Kateřina Šafaříková: Řada zemí stále hledí na Čínu s nadějí, ale vítr se obrací

Slova o navrácení důvěry spolu s cestou na Tchaj-wan podle Šafaříkové definoval předseda Senátu a podle jejího mínění se to skutečně podařilo. „Bylo to vidět při každém setkání, ať už politickém nebo ekonomickém,“ míní Šafaříková, která českou delegaci jako novinář doprovázela.

Dodala, že důvěru bylo potřeba navracet z toho důvodu, že se v posledních letech vláda rozhodla pro pročínskou otočku, která implicitně znamená protitchaj-wanskou politiku. „Miloš Vystrčil se minimálně snažil politicky ten kurz zvrátit,“ říká Šafaříková v pořadu Jak to vidí...

Čtěte také

Ivan Hoffman: Návštěva Tchaj-wanu je bouře v diplomatické sklenici vody. Realita může být jiná

V tomto duchu podle ní tak informují v komentářích i velká globální média, která nemají důvod stranit jedné nebo druhé straně českého vnitropolitického zápasu. „Informovaly, že cesta českého předsedy Senátu ukazuje, jak je možné tváří v tvář Číně jednat s malou demokracií ve východní Asii, která bojuje s izolací v mezinárodním prostoru kvůli tlaku Číny,“ uvádí Šafaříková.

Více takových cest

Řada zemí a mezinárodních institucí podle redaktorky Respektu stále hledí na Čínu vzhledem k obrovské ekonomické síle s jistou nadějí. A to podle ní cesta jednoho předsedy Senátu jedné členské země Evropské unie úplně nezvrátí.

„Ale myslím, že platí teze, že vítr se obrací. Minimálně cesta ukazuje, že můžete udržovat s Tchaj-wanem kontakt, aniž byste obrazně řečeno, museli Číně vyhlásit válku,“ uvádí Šafaříková. Podobných politických cest jako podnikl Miloš Vystrčil, bude více, myslí si.

Proměna vztahů?

Redaktorka Respektu Kateřina Šafaříková upozorňuje na to, že je Tchaj-wan nervózní z dění v Hongkongu – a toho jakým způsobem tam pevninská Čína zasahuje. O to větší zájem má tchaj-wanská politická reprezentace zájem navazovat efektivní kontakty se západním světem.

„Efektivní v tomto případě znamená vztahy, které budou ochotné vzít Tchaj-wan jako samostatnou demokratickou jednotku a komunikovat s ní. Zdůrazňuji, že v tomto smyslu samostatnou nemyslím nezávislý stát de jure v mezinárodním prostředí,“ vysvětluje Šafaříková.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil se vrátil s delegací z Tchaj-wanu. U letiště Kbely je vítalo pár desítek lidí.|foto:Michaela Danelová,iROZHLAS.cz

Tchaj-wan jako samotný stát uznává jen patnáct zemí na světě a v Evropě je to pouze Vatikán. Česká republika se zavázala podle Šafaříkové k uznání politiky jedné Číny a respektování toho, že Tchaj-wan je její součástí, přesto s ním ale může udržovat co nejlepší obchodní a politické vztahy. „Na Tchaj-wan si můžeme jezdit, jak chceme, zároveň je ale nutné počítat s tím, že se kontinentální Čínská lidová republika vždy ozve – a je nutné si připravit odpověď,“ míní Šafaříková.

Domácí odpor

Cestu předsedy Senátu na Tchaj-wan nelibě nesla řada českých politiků, například premiér Andrej Babiš (hnutí ANO), ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) i prezident Miloš Zeman. „Myslím si, že to čistě souvisí jen s osobními, respektive domácími stranickými a v případě Miloše Zemana s osobními vnitropolitickými zájmy,“ vysvětluje Šafaříková.

Prezident Miloš Zeman podle redaktorky Respektu razí dlouhodobě pročínskou politiku, a to ačkoliv v praktické rovině tento směr České republice příliš nepřináší. Oproti Tchaj-wanu, který je v Česku výrazný investor.

„V případě Miloš Zemana rozhodují osobní zájmy. Byl součástí pročínské otočky v roce 2014 v době Sobotkovy vlády,“ upřesňuje Šafaříková. Ministr Petříček zase nemohl podle redaktorky nadšeně souhlasit právě z důvodu, že je Česká republika součástí korpusu zemí, které uznávají Tchaj-wan jako součást politiky jedné Číny. „I z toho důvodu nemohl protestovat,“ říká Šafaříková.

Další témata rozhovoru: kolika hlasy mluví čínská zahraniční politika;  hrozby Číny kvůli cestě předsedy Senátu Miloše Vystrčila; vztah Evropské unie k Číně; Bělorusko na rozcestí; komu překáží Navalný.