Analytička Klímová: Miloš Zeman ekonom? Nevyvíjel se. Místo ekonomie ho spíš bavily politické hrátky

„V roce 2013, kdy Miloš Zeman nastupoval do funkce prezidenta republiky, doznívala předchozí světová finanční krize. Nastupující šťastné ekonomické období ukončil až covid v roce 2020. Po celou dobu přitom Miloš Zeman setrvával ve svých postojích a nijak výrazně se ekonomicky nevyvíjel,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonomická analytička ČRo Jana Klímová.

Po vládách zejména chtěl, aby nezvyšovaly zadlužení státu, brojil proti daňovým výjimkám a jakožto více levicový politik podporoval obecně vyšší daně. Zrušení superhrubé mzdy nesl s nelibostí.

Usedlé holubice

Z pohledu Jany Klímové tak Miloš Zeman nepřinesl do ekonomiky nic zásadně nového. „Svůj pohled na svět neměnil. Jako první přímo zvolený prezident chtěl být sice aktivní, což bylo vidět hlavně na začátku, kdy například chodil do Poslanecké sněmovny. Tím ale jeho aktivita na tomto poli končila. Nastoupila ješitnost a spíše než na ekonomiku se soustředil na různé politické hrátky.“

Čtěte také

Ekonomka Klímová: Musí prezident rozumět ekonomice? Je to plus. Pravomoc má ale jen k jedné jediné věci

Svých kompetencí však Miloš Zeman naplno využil u jmenování Rady České národní banky. Bankovní rada včetně guvernéra se během dvou mandátů Miloše Zemana kompletně obměnila. „

Ekonomičtí analytici to popisují jako výměnu jestřábů za usedlé holubice. Začalo se rozhodovat opatrně a podle světonázoru Miloše Zemana. Ekonomika se řídí přes zvyšování úrokových sazeb a udržování poměrně silné koruny,“ vysvětluje analytička.

Politika všech azimutů

Dosluhující prezident také léta hovořil o politice všech azimutů, českým podnikatelům chtěl otevírat východní trhy, z vizí ale sešlo. „Miloš Zeman bude už navždy spojen se svojí velkou snahou o sblížení s Čínou, především na poli ekonomiky. Výsledek ale jasně ukazuje, že to byla absolutně přepálená strategie. Z desítek memorand a smluv, které měly do konce roku 2020 přinést Česku 230 miliard korun, se uskutečnil jen zlomek, a to ještě za velmi podivných reputačních okolností,“ připomíná Klímová.

Hodně diskutovaným tématem Miloše Zemana a dalších pročínsky orientovaných politiků byl i projekt nové hedvábné stezky. „Velikášský projekt, který financovali Číňani, ale skončil bez jakéhokoli výsledku v likvidaci.“

Ekonomickou politiku s mocnostmi chtěl Miloš Zeman dělat kromě Číny a Ruska ale i se Spojenými státy. „Celé funkční období se Miloš Zeman snažil propracovat do Bílého domu. I přes podporu Donalda Trumpa a ujišťování se o dobrých vztazích se mu to ale nepodařilo,“ uzavírá Jana Klímová.