Co znamená rčení „je to boj s větrnými mlýny“ a jaký je jeho původ?

16. prosinec 2014

Úsloví „bojovat s větrnými mlýny“ označuje boj marný a předem prohraný. Jako první ho vedl španělský literární hrdina don Quijote. Díky němu známe i pojem „donkichotství“.

Autor dona Quijota Miguel de Cervantes Saavedra neměl snadný život. Sám pocházel z rodiny zchudlého šlechtice, která často třela bídu s nouzí. Spolu se svým otcem ranhojičem prošel Španělsko křížem krážem a viděl spoustu utrpení.

V mládí se nechal najmout k námořnictvu a při námořní bitvě přišel o ruku. Jako zajatec pirátů strávil pět let v Alžíru. Po návratu do vlasti marně sháněl práci. Skončil jako výběrčí daní. Pro chyby v účtech se ale několikrát sám dostal za mříže.

Větrné mlýny měly být začarovaní obři

Nakonec se rozhodl přivydělávat si psaním. Stvořil postavu šlechtice Alonsa, zaníceného čtenáře, který se rozhodne žít podle rytířských románů. Jako don Quijote se vydává do světa. Spolu s prostinkým sedlákem Sancho Panzo jako zbrojnošem prožily spoustu dobrodružství.

To, které se stalo synonymem pro marný boj s neporazitelným nepřítelem, se odehrálo hned zkraje. Don Quijote považuje větrné mlýny za obry a rozhodne se je pobít. Na koni a s kopím vyráží mlýnům vstříc, je ale nabrán na lopatky a vynesen vysoko k obloze, odkud spadne dolů. Ale ani pomlácený svůj omyl neuzná.

Sám autor byl donkichot

První část románu Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha vyšla poprvé v Madridu v roce 1605 a stala se bestsellerem. Pokračování autor vydal po deseti letech. Do smrti ale zůstal chudý. Datum jeho úmrtí se shoduje s datem smrti Williama Shakespeara.

Stejně jako „boj s větrnými mlýny“ označuje marný a předem prohraný boj, „donkichotství se stalo synonymem pro naivní a marně odhodlanou honbu za pošetilým cílem.

Původ i význam slov a rčení

Ve starších dílech pořad odhaloval taky původ a význam českých přísloví, pořekadel, mudrosloví nebo biblických rčení a citátů. Proč se říká „achillova pata“? Jaký je původ slova „ahoj“? A co ve skutečnosti znamená slovo „republika“ nebo rčení „nosit sovy do Athén“? To všechno uslyšíte v pořadu Slovo na zlato.

autoři: Jitka Škápíková , Dan Moravec
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.