Ekonom Kovanda: Trumpova cla? Na Evropu se valí lavina. Česko může být jednou z nejvíce postižených zemí

Donald Trump označuje datum 2. dubna 2025 za den, kdy se Spojené státy osvobodí od nespravedlivých podmínek cel, která na USA uvalují jiné země světa, zatímco Amerika uvaluje cla mnohem nižší.

„To je jeho vnímání ekonomiky. Pravděpodobně tedy v dubnu budeme svědky další sady cel na zboží z EU, která budou reciproční, tedy budou vyrovnávat tu uváděnou nerovnost,“ vysvětluje ekonom.

Čtěte také

Politický geograf Michael Romancov: Trump si plete politiku s hollywoodským spektáklem. Není ale jediný, koho zaslepuje „jedinečnost“ USA

„Například automobily z USA jsou v Evropské unii podrobeny sazbě 10 %. Naopak osobní auta, která se do Spojených států dováží z EU, čelí sazbě 2,5 %. Toto bude Donald Trump jistě zarovnávat a je otázka, zda ještě nad rámec toho uvalí nějaká další plošná cla na veškeré zboží z EU.“

Dopady pro Česko

V případě zavedení plošných cel může být Česká republika z ekonomického hlediska jednou z nejvíce postižených zemí. „Vyplývá to skutečně hned z několika studií,“ potvrzuje Kovanda.

„Celá řada institucí se shoduje na tom, že Česko bude ohroženo kvůli své otevřenosti a výrazné závislosti na zahraničním obchodu. Jsme zranitelní takřka nejvíce v celé EU.“

Čtěte také

Ekonomka Ilona Švihlíková: Trumpova cla teď budou bolet hlavně řadové Američany. Kopírovat 90. léta 19. století dnes nejde

Odhady konkrétních dopadů se ale liší. „Počítá se s tím, že náběh neblahých efektů pro naši zemi bude postupný, to znamená, že kulminovat budou v roce 2027. Dánská studie říká, že česká ekonomika v roce 2027 přijde o 300 miliard korun a o 55 tisíc pracovních míst.“

„Naopak studie Oxford Economics uvádí, že by české ztráty měly být okolo 100 miliard korun,“ dodává. „I podle Oxfordu ale bude Česko jednou z nejvíce zasažených zemí EU.“

Jak odpovídá Evropa?

„V tuto chvíli se zdá, že Evropa tahá za kratší konec. Ale na druhou stranu si řekněme, že Trump toho vůči EU zatím tolik nezavedl,“ upozorňuje ekonom Kovanda. „On pořád hrozí a hrozí. Ale to, co zatím zavedl, je 25% clo na ocel a hliník. A to se EU tolik netýká.“

„Největším dovozcem z EU je v tomto případě Německo, které je celkově někde na 10. místě. O hodně větší dopady to má na asijské ekonomiky, které ale neplánují odvetná cla. Nechtějí se mstít.“

Ekonom zároveň zmiňuje, že jednou z taktik Evropské unie k obměkčení amerického prezidenta byl návrh odebírání více ropy a zemního plynu nebo nabídka vyrovnání cel na automobily. V jednom z návrhů dokonce zaznělo, že by se celní sazba na osobní auta snížila na 0 %.

„To je ale zase pro Trumpa problém, protože by z aut neměl žádné inkaso. A on slibuje svým voličům, že vybere na inkasu tolik, že bude moct snížit daně nebo zrušit daň z příjmu. Takže cla potřebuje. Používá je zjevně jako záminku pro to, aby mohl odněkud tahat peníze a pak Američanům přilepšovat,“ vysvětluje.