Cyril Höschl: Nemá cenu brečet nad rozlitým mlékem. Je čas zamyslet se nad tím, jak věci udělat jinak

„Očekávání je obecně základním předpokladem našeho konání. Je to zdroj motivace. O něco se snažíme proto, že doufáme, že to bude mít nějaký výsledek. Třeba, že se naše situace zlepší nebo změní,“ říká v pořadu Jak to vidí... psychiatr Cyril Höschl.

Uspokojení potřeb

Nepatří sem samozřejmě jenom touha po dosažení lepší kariéry a peněz. „Patří sem uspokojení všech možných potřeb včetně potřeby pocitu bezpečí, sounáležitosti, blízkosti nebo určitého kulturního a duchovního uspokojení,“ vysvětluje Cyril Höschl.

Čtěte také

Cyril Höschl: Studie ukázaly dramatický nárůst úzkostných poruch

Očekávání pověstného světélka na konci tunelu je podle psychiatra zásadním předpokladem pro to, aby se vývoj nezastavil. I když přiznává, že v některých situacích, typicky třeba před volbami, se lidé nechají ovládnout fatalistickým pocitem, že nic nemá cenu.

„Současná situace patří rovněž k těm případům, kdy je naše očekávání frustrováno, protože jeho uspokojení je neustále odkládáno.“

Začarovaný kruh

Podle Cyrila Höschla je schopnost odložit uspokojení svých potřeb součástí určité zralosti osobnosti. Funguje to ale omezeně. „Pokud svoji odměnu či satisfakci odložíme o týden, měsíc, rok, nic se nestane. Pokud jsme ale frustrováni permanentně, tak frustrace působí jako vleklý, chronický distres. A ten má samozřejmě velmi negativní dopady.“

Zasažena je totiž nejenom zmíněná motivace, ale negativně je ovlivněno celkové zdraví. „Zvýšení hormonů stresové osy se například projeví na délce hojení, může vyústit v řadu nemocí, ale také má negativní dopad na naši imunitu.“

Pokud tedy permanentní frustrace, kterou zapříčinila pandemie, vede dříve nebo později k poklesu obranyschopnosti organismu, jak se ze začarovaného kruhu dostat?

Poučit se

„Nastala doba, kdy bychom měli přehodnotit, co všechno udělat jinak v případě, že bude situace pokrčovat. Brečet nad rozlitým mlékem totiž nemá smysl. Smysl má se poučit a přemýšlet, co všechno se dá dělat jinak,“ je přesvědčen host Dvojky.

Podle Cyrila Höschla by se především mělo lépe diverzifikovat. „Jestli jsme totiž někde udělali chybu, pak v nedostatečné diferenciaci přístupu, péče a podpory jednotlivým složkám populace na základě osobnostních rysů, věku, profese a nakonec i podle imunitní výbavy,“ uzavírá Cyril Höschl.

Další témata rozhovoru: solidarita se zdravotníky; zdravotnický personál a dlouhodobý stres; potřeba hojnosti a proměna konzumního chování.