Jiří Hlaváč: Divadla mají z budoucnosti strach. Odhodlání jim ale nechybí

9. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Osud divadel je nejistý.

Nová divadelní sezona začala. Jako dřív to ale není. Některá divadla byla nucena upravit program kvůli sboru v karanténě, jiná plánují otevřít svá hlediště až v lednu. Odhodlání jim ale nechybí.

Čtěte také

I přes nejisté vyhlídky plánuje mnoho scén uvést nové premiéry. Na program by se měla konečně dostat i ta představení, která byla z důvodu jarní karantény zrušena. Všichni ale s obavami sledují zpřísňující se opatření.

„Stejnou obavou teď trpí všichni aktéři, kteří jsou v uměleckém dění jakkoli zapojeni. Strach, zda se jejich vize a prognózy naplní, spojuje všechny,“ říká v pořadu Jak to vidí hudebník Jiří Hlaváč.

Posílení kumštýřského ducha

Odhodlanost těch, kteří i za takovýchto podmínek chtějí studovat nové věci, je úžasná. Spousta umělců je ochotna přinášet i nevídanou míru osobní oběti v tom, že už se to netýká jejich volného času. Jsou prostě k dispozici a chtějí pracovat.

Klarinesta Jiří Hlaváč v tom spatřuje zajímavý moment posílení kumštýřského ducha. Stávající situace ukazuje připravenost umělců, a to nejen odbornou, ale i morální a občanskou. Prostě chtějí být u toho, aby se všechno znovu vrátilo do původního stavu.

Ohrožení existence

Jiří Hlaváč

Jako negativum samozřejmě vidí riziko, že i nově nastudované věci se nakonec nemusejí v premiéře uvést. Pro mnohé to bude velký zásah do jejich psychiky. Finanční dopad je až sekundární.

Nemožnost dělat svoji profesi, v které lidé hledají svoji jistotu, a to nejen existenční, ale vůbec lidskou a uměleckou, může být pro mnohé destruktivní,“ uvažuje host Dvojky.

Mnoho herců zasvětilo divadlu celý život. A nyní jsou ve věku, kdy by měli poslední možnost naposledy nastudovat novou hru. A teď je jim to znemožněno. Ruku v ruce s tím samozřejmě jde i existenční nejistota, která je v hereckém světě velmi vágní, říká hudebník.

Vděční diváci

Dosavadní ohlas publika na to, že mohou znovu navštěvovat divadla, je úžasný. Míra pospolitosti a srdečnosti je obrovská, i přesto, že lidé musejí dodržovat opatření a nosit roušky. Jejich vděk za to, že pro ně někdo připravil představení i za velmi obtížných podmínek, je obrovský. Publikum je aktivováno nejen společensky, ale i citově.

Podle Jiřího Hlaváče je možné, že se nová situace stane v budoucnu zdrojem pro vznik nových uměleckých děl. „Nejdříve ale musí pominout období senzacechtivosti. Teprve poté bude prostor na zamyšlení se nad existencí každého z nás.

Pandemie totiž podle Jiřího Hlaváče vyslala jeden důležitý pokyn. Chovejme se jako lidský rod, který je dělný, sociálně cítící a umí najít společné východisko z problému. To už zpracoval Čapek ve své Bílé nemoci. Ale poselství je pořád stejné. Je tedy velmi pravděpodobné, že vzniknou další díla s podobnou tematikou, uzavírá hudebník.

Další témata rozhovoru: úmrtí Jiřího Menzela; otazníky nad novou divadelní sezonou; ekonomická závislost v kultuře; koronavirus jako inspirace umělců; jaký je český divák? 

Spustit audio

Související