Přepis: Jak to vidí Jiří Hlaváč – 9. září 2020
Hostem byl Jiří Hlaváč.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, dnešním glosátorem je prof. Jiří Hlaváč, klarinetista a pedagog, já vás vím.
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
Děkuju pěkně, dobrý.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den. Existuje v kultuře politická či ekonomická závislost, na kolik aktuální dění inspiruje umělce, kdo ovládá umění oslovit širší publikum,, nejenom o tom bude dnešní rozhovor. Pomalu se rozebíhá nová divadelní i koncertní sezóna, ale jak kde. Třeba Národní divadlo kvůli sboru v karanténě upravilo minulý týden program, ve Zlíně začne sezóna až v lednu 2021. Scény každopádně plánují nové premiéry včetně těch, které z důvodu jarní karantény museli přesunout z té minulé sezóny, ale uvidíme, kam nás zpřísňující se restrikce pustí.
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
To je samozřejmě nejen otázka, to je i rovina, která trápí všechny aktéry, kteří jsou v tom dění nějak zapojeni. Je to samozřejmě jenom vize, je to prognóza, co je to kvalitní a aktivní na jedné straně, já bych řekl odhodlanost všech, kteří chtějí studovat nové věci, chtějí je premiérovat, jsou ochotni přinášet i nevídanou míru osobní oběti v tom, že už se to netýká jejich volného času, jsou prostě k dispozici, chtějí pracovat a tak dále, já si myslím, že pro posílení ducha kumštýřského kolektivu je to dokonce zajímavý moment, který zase ukáže připravenost jednotlivých herců, hudebníků, pěvců, a tu připravenost nejen odbornou ale i morální a svým způsobem i občanskou, prostě chci být u toho, aby se znovu všechno vrátilo do toho původního stavu, to je to pozitivum. Negativum je velké riziko, že i nově nastonované věci se nakonec nemusí v premiéře uvést. To je velmi nepříjemný stav, protože budete na něčem pracovat usilovně po dobu týdnů či dokonce měsíců a najednou je stop stav a v tom očekávání a i v té míře narůstání, řekněme určité hodnoty a určité kvality, je vám to znemožněno, to je na psychiku velký zásah a já jsem si o tom párkrát povídal s lidmi, které to postihlo, ať už to bylo zmíněné Národní divadlo, ale stejně tak i řada festivalů, které byly na poslední chvíli zrušeny, to je opravdu nepříjemný moment a řekl bych dokonce, že ten finanční dopad je až sekundární, či terciární v pozadí, ten první moment je v tom, že najednou nemohu dělat profesi, které odvádím maximum, kterou miluji, ve které jsem vždycky hledal svoji jistotu a ne jen existenční, ale vůbec lidskou a uměleckou a najednou nevím, co bude, nevím, jestli ještě někdy budu u zrodu něčeho nového, jsou lidé v mém věku, u nichž nastudování nového titulu může být skutečně tím posledním titulem, který v divadle třeba po 40 letech mohou ještě realizovat, a to je velký zásah do psychiky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Plus tedy jak jste sám zmínil i ten pochopitelně existenční strach nebo obavy.
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
Samozřejmě to jde ruku v ruce, tady jenom řeknu jednu věc, že herci, hudebníci vždycky věděli a vědí, že jejich existence jest v uvozovkách velmi vágní, protože stačí onemocnění, já nebudu vzpomínat, ale léta jsem se kamarádil s hercem, který měl jeden z nejkrásnějších hlasů v naší republice, no a byla rakovina hrtanu a byl, bylo všechno pryč a byl to mladý člověk.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký je podle vašich informací, pane Hlaváči, dosavadní ohlas publika, jak lidé reagují na to, že opět mohou chodit do divadel na koncerty?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
Já jsem shodou okolností, ale ne /nesrozumitelné/, protože vyhledávám stále možnost být při koncertních programech či při divadelních představeních, ale shodou okolností jsem byl v sobotu na premiéře titulu v Horáckém divadle v Jihlavě a atmosféra tam byla úžasná, všichni jsme samozřejmě byli v rouškách, všichni dodržovali patřičné odstupy, ale ta míra srdečnosti a pospolitosti a momentu, jak opravdu to publikum šlo se svým divadelním týmem, jak vytvořilo atmosféru, jak bylo v něčem až horečné, mimochodem závěr 10 minutový nevynucených standing, to nejsou maličkosti, čili v tom je obrovská míra povděku, že jsme si vědomi toho, že pracujete ve velmi ztížených podmínkách a ejhle jste schopni nám nabídnout tak krásný zážitek, který jste nám dali, takže já si myslím, že to je moment, který se objevuje na řadě koncertů, vzpomenu zahajovací koncert Dvořákovy Prahy a tak dál. Já si myslím, že publikum je velmi aktivováno a to jak společensky, tak i citově, a to je strašně důležitý moment.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co říkáte tomu, že na knižních pultech se už před časem objevili knihy o pandemii, různé osobnosti třeba reflektují, co se kolem nás děje, stala se tato nová situace zdrojem i pro vznik třeba nových uměleckých děl?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
Hezká otázka, já jsem nad tím moc přemýšlel taky, já si myslím, že buď už se stala, ale pandemie ještě nedovolila, aby ty tituly byly uvedeny, ale je docela možné, že naopak to bude trošku delší časový úsek, protože za chvilku pomine taková ta míra v uvozovkách senzace chtivosti, ale stane se z toho, řekněme, impuls či popud k zamyšlení nad existencí kohokoliv z nás, protože pandemie tím, že se dokázala rozšířit po celé zeměkouli bez ohledu na zeměpisná pásma a v temperaturu a vlhkosti vzduchu a všechno možné, tedy klimatické podmínky, tak vyslala jeden velký pokyn, a to je přestaňte uvažovat nad tím, jestli se jmenujete USA nebo Evropská unie, začněte se chovat jako lidský rod, lidský rod to je ten Čapek, to je Bílá nemoc, začněte se chovat jako lidský rod, který je v ohrožení a který má dát ve prospěch všechno, co ví, co umí, je dělný, je inteligentní, je sociálně cítící a umí najít společné východisko z tohoto problému.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čapek byl vizionář.
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
Čapek byl vizionář, ale to poselství je pořád stejné, víte lidskost jako taková se nedá změřit, lidskost je nastavena empatii a tím, že umím pochopit problém těch druhých a chci jim pomoci. Jednoduchá rovnice a já si myslím, že toto je na programu dne a že buď už vznikla nebo vznikají či v brzké době vzniknou díla, umělecká díla, za jejichž zrodem bude stát i toto ohrožení lidského rodu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdybychom se ohlédli do minulosti, tak najdeme celou řadu, kdybychom zůstali u té literatury děl, která se inspirovala právě v té době aktuálními problémy nebo nějakými vypjatými situacemi.
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
Vemte si, co přinesly války ať první, druhá, co to dalo impulsu na vznik nových uměleckých děl, ale zase je to všechno o té vnitřní psychologii každý z nás tutéž situaci prožívá odlišně, protože má jiný temperament mají jiné zkušenosti, má jiné zázemí a tak dál, má jinou výchovu, ale najednou se to všechno začne potkávat, protože bez ohledu na to, co cítím a myslím v dané chvíli kdosi, buďto vymyslí doktrinu, že jsme méněcennou rasou a budu likvidován, což je samozřejmě šílené. Ale stejně tak kdosi je schopen vymýšlet i ohrožení jiným způsobem, jaderné zbraně, víte, co všechno se dělalo v rámci ozbrojování, dál dneska ekologická problematika, já budu šťastný, když se lidé znovu začnou zamýšlet nad tím, co ještě takzvaně spí a neohrožuje jejich rod, ale je to otázka jenom času, budeme-li se chovat tak, jak se chováme, je to otázka času a budou ekologické katastrofy.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zamýšlíme se také v souvislosti nejenom s novým typem koronaviru nad naší soběstačnosti, soběstačností, nejenom v otázce třeba zdravotnických materiálů, roušek a podobně, léková politika, existuje nějaký termín ekonomické, politické závislosti i v kultuře?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
No, samozřejmě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Existuje nějaká debata o soběstačnosti?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
Vemte to tak, to co známe i z té roviny ekonomické. Trh pracovní existuje jak v rovině hospodářské činnosti, tak v rovině umělecké činnosti, pracovní trh je to něco, co vám nabízí příležitosti, první věc, druhá věc, existuje řada mezinárodních smluv, v nichž se jednotlivé státy snaží prezentovat v těch nových zemích i svoji kulturní a duchovní vyspělost, a to je velmi zajímavé, protože to už není otázka jen těch několika stovek či tisíců přímých diváků, ale to je otázka pak už následného šíření, televizí, či jiným záznamem a tak dál, jistě, že to je velká rovina, jenže na stranu druhou kumštýři vždycky apelovali na to, že jejich cenu, devizou a dokonce nezbytností bylo jakoukoliv tvorbu je nezávislost. Někdo uměl tu nezávislost dotáhnout do těch maximálních požadavků. Beethovena by si nekoupili žádným titulem, žádnými penězi, protože se rozhodl, že chce tvořit hudbu, tak jako on jí vnímá a cítí. Zaplatil za to tím, že žil v relativně velmi skromných podmínkách, ale je mu to nevadilo, samozřejmě tlaky tam nepochybně byly, vzpomeňte na to, jak Mozart tolik toužil, aby se stal tím císařským dvorním skladatelem, no ale i kdyby mu ten post přidělili, on by v něm stejně byl stále stejným tvůrčím Mozartem, prvního tvorba byla naprosto primární doménou, a to jestli by měl na ramenou pomyslnou frčku či neměl, mu v podstatě bylo jedno, on tam cítil rovinu jenom uznání své práce. Ale dneska je to trošku jiné, protože zaplaťpánbůh ty velké celky, mám teď na mysli Čínu a Spojené státy americké, no oni to mají obě vyřešeny, protože Čína svoji hudební a kulturní tradicí nepřijímá evropské sdělení jako něco, co je velmi zajímavé, co je samozřejmě i pro ne inspirativní, ale oni mají své hodnoty. Čínská melodika stojí na pentatonických stupnicích s evropskou /nesrozumitelné/ se moc nezabírají a tudíž jim to nevadí. Amerika naopak už před řadou staletí přijala mnoho, mnoho impulsů z evropské hudby, evropského divadla a dodneška tam ty hodnoty jsou udržovány a žijí a staly se součásti americké kultury, ale tam už je vyřešeno taky, čili je to spíš záležitost, kdy vracím se k té úvodní myšlence, je to pracovní trh, který nabízí příležitosti, možná v něčem ovlivní výběr titulu, dramaturgii, že řeknou, prosím vás, přivezte nám do Japonska jednoho Dvořáka a přivezte nám možná jednoho Beethovena, a to ostatní necháváme na vaší volbě, čili není to úplně svobodné rozhodování, ale není to tlak a není to závislost, která je živena, vynucována a nějakým způsobem neustále držena v popředí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Svůj pohled na svět s námi sdílí klarinetista a pedagog prof. Jiří Hlaváč. Zprávu o úmrtí oscarového režiséra Jiřího Menzela zaznamenala i světová média, připomněla zejména skutečnost, že spolu s Milošem Formanem a Věrou Chytilovou patřil Jiří Menzel k hlavním osobnostem takzvané nové vlny československého filmu. Prestižní deníky připomněly také velkého učitele těchto režisérů, filmaře Otakara Vávru, od kterého se takzvaná nová filmová vlna učila, inspirovala, jakou stopu v české kinematografii podle vás Jiří Menzel zanechává?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
No, než na to odpovím, tak dám dva takové osobní zážitky a ty vlastně ukáží Jiřího Menzela v té rovině, jak jsem ho vnímal, ten poslední, my jsme se setkali v Basileji při jednom festivalovém koncertu Dnů Bohuslava Martinů a Jiří Menzel, ať jsme se předtím potkávali a znali a zásadně jsme si vykali, tak mně tehdy, říkal ahoj, jak se máš, no tak já jsem se přidal a říkal jsem mu, Jirko, mám se velmi dobře. Pár dalších výměn, podali jsme si ruku a šli jsme si každý po svém, od té doby už jsme se nikdy nepotkali a teď to druhé, při jednom koncertu v Třeboni v rámci festivalu Třeboňská Nokturna a ten koncert se konal venku na náměstí, bylo vystoupení sopranistky Evy Urbanové a Jiří Menzel stáhl stranou od těch lavic, byť si samozřejmě mohl sednout, protože bychom ho rádi uvítali i mezi VIP hosty, to ne, on stál, v průběhu koncertu začalo pršet a byl to opravdu liják a já jsem jednu z hostesek požádal, aby mě půjčila deštník a zanesl jsem z toho chráněného prostoru pod střechu Jiřímu Menzelovi deštník, aby, aby se tedy trošku schoval a vrátil jsem se, on ten deštník držel možná minutu, než si všimnul, že vedle stojí dvě starší dámy, kterým okamžitě ten deštník předal a s velkou potěchou, laskavosti, galantností, noblesou dal to ten dar, který dostal úžasné, úžasné, no gentleman, ale to podstatné, vracím se k té otázce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak jste vnímal jeho rukopis?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
Já jsem to naznačil, svrchovaně laskavý. On měl opravdu nevídaný cit pro lidskou duši, on se v ní opravdu vyznal. Někdo říkal, že byl do konce života velmi hravý, to je cítit taky z té tvorby. Druhá věc, měl krásný smysl pro humor, někdy situační a někdy nadčasový. Herci říkali, že práce s ním byla potěchou, přičemž býval dost náročný, ale to co mě u toho zaujalo nejvíc a to se ví méně, respektive to se nezmiňuje. Vedle filmové a divadelní režii on se věnoval i operní režii. A musím říci, že měl krásné inscenace a Menzl sám cítil hudbu jako vyprávění, nejen děj Rusalky, ale jeho zaujal ten způsob, jak se pracuje hudebně s textem, jak je členěný, jak je stavěný v nějaký gradacích, on to byl nesmírně všímavý, inteligentní, bystrý člověk, který a vrátím to před tu závorku. On s laskavostí život vnímal, s laskavostí život posuzoval a s laskavostí život uměl zachytit a ztvárnit, to je opravdu dáno kumštýřům, kteří mají velkou duchovní ale i morální a mravní základnu, on to měl.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A i proto evidentně oslovil velmi široký okruh diváků.
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
Nepochybně, ale i proto, byť vemte si, že většina filmů se opravdu odehrává v rámci naší české kotliny, on i přesto uměl oslovit zahraničního diváka, ale právě tímto, tímto momentem, ta míra té lidskosti z toho prostě číšilo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy byste zkusil, možná, pane Hlaváči, charakterizovat, jaký je typický český divák nebo tuzemské publikum?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
Budete, budete překvapená, on je trošku jiný v divadle, je trošku jiný na koncertech, trošku jiný ve výstavních síních, je to, co se o nás obecně říká, je všímavý, je, je velmi kreativní, což znamená v té dané chvíli, umí přijmout atmosféru, /nesrozumitelné/ umí vytvořit, třetí věc je přejícný v tom, že chce, aby se to povedlo, chce, aby ne za sebe, aby on měl zážitek, ale všichni, kteří jsou tam, aby si prožili něco hezkého, včetně těch aktérů, kteří to vytváří a čtvrtý moment je věrný, on se vrací, a když se zase podíváme na, na tu, na to dílo Jiřího Menzela, víte, kolik bude českých diváků, kteří ty filmy jeho konkrétní viděli 10×, 15×, proč, protože je v tom vždycky záruka, že je to znovu osloví, řada výroků se stala opravdu už slogany mezi, mezi i mladými lidmi, ale on v sobě vytvořil něco pro českého diváka a český divák je věrný, umí to přijmout, umí se z toho potěšit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
To se vracíme k té první části našeho rozhovoru i ve věci té pospolitosti mezi hledištěm a jevištěm.
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
Nepochybně, ale přesuňme to dál, ono se to dostane i do toho mezinárodního rozměru. Víte tentýž hudebník může během týdne hrát v sále, jehož kapacita je 50, 60 míst a najednou v hale, jejíž kapacita je 10 000 míst a člověk musí reagovat, a to všechno je dáno znovu tou míru, říkáte to velmi správně pospolitosti, v tom ideálním stavu není rozdílu mezi jevištěm a hledištěm.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
S Jiřím Hlaváčem otevřeme další téma, vysoké školy čeká nový akademický rok, s čím mohou podle vás pravděpodobně počítat?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
My jsme už začali, protože byly nějaké odložené státní zkoušky, či ročníkové postupové zkoušky. Ten první moment je takový, že si řekneme, dobře je stanovený harmonogram, což znamená počet výukových týdnů v semestru, průchozí zápočty, zkoušky, závěr roku a tak dále, to je je naplánováno a nebude-li zásah vyšší moci, tak bude dodrženo, ale to, co je ohroženo zásadně, naše škola má přes 40 mezinárodních smluv, což znamená, že přijíždějí třeba pedagogové ze zahraničí, jsou naplánovány jejich výukové hodiny, ale stejně tak semináře, potažmo nějaké workshopy a tak dál. Stejně tak je dlouhodobě naplánován druhý moment, a to jsou výjezdy našich studentů do zahraničí. S tím se počítá, ale to všechno může vzít okamžitě za své, protože bude-li vyhlášena znovu výrazná karanténa v zahraničí, nebude přijímat naše studenty a my nebudeme přijímat zahraniční lektory, to je velký zásah do té konstrukce, protože mnohdy jsou takováto výjezdní setkání plánována s mnohaletým předstihem a to, že se letos v roce 20 něco zruší, neznamená, že se to v roce 21 zopakuje, čili to je mnohdy nevratné, pak je další moment, který je taky velmi na vodě, a to jsou ty veřejné výstupy, víte, jak mně bylo loni smutno, když řada absolventských koncertů a ten student má jeden absolventský koncert za celý život, se odehrávala tak, že seděli 2 oponenti, pedagog, každý v rouškách a v jiné části toho prostoru, aby koncert takzvaně proběhl a třeba povolená kvóta 10, 15 návštěvníků. To je něco, co vám vlastně tu práci každý z těch studentů se těší na svůj výstupní koncert. Těší se na to jeho spolužáci, rodiče, přátele a tak dál a ono se to koná najednou v takto zredukovaných podmínkách, to taky nejde naplánovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem některé univerzity se rozhodli nepořádat promoce, tradiční ceremoniál pro absolventy právě kvůli nákaze.
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
To je další moment, samozřejmě je to společenská událost, ale je tam ještě jeden rozměr, a to je to, čeho se bojím vůbec nejvíc, komunita studentská má svoje jasná privilegia a svá pravidla a tak dál. To, že nakonec skoro všechno probíhá online výukou, online zkoušky a tak dál, vám nejvíc narušuje ty vztahy. A z těch vztahů se rodily neuvěřitelné počiny, jako spolužáci na konzervatoři a teď je to 50 let, se založilo ze spolužáků Panochovo kvarteto a tito 4, řekněme, náhodně vybraní profesorem /nesrozumitelné/, se stali světovou špičkou a reprezentovali náš kumšt po 5 desetiletí. Tohle všechno je ohroženo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máte nějaký plán B, pane profesore?
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
Plán B mám v tom, že budeme stále vynalézavý a že se nám tady podaří přijít s řešením, které možná bude rychlé, ale bude emotivnější než je online výuka či online koncerty.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jiří Hlaváč a jeho pohled na svět, děkuji vám za to, mějte se pěkně.
Jiří HLAVÁČ, hudebník a pedagog
Děkuju, taky děkuju.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zítřejším hostem bude komentátor Reflexu Bohumil Pečinka, příjemný poslech Dvojky, přeje Zita Senková.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.