Analytik Michal Smetana: Izraelský útok Írán nezastaví. Spíš ho utvrdí v rozhodnutí jadernou zbraň získat

„S tím, že Írán nikdy nemá získat jadernou zbraň, se dá jen souhlasit. Je to teokratický stát, který přispívá k nestabilitě v regionu a porušuje lidská práva,“ připomíná v pořadu Jak to vidí... Michal Smetana.

„Zároveň je ale naprostá pravda, že prohlášení G7 je jednostranné a že to byl Izrael, kdo v rozporu s Chartou OSN a mezinárodním právem zaútočil na Írán,“ doplňujě analytik z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Čtěte také

Analytik Smetana: Jaderné zbraně jsou globální problém. Ochota vzdát se jich je ale mizivá

Důvod, proč by Írán neměl mít jadernou zbraň, je ale mnohem širší. „Šíření jaderných zbraní mezi další státy je obecně prvek, který přispívá k nestabilitě. Pokaždé, když někdo získá jadernou zbraň, vzniká riziko, že ji také použije. Důsledky by byly tak závažné, že si nikdo toto riziko nechce připustit ani v malém procentu,“ vysvětluje odborník na bezpečnost.

Jen krok k atomovce?

Útok Izrael obhajuje narativem, že Írán už učinil politické rozhodnutí získat jaderné zbraně a že od jejich získání je jen krok. To ale podle analytika zpochybňují například i americké tajné služby.

„Není pravda, že by Írán byl schopen získat jaderné zbraně v řádu dnů. S ohledem na množství a kvalitu štěpného materiálu, které má, je od výroby jaderné zbraně skutečně kousek. V horizontu měsíců až jednoho roku.“

Podle údajů Mezinárodní agentury pro atomovou energii z května letošního roku disponoval Írán více než 400 kg uranu obohaceného na 60 %. Jenže jedna věc je podle Smetany uran a druhá samotná konstrukce.

„I kdyby Írán obohatil urychleně uran na 90 %, nedokázal by během několika málo týdnů jadernou zbraň vyrobit. Jde o složitý inženýrský proces, který trvá měsíce. A ani pak není výsledek jistý.“

Trump porušil pravidla

Írán zopakoval, že svůj jaderný program využívá pro mírové účely. Vyzval také radu Mezinárodní agentury pro atomovou energii, aby izraelské útoky důrazně odsoudila.

Čtěte také

Bořek Lizec: Konflikt s Íránem otevírá Rusku vstup do arény mezinárodních vztahů. A na to Trump slyší

Do roku 2018 patřil Írán k nejvíce inspektovaným státům v rámci existujícího jaderného programu. Změnilo se to až s prvním nástupem Donalda Trumpa do funkce.

„Ten v rozporu s pravidly smlouvy o nešíření jaderných zbraní uvalil na Írán sankce a smlouvu vypověděl. Írán v reakci na to začal instalovat pokročilé centrifugy a obohacovat uran na vyšší stupně.“

Útoky nejsou pro Írán zásadní

Izraelské údery od pátku cílí nejenom na íránská zařízení, ale také na konkrétní jaderné vědce a vojenské špičky. Přesto je podle odborníků kompletní zničení íránského jaderného programu beze změny íránského režimu a diplomatického řešení nemožné.

„Írán teď utrpěl velkou ztrátu. Obnovení kapacit mu bude trvat, ale nebude to pro něj zásadní problém. Reálně tedy hrozí, že bez diplomatického řešení nakonec celá tato akce povede jen k tomu, že Írán skutečně provede politické rozhodnutí získat jadernou zbraň a pokusí se o její výrobu v budoucnu,“ uzavírá Michal Smetana.