Přepis: Jak to vidí Kateřina Šafaříková 7.9. 2020

7. září 2020

Hostem byla redaktorka týdeníku Respekt Kateřina Šafaříková. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech přeje Zita Senková, dnešním hostem je Kateřina Šafaříková, redaktorka týdeníku Respekt, já vás vítám, dobrý den.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme smysl i dopady tchajwanské mise šéfa českého Senátu, Bělorusko na rozcestí i otázku komu překáží ruský opozičník Navalnyj, nerušený poslech. Předseda Senátu Miloš Vystrčil odjížděl na Tchaj-Wan se zdůvodněním, že Česku nikdo nebude přikazovat, co má dělat, co Česku tato mise Kateřino Šafaříková, přinesla politicky i ekonomicky? Vy jste byla součástí novinářské delegace.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Ano, ano, kdybych měla zůstat nebo teda nejdříve zmínit tu politickou rovinu, sám předseda Senátu Vystrčil to definoval tak, že má pocit, že se podařilo navrátit jaksi důvěru Tchajwanců vůči České republice a já myslím, že tohle to se skutečně podařilo, bylo to prostě vidět při každých těch setkáních, ať už politických nebo ekonomických, proč jí bylo potřeba navrátit, protože zkrátka a dobře v posledních letech se česká vláda rozhodla pro tu, pro čínskou otočku a pro čínská otočka jaksi implicitně znamená proti tchajwanská a Miloš Vystrčil se to minimálně politicky snažil v tomto smyslu zvrátit jaksi ten kurz zase a to mám pocit, že se podařilo, není to tak, že bych jenom já měla tento pocit i komentáře světových deníků skutečně velkých, globálních médiích, které tedy jaksi nemají důvod hrát či nehrát nějakou stranu toho českého vnitropolitického zápasu a komentovali to skutečně jenom z toho globálního hlediska, tak říkali, tady cesta předsedy českého Senátu ukazuje, jak je možné tváří tvář v Číně jednat s malou demokracii ve východní Asii, která bojuje s tou izolací v mezinárodním prostředí právě kvůli tlaku Číny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A změní se tam nebo bude se měnit ta izolace, jak sama říkáte, protože Tchaj-Wan, pokud se nepletu, uznává v současnosti jen. 15 států a z Evropy je to jenom Vatikán.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
To je vlastně myslím nejrelevantnější otázka, kterou teďko pokládáte a odpověď bohužel na ní zůstává nebo bohužel, zkrátka a dobře zůstává otevřená, jde o to, že řada zemí mezinárodních institucí stále hledí na Čínu s jistou nadějí vzhledem k té obrovské ekonomické síle, a tak dále a přesvědčit ty dané země a instituce, aby se najednou začaly chovat jinak, nemyslím si, že cesta jednoho předsedy jednoho senátu v jedné členské zemi, byť Evropské unie a Severoatlantické aliance něco úplně zvrátí, ale myslím, že platí teze, že ten vítr se obrací, že se minimálně ukazuje, že můžete udržovat kontakt s Tchaj-wanem, aniž byste obrazně řečeno, nutně museli vyhlásit válku Číně a lze předpokládat, že podobných politických cest jako podnikl Miloš Vystrčil bude nyní více.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dovedete si představit, že by se nějakým způsobem teď proměňoval i vztah Tchaj-wanu a Číny?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
On už se vlastně proměňuje právě proto, že Tchaj-wan poměrně logicky je nervózní z toho, jakým způsobem třeba Čína zasáhla v Hongkongu, takže ta politická reprezentace má o to větší, myslím tchajwanská, má o to větší zájem, navazovat efektivní vztahy se západním světem a efektivní v tomto případě znamená tedy vztahy, které budou ochotné vzít Tchaj-wan jako samostatnou, demokratickou jednotku a nějak s ní komunikovat a zdůrazňuju, že v tomto smyslu samostatnou tedy nemyslím nezávislý stát jaksi de iure v tom mezinárodním prostředí, ale samostatnou zkrátka a dobře jako plnohodnotnou jednotku, tedy že je možné mít vztah s Tchaj-wanem nezávisle na tom, co si o tom myslí Čína a o to, jak se v to víc doufá tchajwanská politická reprezentace, a právě i proto je jaksi s tou cestou Miloše Vystrčila spojená tato naděje tchajwanská.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč tedy s cestou měli podle vašeho názoru takový problém, jak premiér, tak ministr zahraničí, tak i prezident, ostatně včera Miloš Zeman řekl, že nebude zvát Miloše Vystrčila na setkání nejvyšších ústavních činitelů, o zahraniční politice a jeho cestu na Tchaj-wan označil za klukovskou provokaci.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Myslím, že to souvisí čistě jen s osobními, respektive domácími stranickými a v případě Miloše Zemana osobními tedy vnitropolitickými zájmy, Miloš Zeman, prezident dlouhodobě jaksi razí tuhle tu pročínskou politiku, ačkoliv jak můžeme vidět v té praktické rovině v České republice příliš nepřináší, naopak se zvedá kritika zase z určitých stran jaksi i zemí, které jsou lidskoprávně velmi silně orientované a tak dále, ozývá se samozřejmě nebo ozývají se otázky i z té tchajwanské strany, protože Tchaj-wan na rozdíl od Čínské lidové republiky té kontinentální je výrazný investor v České republice společnost Foxconn je vlastně po Škodovce druhou nejvýznamnější společností na českém trhu z hlediska tedy toho objemu obratu a vývozu ven do dalších evropských zemí, čili v tomto v případě, v případě Miloše Zemana, abych se vrátila, myslím, že rozhodují nějaké osobní zájmy, on byl součástí té pročínské otočky v roce tedy 2014 v době Sobotkovy vlády, a takto bych mohla pokračovat, myslím si, že tedy Tomáš Petříček jako ministr zahraničí celkem nemohl nadšeně souhlasit s tou cestou čistě z toho důvodu, že my jsme tedy součástí toho korpusu zemí, které uznávají Tchaj-wan jako součást té politiky jedné Číny ČSSD, ČSSD je jaksi tedy strana Tomáše Petříčka dlouhodobě navázaná na, na, na tu jaksi čínskou linku, tak i z tohoto důvodu on nemohl protestovat, ale neviděla bych zatím jaksi nic jedno nějakou specifický jednou, jednu konkrétní věc, proč je proti tomu takové pozdvižení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak to tedy obecně funguje? Může si každý jezdit, lidově řečeno, kam chce?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Je to tak, minimálně bavíme-li se v kontextu té Číny a Tchaj-wanu, politik, politika jedné Číny, česká politika jedné Číny vždycky nám bylo řečeno, znamená to, že Česká republika nebude iniciovat vyhlášení nebo uznávání pardon, Tchaj-wanu jako samostatné zemi, samostatné země, bude respektovat, že Tchaj-wan v tomto smyslu je součástí té jedné Číny, ale zároveň to znamená, že bude s Tchaj-wanem udržovat co nejlepší obchodní a politické vztahy jaké Česká republika uzná tedy, že jsou v tomto smyslu potřebné, efektivní a tak dále, čili ano, my si můžeme jezdit na Tcha-jwan jak chceme v tomto smyslu, zároveň je samozřejmě nutné počítat s tím, že se Čínská lidová republika tedy ta kontinentální Čína vždycky ozve, s tím je potřeba počítat a je tedy nutné si připravit tu odpověď.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Také se čínské velvyslanectví v Praze opakovaně ozvalo, vyzvalo Česko, aby dodržovalo princip jedné Číny, pak Vystrčil odmítl, že by tuto politiku porušil, Česko má podle něj s Čínou vyjednáno, že má právo na vlastní politiku jedné Číny, kolik tedy těch v uvozovkách čínských politik existuje?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
V zásadě by se dalo říci, že je jich úplně stejně jako je států v mezinárodním prostředí, ale v případě České republiky to je vlastně to, co jsem zmínila, tedy Čína má jednu představu a Česká republika má také svoji vlastní představu, takže v tomto kontextu jsou to ty dvě politiky, jedna je čínská politika jedné Číny, druhá je česká politika jedné Číny a jak už jsem říkala, ta česká politika jedné Číny tedy neznamená, že nebudeme komunikovat s Tchaj-wanem, naopak ten prostor tady je docela široký.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A kolika hlasy vlastně mluví česká zahraniční politika, teď se neptám na Čínu a Tchaj-wan.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Já, když jsem odjížděl na Tchaj-wan připravovala jsem se, tak jsem to počítala a v zásadě si myslím, že ty základní hlasy jsou 4, je to tedy Hrad, je to Úřad vlády, je to ministerstvo zahraničních věcí a v poslední době se právě přidal Senát, takže 4.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A je to dobře?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Samozřejmě, že to není dobře, zejména v případě malého státu je dobré, aby ta politika zahraniční byla jedna, abychom mluvili srozumitelným jedním hlasem, protože v případě malých zemí to je takové pravidlo známé v mezinárodních vztazích, malé zemi se tolik netolerují vrtochy jakožto velké zemi, protože prostě velká země z hlediska už jenom kvůli té své velikosti si může dovolit prostě do určité míry určovat ten trend, v případě malé země je to jaksi k jejímu neprospěchu, pakliže má nesrozumitelnou a nečitelnou zahraniční politiku, protože je nezařaditelná, tím pádem se s ní špatně nakládá jakožto s případným spojencem, takže v tomto smyslu je to špatně, nicméně jedna poznámka někdy i jaksi bojkot, protest nebo vzepření se nějaké oficiální linii v demokratické zemi je prostě zcela legitimní a správný politický prostředek, a pakliže Senát jakožto demokratická instituce cítil a zdůrazněme, že to tedy nebyla cesta jenom Miloše Vystrčila, bylo tam dalších 7 senátorů a téměř jednomyslně tu cestu podpořil celý Senát ve svém plánu při hlasování, tak jestliže Senát uzná, že v rámci demokratického diskurzu je potřeba zvednout hlas a říct něco jiného a vzepřít se nějaké jedné české zahraniční politice, tak je to zcela jaksi legitimní prostředek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Čína opakovaně hrozila panu Vystrčilovi, má reálné páky, pokud ano, jaké, ať už politické nebo ekonomické rovině, o víkendu jsme mimochodem zaregistrovali zprávu, že čínský obchodní partner zatím neodebere přednímu evropskému výrobci pianina klavíru z Hradce Králové Petrov, již dohodnutou zásilku nástrojů v hodnotě 200 tisíc eur.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Je to tak, existují tedy ty politické nástroje, které se zatím zůstávají z čínské strany v té verbální rovině. Miloš Zeman nějak zasáhl praktické rovině, vy jste zmínila už tedy ten zákaz nebo nezavání budoucí Miloše Vystrčila na ty schůzky ústavních činitelů v zahraniční politice, ale tak to bylo rozhodnutí Miloše Zemana, v případě Číny zatím přicházejí v politické rovině pouze ty verbální výhrůžky, které jsou třeba nepříjemné, ale zatím, zatím nic v praktické rovině neznamenají, ta ekonomická stránka bude výraznější pravděpodobně, první vlaštovky už se ukazují. Opět je to věc, kterou je nutné počítat, Čína se takto chová vždycky velmi často, ráda bych připomněla třeba docela známý případ z roku 2000, kdy Norsko udělilo cenu, Nobelovu cenu míru čínskému, tedy dnes už zesnulému desidentovi /nesrozumitelné/ a Čína na základě toho aktu, byť to dokonce ani jaksi nebyl jenom norské gesto, ale bylo to hlasování celého toho výboru Nobelovy ceny, tak kvůli tomu vlastně Čína zastavila dovoz norských lososů a dalšího zboží do Číny, toto /nesrozumitelné/ jednak tedy finanční, ale zejména obchodní embargo trvalo několik let, Norsko to přežilo, ale ta reakce přišla, tudíž myslím si, že ne snad úplně plošné embargo, protože ten obchod není úplně dominantním jaksi mezi Čínou a Českou republikou, ale předpokládala bych, že několik českých exportérů do Číny, právě jako je Petrov, můžu zmínit další společnosti, Škodovka, Preciosa, Linet anebo samozřejmě Česko holandská společnost PPF, která je jaksi významným hráčem na trhu malých jaksi kreditních úvěrů v Číně, tak myslím si, že tyto společnosti jsou takzvaně první na ráně a lze očekávat, že podobné odmítnutí nebo zrušení nasmlouvaných dodávek, že bude následovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A bude se měnit ten vztah Evropské unie k Číně, už jsme to možná načetli, mám teď na mysli i fakt, že spolupráce čínských firem na vývoj mobilních sítí páté generace odmítá čím dál více evropských politiků nebo států.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Opět tohle to je vlastně z hlediska nás jako České republiky v těch mezinárodních vztazích nejdůležitější momentálně otázka, odpověď na ní už jsem tady jednou zmiňovala v jiném případě i v tomto případě platí, že odpověď je zatím uzavřená, nicméně staly se dvě podstatné věci, a sice tedy proti těm čínským výhrůžkám a obecně té poslední čínské politice v mezinárodních vztazích za poslední měsíce se velmi tvrdě ohradil německý ministr zahraničí Heiko Maas minulý týden, zdůrazněme, že se to stalo ve chvíli, kdy čínský ministr zahraničí pan Wang I stál vedle něj na tiskové konferenci v Berlíně a zároveň se to stalo ve chvíli, kdy Německo, proto je to důležité, předseda Evropské unii a měl by v zásadě organizovat evropsko-čínský summit a v tomto kontextu co jsem zmínila, německý ministr zahraničí velmi tvrdě odsoudil útoky na Miloše Vystrčila a stejně tvrdě vyzval Čínu, jednak tedy, aby, aby zrušila ten nový bezpečnostní zákon, kterým Čína si snaží podrobit Hongkong, zároveň zkritizoval Čínu, že nespolupracuje na vyšetřování úniku koronavirus provincie Wuchan a podobně, čili z toho já vysuzuju nebo usuzuju, že se něco děje, podobně se následně o několik hodin později vyjádřilo i francouzské ministerstvo zahraničních věcí, čili vlastně ty dvě nejdůležitější mocnosti Evropské unii po tedy už po malém odchodu Británie se velmi jednoznačně postavili na českou stranu, znamená to opět pravděpodobně, že ten vítr pro čínský v posledních letech se začíná obracet a bude spíš v tomto smyslu pro tchajwanský jak dalece hluboce a dlouhodobě, to teprve uvidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S Kateřinou Šafaříkovou, komentátorku týdeníku Respekt se zaměříme na situaci v Bělorusku, kde bezmála měsíc po vypuknutí masových protestů po prezidentských volbách nepolevují demonstrace proti Alexandru Lukašenkovi, režim přitvrdil, zatýká předáky opozice, mění se nějak postavení, jak těch demonstrantů tak i režimu?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Zdá se, že zatím ne, že, tedy v tom kontextu toho posledního týdne nebo právě uplynulého víkendu v zásadě ty síly začínají být vyrovnané, ono zpočátku režim Alexandra Lukašenka byl poměrně zaskočený, zdá se tedy tou občanskou revoltou a dal několik dní opozici na nadechnutí, předminulý týden začalo to masové zatýkání, minulý týden navíc přišlo i zatýkání na univerzitě, což je obecně považováno za skutečně krok, který nejenom tedy v demokratické zemi, což bylo Bělorusko není, tedy s pohledem, z pohledu západu, ale v jakékoliv civilizované zemi, že k tomu prostě nemá docházet, že akademická půda je jaksi svatá, je chráněná, měla by být uchráněna obecně jakékoliv politice, no a režim Alexandra Lukašenka minulý týden začal zatýkat jednotlivce, je vytahoval z auly během přednášek, což je považováno za skutečně jaksi dramatické vykročení toho režimu směrem k té další represi, nicméně sama jste to zmínila, ty protesty nepolevují, ukázala to právě tam, ta masová shromáždění včera napříč Běloruskem, čili odpověď na otázku, jak to bude teďko s Běloruskem dál neznáme, pořád asi platí, že ten klíč drží Moskva a západ na druhé straně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč je Bělorusko tolik důležité pro Rusko?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Protože Rusko v posledních letech v zásadě ztrácí jaksi ve své velmocenské pozice, protože to je prostě země, která je dalším tedy tím nárazníkovým pásmem mezi členskými státy NATO a Evropské unie na jedné straně tedy a na druhé straně Ruskem, a protože to je země, která na rozdíl třeba od Ukrajiny nebo od Gruzie vlastně tedy je dlouhodobě přátelsky naladěna vůči Rusku, chci říct ta populace ano, dalo by se říct, že Ukrajina v rámci toho svého revolučního zápasu, tak také řešila vlastní identitu, je-li to spíše evropská, západní země nebo jestli to je země patřící do toho slovanského, orientálnějšího celku a Bělorusko to má údajně tedy podle řady jaksi hlasů zevnitř a podle nějak historických závěrů to má v tomto případě jasno v tom, že to je v zásadě slovanská v tomto smyslu jaksi proruská entita, ale to neznamená, jak právě ukazují ty revolty, že by tamní populace netoužila po uvolněných poměrech, po demokracii, po lidských právech, po, po respektu lidských práv, potom žít si tedy ten život, tak jak oni uznají za vhodné a nikoliv ať jim to nadiktuje režim a o tom vlastně ta revolta nyní je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou roli v tomto příběhu nebo dramatu hraje Evropská unie, mimochodem Bělorusko je partnerskou zemí sedmadvacítky v projektu východního partnerství.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Přesně tak Evropská unie může ty demokratizační hlasy podpořit, což dělá. Samozřejmě otázka je, do jaké míry to dělá dostatečně a efektivně. Víme, že členské státy Evropské unie se rozhodly uvalit několik představitelů běloruského režimu na sankční seznam, což znamená, že jim je tedy zapovězen vstup do území Evropské unie. A je jsou jim obstaveny případné majetky v evropských bankách, těch lidí je zatím pouze tedy 20, ten seznam se má rozšiřovat, tak to je tedy jeden krok a druhý je samozřejmě podpora jednotlivých členských států vůči Bělorusku a tady si myslím, že máme dluh jako Evropská unie, ale ostatně i Česká republika myslím, že jsme s tou pomocí měly přijít rychleji a že měla být razantnější, ať už tedy nabídka dočasných útočišť jaksi pobytu na univerzitách, pro studenty, pro ty opozičníky anebo například právě nabídka té léčby pro zraněné na západě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké faktory podle vás by mohly rozhodnout o budoucnosti Běloruska? Lze to vůbec odhadovat?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
No, lze asi říci, že kdyby se Angela Merkelová společně se svými protějšky ze sedmadvacítky, kdyby se rozhodli nebo shodli na nějaké razantní odpovědi, tváří tvář Vladimíru Putinovi na odpovědi, která by mohla bolet, tak si myslím, že by to s tím Běloruskem zahýbalo, zmíním tady projekt Nord stream 2, což je tedy ta, to potrubí, kterým poteče jednou jaksi velké množství ruského plynu do Evropy. Jaksi ten den ten vývod Nord streamu 2 je v Německu konkrétně a velké německé obecně evropské olejářské společnosti jsou akcionáři a Nord streamu 2 a pakliže by se německá vláda jakožto účastník v tomto smyslu toho projektu, pakliže by se rozhodla, že například pozastaví jaksi dodávky nebo spolupráci na projektu Nord stream 2, což by ale samozřejmě jaksi implicitně znamenalo, že minimálně po nějakou dobu jaksi velmi znejistí firmy, jako je OMV nebo Shell v otázce, co tedy s těmi našimi miliardy, které jsme už nainvestovali do toho projektu, tak to je samozřejmě důležitá věc, ale pakliže by se Angela Merkelová v tomto smyslu s ostatními lídry rozhodla, že odstupuje od toho projektu, který má být pro Rusko velmi výhodný dlouhodobě, výhodný finančně, tak si myslím, že by to Vladimíra Putina mohlo trochu mrzet, bolet a je možné, že by byl v tom případě ochotný k ústupkům třeba v případě Běloruska, samozřejmě by to ale znamenalo, že právě tyto ústupky by Angela Merkelová a další museli požadovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otrava jedné z tváří ruské opozice Alexeje Navalného je dalším tématem rozhovoru s Kateřinou Šafaříkovou z týdeníku Respekt, toxikologický rozbor vzorků, který provedla zvláštní laboratoř německé armády nadevší pochybnost, jak zaznělo z Berlína, prokázala otravu nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok. Berlín považuje za děsivé, že se Navalný stal v Rusku obětí chemického útoku a žádá od ruské vlády neodkladné vysvětlení, komu a proč podle vašeho názoru bloger a opozičník Navalný zřejmě vadil nejvíce, jinými slovy kdo a proč by nejvíce profitoval z umlčení Navalného?

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Je asi lehkovážné v této chvíli říci, že to je samozřejmě ruský prezident Vladimír Putin, protože prostě nevíme, nemáme přímé důkazy a pravděpodobně nikdy nebudeme mít přímé důkazy o tom, že otrava Navalného jaksi šla na příkaz Vladimíra Putina, ale myslím, že je férové a objektivní říci, že Alexej Navalnyj vadil obecně ruskému režimu, tedy tomu režimu, který samozřejmě je devotní vůči Vladimiru Putinovi nebo který vykonává jeho vůli, ale z těch hráčů jednotlivých je docela více před tou aktuální události, tedy jeho cestou na Sibiř a jaksi jeho otravou, tak došlo k takové poměrně důležité události, o které se relativně málo mluvilo v Evropě, ale myslím, že byla dost signifikantní a to jest, že daleko, daleko na Dálném východě v Chabarovsku se místní občané ve, ve městě velikosti Brna, čili tedy přes nebo okolo 300 tisíc obyvatel, tak se rozhodli, že budou jaksi protestovat vůči Vladimíru Putinovi, protože na jaksi popud jeho strany nebo strany, která je mu loajální, došlo k výměně tamního gubernátora, který sice byl ze strany jednotné Rusko, ale byl velmi populární a ti obyvatelé dodnes už je to více než 50 dní. Dodnes každý den chodí do ulic v Chabarovsku a v desetitisícových davech, což je obrovské množství na jaksi město 300 tisíc hlavé, tak chodí městem a demonstrují vlastně proti tomuto kroku a demonstrují v zásadě proti jaksi Kremlu, mají dokonce i transparenty v dalekém Chabarovsku, což je skutečně 7000 kilometrů daleko od Moskvy, tak nesou v ruce transparenty, prostě konec Putinismu, no a Alexej Navalnyj tento protest podporoval a vlastně podobně jel jaksi na Sibiř, podpořit jednotlivé opozičníky na Sibiři, aby jim řekl, podívejte se, jde to, podívejte se na Chabarovsku, jde to demonstrovat, jde se postavit, no a Kreml jaksi mohl znervóznět přirozeně, že když se něco stalo v Chabarovsku, tak se to může stát na Sibiři, může se to stát v nějakých jiných regionech, zkrátka a dobře mohl znervóznět, že celou tu zemi nemá pod kontrolou, no a mohl samozřejmě znervóznit nejenom Vladimír Putin, ale právě ti jednotliví regionální gubernátoři, čili těch nepřátel, abych odpověděla na vaši otázku, zdlouhavě těch nepřátel v tomto smyslu samozřejmě Alexej Navalnyj měl více, protože se ukazuje, že mohl motivovat tu místní revoltu proti místnímu správci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Šéf ruské rozvědky Sergej /nesrozumitelné/, ten naznačil, že kauza Navalnyj je provokaci západních tajných služeb. A mimochodem ruská strana odmítá závěry těch německých odborníků a odvolává se na zprávu lékařů z nemocnice v Omsku, kde byl Navalný hospitalizován, tam lékaři odmítli otravu a říkali, že nebo poukázali na možné problémy, poruchu metabolismu.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Ať si člověk říká, že by se ruské tajné služby po těch letech mohly vymyslet jaksi jinou argumentaci, už to začíná být trochu nuda, ale žertuju samozřejmě, podstatné je to, že tímto způsobem ruské tajné služby reagují dlouhodobě, reagovaly tak v případě útoku na Gruzii, reagovali tak v případě Ukrajiny, reagovali tak nyní v případě Běloruska, kdy tedy řekli, že běloruská revolta občanská povolební byla způsobená západem, západními silami, čili žádné překvapení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Počkáme si na rozuzlení. Pro dnešek jsou to názory Kateřiny Šafaříkové, z týdeníku Respekt, děkuji za ně a přeji vám hezký den, na slyšenou.

Kateřina ŠAFAŘÍKOVÁ, redaktorka týdeníku Respekt
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech našich pořadů Českého rozhlasu Dvojka, přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, šéfredaktorka Radia Wave

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.