Analytik Bříza: Důsledkem války na Ukrajině je renesance jaderných zbraní. Prim bude hrát Rusko a Čína

19. září 2024

Rusko už několik měsíců avizuje, že změní svou jadernou doktrínu. Jde jen o další eskalaci rétoriky, nebo by ke změně skutečně mohlo dojít? „Zapadá to do strategie Ruské federace. Vždy, když se Rusku nedaří, deklaruje změnu jaderné doktríny,“ říká expert Vlastislav Bříza. V audiozáznamu ještě vysvětlí, co o Americe vypovídá druhý pokus o zabití Donalda Trumpa, i to, co stálo za masivní explozí komunikačních zařízení členů militantní organizace Hizballáh v Libanonu.

Jaderná doktrína je politický dokument, který naznačuje, za jakých podmínek může Ruská federace jako jediná ze dvou světových jaderných supervelmocí vedle USA použít jaderné zbraně.

Vlastislav Bříza, odborník na jaderné zbraně z FSV UK

Dosavadní verze umožňovala ruské armádě použít jaderné zbraně v případě jaderného útoku nebo útoku konvenčními zbraněmi, který ohrožuje existenci ruského státu. V tomto kontextu je třeba brát hrozbu vážně. Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy je ale důležitý i širší kontext, kterým je válka na Ukrajině.

„Dohromady jde totiž už o osmý stupeň eskalace hrozby jadernými zbraněmi, k čemuž Rusko přistupuje vždy, když se mu příliš nedaří, situace na frontě není uspokojivá nebo je někde nějaký problém či úspěch není v dohlednu. Nijak to tedy nevybočuje z dosavadní ruské strategie,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí...

Hra s ohněm?

Podle Břízy by v podstatě mohlo jít jen o drobnou změnu některých slov, která by ovšem byla velmi zásadní. „Místo ohrožení existence Ruské federace by v dokumentu mohlo být například ohrožení celistvosti. A to je obrovský rozdíl, protože již dnes by tyto parametry mohly být za určitých okolností naplněny. Ve chvíli, kdy Rusko připojilo k Ruské federaci okupované oblasti Ukrajiny, jsou brány jako jeho integrální součásti.“

Čtěte také

Zajímavostí je, že prezident Putin toto akcentoval již před rokem a půl. „Ve chvíli, kdy to zmínil, vstoupila do hry Amerika. Dneska již dobře víme, že otevřeli tzv. horkou linku, která vznikla po kubánské raketové krizi, a varovaly Ruskou federaci, že pakliže dojde k použití taktických jaderných zbraní, nezůstane to bez mohutné konvenční odpovědi.“

Šéf ruské diplomacie Lavrov nicméně koncem srpna vzkázal Západu, že si zahrává s ohněm, když uvažuje o tom, že by Ukrajině povolil použít západní zbraně k útoku v hloubi ruského území. „Podle mého názoru k tomu dříve či později dojde. Podíváme-li se totiž na vývoj války na Ukrajině, bylo nemyslitelné, že by některé druhy zbraní Ukrajina dostala. Ale podařilo se jí to, ať už jde o tanky nebo o dva roky požadované stíhačky F-16.“

Renesance jaderných zbraní

Přísně tajný strategický jaderný plán měl podle amerického listu The New York Times schválit letos v březnu i americký prezident Joe Biden. Podle deníku se Spojené státy připravují na možnost koordinovaných jaderných hrozeb ze strany Číny, Ruska a Severní Koreje.

„Válka na Ukrajině má bohužel ten důsledek, že dochází k renesanci jaderných zbraní jako takových. Od dob studené války počet jaderných zbraní kontinuálně klesal, od minulého roku je ale trend přesně opačný. Například Čína navýšila svůj jaderný arzenál meziročně o 20 %, což je obrovské číslo. Do toho Írán, Severní korea... Spojeným státům v tomto kontextu tedy nic jiného nezbývá. Musejí se připravit na to, že podobné hrozby teď bude koordinovat Čína s Ruskem. A hrozbou číslo jedna bude Čína,“ dodává Vlastislav Bříza.

autoři: Zita Senková , Vlastislav Bříza , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.