Co v Bohémě nebylo: Koho skutečně ukrývala Anna Letenská? A kdo ji prozradil?

Filmová komedie Přijdu hned měla premiéru 25. prosince 1942. Podle publicisty Jaroslava Čvančary se diváci na premiéře dobře bavili. Nemohli vědět, že všetečná a trochu hubatá domovnice je poslední rolí herečky Anny Letenské-Čalounové. Spolu s manželem Vladislavem Čalounem byli popraveni.

Gestapo si pro ně přišlo při druhé vlně zatýkání po atentátu na Heydricha. Protože pomohli lékaři Břetislavu Lyčkovi, který po atentátu ošetřoval zraněného Jana Kubiše. Vladislav Čaloun se totiž s Lyčkem znal ze Sokola. Ze sokolské odbojové skupiny.

Letenská věděla, co riskuje

Anna Letenská (1904–1942) byla jedinou českou herečkou popravenou nacisty|foto: Wikimedia Commons, Public domain

„Předpokládám, že se Vladislav Čaloun do odboje zapojil hned od začátku okupace,“ říká archivář Vojtěch Šustek. „Anna Letenská nemusela do detailu vědět, co její manžel v odboji dělá. Ale zcela určitě věděla, že Lyčkovi jsou na útěku a že tím, že je skryjí, riskuje ona i její manžel život.“

Nakonec u sebe ukryli jen lékařovu manželku Františku. Břetislava Lyčku odvedl Čaloun ke svým přátelům. „Bylo to v době, kdy bylo po Lidicích, po Ležákách, po smrti parašutistů, po obrovských popravách. Šlo o ještě větší hrdinství, než kdyby to udělali před atentátem,“ popisuje archivář.

Gestapo nabídlo spolupráci

„Když gestapo přišlo na manžele Letenské, nabídli mu, že pokud prozradí Lyčkův úkryt, vyvázne jeho vlastní žena Anna bez trestu.“ Čaloun se rozhodl hrát s gestapem dvojí hru: že neví, ale pokusí se to vypátrat. „Němci ale během 24 hodin zjistili, že je vodí za nos. A to už znamenalo konec.“

V té době umělecká hvězda Anny Letenské stoupala. Měla rok a půl po svatbě, dařilo se jí u divadla a začala se dostávat k filmu. Bylo to nejšťastnější období v jejím životě. Teď byl její druhý muž zavřený na Petschkárně, kde se ona musela každý den hlásit. Nikdy netušila, jestli jí pustí.

Čekalo gestapo, než Letenská dotočí?

„Zatčení Letenské mohlo být odložené, aby mohla dotočit filmy. Ale analogické případy ukazují, že bývalo běžné, že Němci nejdřív zatkli muže a jeho ženu nechali ještě měsíc až dva venku. Aby zatčený měl pocit, že stále má co ztratit. A aby ta žena sloužila jako volavka,“ vysvětluje archivář Šustek.

„V té době měla z prvního manželství už 15letého syna Jiřího. Mohla se tak nabídnout gestapu jako konfidentka, když se nestane nic jí ani jejímu manželovi. Jenže takový druh lidí jako ona nebo její manžel v takových dimenzích vůbec neuvažovali,“ popisuje publicista Jaroslav Čvančara.

Co s Letenskou bylo dál

Němci nakonec zatkli 294 spolupracovníků parašutistů. Mužů, žen a dětí. Po výslechu je soustředili do Malé pevnosti Terezín, kde 29. září 1942 proběhl stanný soud. Ten rozhodl o jejich tajné popravě zastřelením v Mauthausenu. Na vraždění existoval minutový rozpis. Odsouzení byli zastřeleni ranou do týlu. Vraždění začalo kolem 7:30 ráno a skončilo po 16:00 odpoledne.

Po její smrti až do konce války běžel i jiný její film. Umlčené rty. Na propagačním plakátu má Anna Letenská symbolicky trnovou korunu. Její syn z prvního manželství s hercem Gustavem Letenským přežil. V dokumentu Osud jménem Anna Letenská uslyšíte autentické svědectví Otakara Vávry, autentické svědectví z Mauthausenu i vzpomínky vnučky Anny Letenské.

Kdo je udal?

Kdo Annu Letenskou udal? To se neví. O plánu útěku manželů Lyčkových věděla spousta lidí. Je ale možné, že to byl zrovna ten člověk, který vedl odbojovou skupinu Jindra, jejímž členem byl jak doktor Břetislav Lyčka, tak Vladislav Čaloun. Říkal si Jindra Sklenář. Gestapo ho sebralo v září 1942.

Měl na svědomí všechny členy skupiny. V 37stránkovém protokolu „Jak jsem chtěl zabránit atentátu“ vyzradil celou organizační strukturu odboje, usvědčil dopadené ilegalisty a pomohl dopadnout další. Později spolupracoval i s StB a ještě v 60. letech udržoval kontakty s bývalými příslušníky gestapa.