samozřejmě radostná a pro mnohé nadějná. Ochráněno by mělo být 90 % z těch, kteří se nechají očkovat. Těch ale rozhodně nebude 100 %. Nutno také říct, že například s proočkovaností proti chřipce značně v Evropě pokulháváme, říká v pořadu Jak to vidí psychiatr Cyril Höschl.

U koronaviru se také teprve uvidí, do jaké míry budou mutace viru při snaze o vakcinaci populace problém. 

Místo semaforu PES

K opětovnému pocitu bezpečí a jistoty možná přispěje i nový informační systém PES, díky kterému by se lidé měli lépe vyznat v opatřeních, která aktuálně platí v dané epidemiologické situaci.

Až do současné doby jsme měli informací opravdu málo, ač se to nezdá. Neustále se sice publikovala data o nakažených, ale nepřinášelo to zásadní a jasné informace. Čísla je potřeba přepočítávat relevantně k počtu a hustotě obyvatel a pracovat s nimi v čase.

Pokud bude jasně definováno, co se smí dělat za jaké situace, vnese to větší klid do duší lidí a sníží se nejistota z chaotičnosti. Obyvatelstvo prostě bude vědět, na čem je. Dospěli jsme do stavu, kdy lze ve sběru dat, v jejich zpracování a v jejich interpretaci udělat pořádek, je přesvědčen host Dvojky.

Rozdělení společnosti podle sociologů

K dispozici jsou také nová sociologická data výzkumu Život během pandemie organizace PAQ Research a iniciativy IDEA anti Covid-19. Podle nich většina lidí vládní opatření respektuje (59 %), sabotérů je minimum (5 %). Vedle těchto dvou skupin ještě výzkum pracuje se skupinou ustaraných (12 %), hazardérů (12 %) a podceňujících (11 %).

Čtěte také

Skupiny se liší zejména v tom, do jaké míry považují zavedená opatření za účinná a do jaké míry je opatření existenciálně ohrožují,“ vysvětluje psychiatr.

Velkou roli přitom hraje osobnostní profil každého z nás. „Každý z nás má jinou hladinu a míru úzkostnosti, která koreluje s odpovědností. Výzkumy provedené kdysi na jednotce intenzivní péče, ukázaly, že se lidé zpravidla dělí do dvou velkých klastrů. Jedni jsou velcí popírači, kteří úzkost dokážou vytěsnit. Druzí jsou naopak přehnaně úzkostní. Dodržují všechno, ale ohrožují sami sebe svojí úzkostí.“

Průzkum ukázal, že větší úmrtnost měli ti, kteří byli přehnaně úzkostní, než ti, kteří režim sabotovali. „Zda se to dá úplně aplikovat na covid, nevím. Neexistuje ale jednotný psychologický návod, jak s lidmi zacházet. Ustrašeným by se měly informace a data o nákaze podávat úplně jiným způsobem než velkým popíračům,“ uzavírá psychiatr.

Další témata rozhovoru: analýza společnosti rozdělené koronavirem; dopady krize na drogovou scénu; jak se se situací vyrovnávají linky bezpečí.

Spustit audio

Související