Analytik Bříza: Důsledkem války na Ukrajině je renesance jaderných zbraní. Prim bude hrát Rusko a Čína
Rusko už několik měsíců avizuje, že změní svou jadernou doktrínu. Jde jen o další eskalaci rétoriky, nebo by ke změně skutečně mohlo dojít? „Zapadá to do strategie Ruské federace. Vždy, když se Rusku nedaří, deklaruje změnu jaderné doktríny,“ říká expert Vlastislav Bříza. V audiozáznamu ještě vysvětlí, co o Americe vypovídá druhý pokus o zabití Donalda Trumpa, i to, co stálo za masivní explozí komunikačních zařízení členů militantní organizace Hizballáh v Libanonu.
Jaderná doktrína je politický dokument, který naznačuje, za jakých podmínek může Ruská federace jako jediná ze dvou světových jaderných supervelmocí vedle USA použít jaderné zbraně.
Dosavadní verze umožňovala ruské armádě použít jaderné zbraně v případě jaderného útoku nebo útoku konvenčními zbraněmi, který ohrožuje existenci ruského státu. V tomto kontextu je třeba brát hrozbu vážně. Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy je ale důležitý i širší kontext, kterým je válka na Ukrajině.
„Dohromady jde totiž už o osmý stupeň eskalace hrozby jadernými zbraněmi, k čemuž Rusko přistupuje vždy, když se mu příliš nedaří, situace na frontě není uspokojivá nebo je někde nějaký problém či úspěch není v dohlednu. Nijak to tedy nevybočuje z dosavadní ruské strategie,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí...
Hra s ohněm?
Podle Břízy by v podstatě mohlo jít jen o drobnou změnu některých slov, která by ovšem byla velmi zásadní. „Místo ohrožení existence Ruské federace by v dokumentu mohlo být například ohrožení celistvosti. A to je obrovský rozdíl, protože již dnes by tyto parametry mohly být za určitých okolností naplněny. Ve chvíli, kdy Rusko připojilo k Ruské federaci okupované oblasti Ukrajiny, jsou brány jako jeho integrální součásti.“
Čtěte také
Zajímavostí je, že prezident Putin toto akcentoval již před rokem a půl. „Ve chvíli, kdy to zmínil, vstoupila do hry Amerika. Dneska již dobře víme, že otevřeli tzv. horkou linku, která vznikla po kubánské raketové krizi, a varovaly Ruskou federaci, že pakliže dojde k použití taktických jaderných zbraní, nezůstane to bez mohutné konvenční odpovědi.“
Šéf ruské diplomacie Lavrov nicméně koncem srpna vzkázal Západu, že si zahrává s ohněm, když uvažuje o tom, že by Ukrajině povolil použít západní zbraně k útoku v hloubi ruského území. „Podle mého názoru k tomu dříve či později dojde. Podíváme-li se totiž na vývoj války na Ukrajině, bylo nemyslitelné, že by některé druhy zbraní Ukrajina dostala. Ale podařilo se jí to, ať už jde o tanky nebo o dva roky požadované stíhačky F-16.“
Renesance jaderných zbraní
Přísně tajný strategický jaderný plán měl podle amerického listu The New York Times schválit letos v březnu i americký prezident Joe Biden. Podle deníku se Spojené státy připravují na možnost koordinovaných jaderných hrozeb ze strany Číny, Ruska a Severní Koreje.
„Válka na Ukrajině má bohužel ten důsledek, že dochází k renesanci jaderných zbraní jako takových. Od dob studené války počet jaderných zbraní kontinuálně klesal, od minulého roku je ale trend přesně opačný. Například Čína navýšila svůj jaderný arzenál meziročně o 20 %, což je obrovské číslo. Do toho Írán, Severní korea... Spojeným státům v tomto kontextu tedy nic jiného nezbývá. Musejí se připravit na to, že podobné hrozby teď bude koordinovat Čína s Ruskem. A hrozbou číslo jedna bude Čína,“ dodává Vlastislav Bříza.
Související
-
Rusko jaderné zbraně nevyrábí, ale modernizuje. O změně doktríny se hovoří už měsíce, říká analytička
„Během studené války Rusko vyrábělo a hromadilo velké množství jaderných zbraní. Ten arzenál je tedy obrovský,“ uvádí v rozhovoru pro iROZHLAS.cz analytička z Vysoké školy CEVRO Martina Heranová.
-
Analytik Smetana: Do války s Ruskem NATO nepůjde. Změnilo by to až použití jaderných zbraní
Klíčový mechanismus, na kterém funguje NATO, je deklarace kolektivní obrany a bezpečnosti. Ultimátní jistota to ale není. Jak reálné je zapojení vojsk Aliance na Ukrajině?
-
Analytik Smetana: Jaderné zbraně jsou globální problém. Ochota vzdát se jich je ale mizivá
Riziko použití jaderných zbraní je kvůli válce na Ukrajině nejvyšší od poloviny 80. let. Jakou cestu ušel výzkum jaderných zbraní? Podaří se zabránit jejich šíření?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.