Psychiatr Cyril Höschl: Narůstá agresivita, animozita i neopodstatněné osočování
Pandemie koronaviru prověřuje velkou měrou lidské duševní zdraví. Dochází k polarizaci společnosti. Nebývalý je také masivní přesun lidské komunikace do internetového prostoru. V pořadu Jak to vidí na to upozorňuje psychiatr Cyril Höschl.
Čtěte také
„Narůstá vzájemná animozita, narůstá agresivita ve vzájemných mezilidských komunikacích a vztazích,“ říká profesor Cyril Höschl. Roste i neopodstatněné osočování, které podle psychiatra nevede k ničemu dobrému. Společným jmenovatelem pro tyto stavy je podle Höschla přesun komunikace do virtuálního prostoru.
Komunikace se kvůli tomu stává méně autentickou a více anonymizovanou. „Je to asi tak, jako když pácháme nějaké zlo. Je velký rozdíl, jestli ho musíme uskutečnit vlastníma rukama,“ říká Cyril Höschl. Pokud lidé komunikují na internetu, chovají se podle psychiatra úplně jinak, než když stojí tváří v tvář. „Je to velká změna a řekl bych k horšímu,“ podotýká psychiatr. Dodává, že zároveň jde ale i o výzvu, protože se s tím budeme muset naučit zacházet.
Nedobrovolně doma
Pandemie koronaviru ovlivňuje nejen komunikaci, ale i například výkonnost lidí na pracovišti, která u řady lidí nuceně klesá. „Mnoho živnostníků je nuceno zavřít své živnosti a podnikání, což je stresor, protože je to existenciální ohrožení,“ upozorňuje psychiatr Höschl.
Pandemie podle něj vstoupila i do pracovní psychologie například nucenými home office. „Ta scéna toho, co se po nás chce a toho, co nás uspokojuje v práci, se naprosto mění,“ zmiňuje Höschl. Pracovní týmy jsou podle psychiatra de facto rozpadlé a nekomunikují.
„Celá ta situace vypadá tak, jako kdyby společnost zamrzla, historie se zastavila, zastavil se společenský pohyb a v tom strnutí se začala vnitřně drolit,“ míní Höschl.
Psychiatr Cyril Höschl zopakoval, že globálně v celé populaci dochází k dramatickému nárůstu některých duševních poruch, zejména deprese, úzkostných poruch a sebevražedných myšlenek.
Další témata rozhovoru: jak rozmrazit společnost; reforma psychiatrické péče; vyšší vzdělání a délka života; pandemie a odchody od rodičů; úspěšné přistání na Marsu.
Související
-
Josef Šlerka: Elity by si měly uvědomit, že vytvářejí obraz společnosti
Pokud se ti, co máme na očích, jako držitelé normy chovají způsobem, že normu brutálně porušují, tak zprostředkovaně ovlivňují chování lidí. Říká sémiotik Josef Šlerka.
-
Lidé se nesemkli, společnost je rozdělená, míní sociální psycholog Jan Krajhanzl
Jak ve skutečnosti lidé vnímají heslo Spolu to zvládneme? V 21. století vládne individualismus, vysvětluje na Dvojce sociální psycholog Jan Krajhanzl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.