Lidé se nesemkli, společnost je rozdělená, míní sociální psycholog Jan Krajhanzl

23. listopad 2020

Jak ve skutečnosti lidé vnímají heslo Spolu to zvládneme? V 21. století vládne individualismus, vysvětluje na Dvojce sociální psycholog Jan Krajhanzl.

Čtěte také

Jak se srovnat s realitou opatření proti šíření koronaviru a je společnost připravena naplnit heslo Spolu to zvládneme? „Covid 19 není jednoduchý problém. Ukázalo se, že předpovědět exponenciální růst a umět si ho představit, umí jen zlomek lidí,“ odpovídá sociální psycholog Jan Krajhanzl.

Připomíná, že už na přelomu srpna a září datoví analytici předpovídali, že Česká republika se řítí do průšvihu.

Jan Krajhanzl

„Ale v té době byla veřejnost nadšená, že se otevírají školy. A vláda teprve dozrávala k nějakým rozhodnutím,“ říká Krajhanzl. „Gramotnost pro práci s daty a odhad vývoje není jednoduchá věc.“

Ve společnosti jsou různé názory na efektivitu vládních opatření. „Je vidět, že společnost se nesemkla. Je rozdělená,“ říká psycholog. „Velká skupina tvrdí, že je rizika se nemají nepodceňovat. Další skupina opatření trpně snáší. A je i malá skupina odpůrců a popíračů.“

Individualismus 21. století

Existují aktivity a projekty, kdy se lidé snaží vycházet vstříc a myslet na druhé. Ale objevují se i hlasy, že pro ekonomiku je potřeba něco obětovat. „Ve společnosti je vypjatý individualismus. To lze pozorovat v dějinách 21. století a postupně sílí a narůstá. Ale není potřeba to vnímat negativně. Individualismus je zároveň i svoboda,“ vysvětluje Krajhanzl v pořadu Jak to vidí...

Další téma rozhovoru: semkla se společnost, nebo ne; jak dosáhnout rovnováhy; neudržitelný životní styl.  

autoři: Zita Senková , Jan Krajhanzl , juk
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.