Jiří Hlaváč: Divadla mají z budoucnosti strach. Odhodlání jim ale nechybí

I přes nejisté vyhlídky plánuje mnoho scén uvést nové premiéry. Na program by se měla konečně dostat i ta představení, která byla z důvodu jarní karantény zrušena. Všichni ale s obavami sledují zpřísňující se opatření.

„Stejnou obavou teď trpí všichni aktéři, kteří jsou v uměleckém dění jakkoli zapojeni. Strach, zda se jejich vize a prognózy naplní, spojuje všechny,“ říká v pořadu Jak to vidí hudebník Jiří Hlaváč.

Posílení kumštýřského ducha

„Odhodlanost těch, kteří i za takovýchto podmínek chtějí studovat nové věci, je úžasná. Spousta umělců je ochotna přinášet i nevídanou míru osobní oběti v tom, že už se to netýká jejich volného času. Jsou prostě k dispozici a chtějí pracovat.“

Klarinesta Jiří Hlaváč v tom spatřuje zajímavý moment posílení kumštýřského ducha. „Stávající situace ukazuje připravenost umělců, a to nejen odbornou, ale i morální a občanskou. Prostě chtějí být u toho, aby se všechno znovu vrátilo do původního stavu.“

Ohrožení existence

Po zkušenosti s pandemií bych se nedivil, kdyby vznikla nová umělecká díla s tematikou ohrožení lidského rodu|foto:Elena Horálková,Český rozhlas

Jako negativum samozřejmě vidí riziko, že i nově nastudované věci se nakonec nemusejí v premiéře uvést. „Pro mnohé to bude velký zásah do jejich psychiky. Finanční dopad je až sekundární.“

„Nemožnost dělat svoji profesi, v které lidé hledají svoji jistotu, a to nejen existenční, ale vůbec lidskou a uměleckou, může být pro mnohé destruktivní,“ uvažuje host Dvojky.

„Mnoho herců zasvětilo divadlu celý život. A nyní jsou ve věku, kdy by měli poslední možnost naposledy nastudovat novou hru. A teď je jim to znemožněno. Ruku v ruce s tím samozřejmě jde i existenční nejistota, která je v hereckém světě velmi vágní,“ říká hudebník.

Vděční diváci

Dosavadní ohlas publika na to, že mohou znovu navštěvovat divadla, je úžasný. „Míra pospolitosti a srdečnosti je obrovská, i přesto, že lidé musejí dodržovat opatření a nosit roušky. Jejich vděk za to, že pro ně někdo připravil představení i za velmi obtížných podmínek, je obrovský. Publikum je aktivováno nejen společensky, ale i citově.“

Podle Jiřího Hlaváče je možné, že se nová situace stane v budoucnu zdrojem pro vznik nových uměleckých děl. „Nejdříve ale musí pominout období senzacechtivosti. Teprve poté bude prostor na zamyšlení se nad existencí každého z nás.“

Pandemie totiž podle Jiřího Hlaváče vyslala jeden důležitý pokyn. „Chovejme se jako lidský rod, který je dělný, sociálně cítící a umí najít společné východisko z problému. To už zpracoval Čapek ve své Bílé nemoci. Ale poselství je pořád stejné. Je tedy velmi pravděpodobné, že vzniknou další díla s podobnou tematikou,“ uzavírá hudebník.

Další témata rozhovoru: úmrtí Jiřího Menzela; otazníky nad novou divadelní sezonou; ekonomická závislost v kultuře; koronavirus jako inspirace umělců; jaký je český divák?