Jiří Hlaváč: Ztrátou osobního kontaktu trpí všichni. Věřím ale ve schopnost společnosti uzdravit se
Koncerty bez účasti publika, děti v kontaktu se svými kamarády přes obrazovku počítače. Dopady současné pandemie jsou značné. Ztrátou osobního kontaktu trpí všichni včetně těch nejmladších. „Přesto věřím, že má společnost úžasnou schopnost sebereflexe a regenerace,“ je přesvědčen Jiří Hlaváč.
S čím srovnat současnou situaci? „Blízko byl možná jen Karel Čapek se svojí Bílou nemocí. Stejně jako se bílá nemoc šířila napříč všemi společenskými vrstvami a postihla všechny bez výjimky, dostává se do našich myslí, podvědomí a životů měrou nevídanou i koronavirus,“ říká v pořadu Jak to vidí... Jiří Hlaváč.
Dopady na lidskou společnost jsou už teď značné. „Na druhé straně lze v současné situaci nalézt i pozitiva. Například se posílila víra v lidský život. A věřím také tomu, že tělo má úžasnou schopnost uzdravit se a vrátit se do svého normálu. Stejné sebereflexe a regenerace je schopna i lidská společnost.“
Děti školou povinné
Zásadní dopad má pandemie ve školství, a to stejnou měrou na všech třech vzdělávacích stupních. Podle Jiřího Hlaváče děti ztratily nejenom kontakt se svými kamarády, ale i s celým prostředím školy.
Čtěte také
„Škola není jen učení. Škola má svoji atmosféru a přináší s sebou i řadu rituálů, které nás doplňují, ozdravují a přinášejí nám smysl.“
Smyslem života by podle Jiřího Hlaváče měla být touha poznávat, hledat a učit se. A to on-line výuka úplně zprostředkovat nemůže. „Informační stránka je nějak zajištěna, ale velmi důležitý interaktivní a interpersonální kontakt je přerušen.“
Dvě složky umění
O důležitosti interaktivního přístupu mluvil už Jan Amos Komenský. Gesta, pohledy do očí, blízkost, souznění a porozumění však současná situace neumožňuje. Trpí tím velmi i oblast kultury a umění.
„Umění žije z toho, že obsahuje i vnitřní kontakt se svým publikem. Informativní složku může sice divákům či posluchačům nabídnout prezentace ze záznamu či pomocí streamovací služby. Druhou část, citovou vazbu, však nikoli. Citová stránka umění je podle mě postižena mnohem více a je bohužel pryč,“ uzavírá Jiří Hlaváč.
Další témata rozhovoru: proměnila krize naše požadavky na kulturu?; debata o moderním divadle; jedinečný umělecký přednes Hany Maciuchové.
Související
-
Jiří Hlaváč: Zpěvák si sám mši nezazpívá, hudebník nezahraje
Pospolitost je jedním ze základních rysů období Vánoc. A tato situace se už v budoucnu nedá nahradit. Jiří Hlaváč reaguje na restrikce kvůli omezení šíření koronaviru.
-
Jiří Hlaváč: Divadla mají z budoucnosti strach. Odhodlání jim ale nechybí
Nová divadelní sezona začala. Jako dřív to ale není. Někteří byli nuceni upravit program kvůli sboru v karanténě, jiní plánují otevřít až v lednu. Odhodlání ale nechybí.
-
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
