Česko má nového prezidenta. Co se změní? Lubomír Kopeček, Paulína Tabery a Denisa Hejlová ve speciálu Jak to vidí...
Novou hlavou státu byl zvolen Petr Pavel. Stane se země během jeho mandátu územím pohody, jak si přeje? Jaký typ prezidentství od něj můžeme očekávat? Podaří se mu uklidnit emoce a zasypat propasti ve společnosti? Proč si od prezidentského úřadu slibujeme podstatně více, než umožňuje Ústava? A co se poraženému Andreji Babišovi v kampani vymstilo nejvíce? Přímou volbu prezidenta rozeberou politolog Lubomír Kopeček, socioložka Paulína Tabery a expertka na PR Denisa Hejlová.
„V této zemi nevidím vítězné ani poražené voliče. Vyhrály hodnoty jako pravda, důstojnost a respekt,“ oznámil po sečtení hlasů ve svém volebním štábu nově zvolený prezident Petr Pavel.
Jako hlavní vzkaz prezidentských voleb to vnímá i odbornice na marketingovou komunikaci Denisa Hejlová. „Ukázalo se, že lidé touží po klidnější době. Chtějí stát na straně pevnějších hodnot a jsou ochotni si pomáhat. Společně současnou těžkou dobu zvládnout.“
Jsem tu pro Vás
Podle socioložky Paulíny Tabery uslyšela podstatná část voličů z úst Petra Pavla jasný vzkaz: Jsem tu pro Vás. „Měli jsme tu velmi vyhrocenou kampaň, kterou posiloval ještě narativ médií o rozdělené společnosti. Oba tábory čekaly, co se stane. Vrcholila emoce očekávání naplnění, nebo nenaplnění. A Petr Pavel se se svým vzkazem, že je tu pro lidi, rovnou přelil z kampaně do výkonu funkce, přestože ta začne až 9. března.“
Čtěte také
Politolog Lubomír Kopeček vidí letošní přímou volbu prezidenta částečně také jako referendum o Andreji Babišovi. „Kdybychom ve druhém kole neměli politika, který tak silně dělí společnost, byla by kampaň zjevně mnohem méně vyhrocená.“
Méně konfliktní bude podle něj i celý prezidentský úřad. „Zvolen byl prezident, který bude mnohem méně konfrontační, než byl jeho předchůdce Miloš Zeman, který své prezidentství postavil na konfrontaci a na dělení. Uplatňoval to jako politickou strategii, což voličsky možná dávalo smysl. Dopadem ale byla rozdělená společnost.“
Politolog Kopeček: S respektem a ve shodě s Havlem
Naopak paralely je možné sledovat s prvním polistopadovým prezidentem Václavem Havlem. „Petr Pavel má samozřejmě úplně jinou kariéru, úplně jinou minulost, ale co se týče orientace v oblasti zahraniční politiky, to jest zdůrazňování významu Severoatlantické aliance a Evropské unie, jde o věci, které by určitě Václav Havel podepsal. I pro něj to byly v 90. letech klíčové priority.“
Důležitý efekt v prezidentování Petra Pavla bude hrát podle politologa i jeho vztah k současné vládě. „On samozřejmě nebyl kandidátem vládních stran, byl ale jimi podpořen. Ve výsledku tak můžeme čekat, že soužití Petra Pavla se současnou vládou bude mnohem více konsensuální, než to bylo za časů Miloše Zemana.“
Navíc jde o prezidenta, který byl zvolen s 58procentní podporou voličů. „Nevolili ho zjevně jenom voliči vládních stran, ale i lidé, kteří jsou voliči opozice či mimoparlamentních stran. V tomto smyslu bych si tedy dovolil tvrdit, že Petr Pavel má poměrně dobrý odrazový můstek pro to, naplnit tu představu člověka, který do určité míry spojuje a je respektován.“
Socioložka Tabery: Zásadní bude rétorika
S možností, že se Petr Pavel stane svorníkem rozdělené společnosti, souhlasí i Paulína Tabery. „Politik samozřejmě může být tím, čím si zvolí být. Jednak svými činy, jednak ale i svojí rétorikou, která je naprosto zásadní a formující pro celý politický diskurs.“
Leitmotivy celé kampaně Petra Pavla byly přitom klid a řád. „Ti, kteří mu s kampaní pomáhali, zřejmě pochopili, že má osobní predispozice k tomu, aby tak působil. Zřejmě tedy nebude vyvolávat konflikty ani směrem k vládě, ani k veřejnosti. A i konfliktní témata lze podávat konstruktivním způsobem, a ne destruktivním.“
Odbornice na PR Hejlová: Očekáváme profesionalitu
Novou éru v oblasti komunikace a vystupování očekává s nástupem Petra Pavla do prezidentského úřadu i expertka na politický marketing a komunikaci Denisa Hejlová.
„My, kdo sledujeme komunikaci profesionálně, jsme při pohledu na vystupování Kanceláře prezidenta republiky léta trpěli. Neprofesionalita, zbytečná agresivita, překračování pravomocí a celková nedůvěra tohoto postu se s léty jenom prohlubovaly.“
Od nastupujícího prezidenta očekává s odkazem na jeho vystupování v předvolební kampani vysokou míru profesionality. „Předpokládám, že bude hodně komunikovat s různými skupinami lidí a že tato komunikace bude nejenom přívětivá, spojující, ale že bude také na vysoké úrovni.“
Nepopulární reformy
Co bude znamenat, že po dvou expremiérech a ekonomech nastupuje člověk z naprosto odlišného prostředí s odlišnou profesní dráhou? „V ekonomické oblasti skutečně Petr Pavel není expertem,“ přitakává Lubomír Kopeček. Podle něj tak bude v jeho prezidentství ekonomická stránka věci méně rezonovat než zahraniční a bezpečnostní politika.
„V kontextu rusko-ukrajinské války to určitě dává smysl. V kontextu ne úplně populárních reforem této vlády, která se bude snažit krotit schodky veřejných financí, je otázka, k čemu to přesně povede. To, že jde o kandidáta, který nemá daleko k vládním stranám, samozřejmě může hrát roli v tom, že některé věci může spíše vysvětlovat, než aby je kritizoval. Rozdělení společnosti na dva tábory přesto bude doznívat ještě hodně dlouho...“
Související
-
Vladimíra Dvořáková: Pravomoci hlavy státu? Obávám se, že v tom nemají jasno lidé ani prezidenti
Česko se chystá na třetí přímou volbu prezidenta. Jaké paralely s předchozími volbami se nabízejí? Jaké ambice mají kandidáti? A jak post hlavy státu vnímají sami voliči?
-
Lubomír Kopeček: Havel i Klaus cítili mantinely parlamentního systému. Přímá volba to ale změnila
Česko bude už za dva měsíce vybírat novou hlavu státu. Jak moc přímá volba ovlivňuje prezidentský aktivismus? A jak úřad prezidenta ovlivnili tři polistopadoví prezidenti?
-
Politolog Petr Just: Před volbami sílí vyhrocené emoce. Nadávky a agresi podporují i sociální sítě
Kampaň před podzimními volbami i vztahy mezi vládní koalicí a hnutím ANO se vyhrocují. „Jde méně o politická témata, ale více o emoce,“ míní politolog Petr Just.
Čekání na prezidenta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.