Bojkot

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Stopka, stávka, bojkot (ilustr. foto)

Úmyslné pomíjení, přehlížení, odmítání, jinak také bojkot, je účinný způsob, jak dosáhnout cíle. Možná vás to překvapí, ale Boycott bylo kdysi dávno docela obyčejné příjmení. A nosil ho jeden mizera, surovec a zbabělec.

Charles Cunningham Boycott (narozen 12. března 1832 v Norfolku) byl původně kapitánem britské armády, a když ho po čtyřicítce šoupli do penze, začal se živit jako správce na severozápadě Irska. Dohlížel na chod rozsáhlých statků jistého anglického hraběte.

Hrabě pozemky pronajímal místním zemědělcům a napařil jim nekřesťansky vysoký nájem. Jenže půda v tom ostrovním vyhnálově moc nerodila, a tak to sedláčci prostě nemohli utáhnout.

Nakonec kapitán přece jen slevil deset procent nájmu. Jenže zemědělci chtěli dalších pětadvacet! A tak je z těch statků prostě vyhnal. Ubozí Irové si nevěděli rady, a tak se vydali pro radu k panu faráři.

A jako poslušné ovečky udělali to, co jim jejich duchovní pastýř poradil. Přestali si pana Boycotta všímat. Nikdo se ním nemluvil, nikdo se s ním nestýkal, nikdo mu nic neprodával ani od něj nikdo nic nekupoval... Pan kapitán dokonce povolal oddíl královského vojska. Ale když pod jeho ochranou vozil pracovníky ze vzdálených statků v sousedství, přišlo ho to dráž, než kolik vynesla sklizeň.

Netrvalo dlouho a jméno Boycott se dostalo na stránky Timesů jako termín pro organizovanou izolaci. Nakonec vzal kapitán nohy na ramena a zmizel z Irska jako mlha z blat. Stalo se to v roce 1880.


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.