Lukáš Kovanda: Čína už Západ nepotřebuje. Co potřebovala, vysála
Čína začne brzy uplatňovat to, co sama porušovala. Ochranu duševního vlastnictví. A už nebude fungovat jako „levná dílna“, odhaduje ekonom.
„Číňané už všechno okopírovali a rozvíjejí si to po vlastní linii. Už Západ nepotřebují. Oni teď dokonce potřebují, aby to, co dlouhá léta sami porušovali, jako ochranu duševního vlastnictví, začalo být nyní uplatňováno. Aby si chránili svoje výdobytky. Třeba v oblasti mobilních telefonů jsou leckdy i na vyšší úrovni,“ uvažuje ekonom Lukáš Kovanda v pořadu Jak to vidí...
Čína se Západu neotevřela
„Zatím je vztah Číny a Západu asymetrický, kdy my jsme se Číně otevřeli s vírou, že ona se otevře také. Mnoho ekonomů věřilo, že jakmile se otevře čínská ekonomika, dojde k nárůstu tamní politické plurality, rozvoji demokracie, ale to se nestalo. Čína se neotevřela.“
„Ona jakoby vysála to, co mohla, ze Západu, ale Západ za to nic fundamentálního nezískal. On získal po určitý čas levnou dílnu světa, ale nezískal rovnocenného obchodního partnera, se kterým by se mohl podílet na rozvoji celého světa.“ Co vůbec dělá Západ pro to, aby byl rovnocenným partnerem?
Velká vstřícnost byla chybou
„Západ dlouhý čas postupoval vůči Číně vstřícně. V roce 2001 Čína vstoupila do Světové obchodní organizace. Nyní zejména Spojené státy si uvědomily, že tato politika velké vstřícnosti vůči Číně byla chybou, a proto s ní obchodně válčí.“
Už teď je čínská ekonomika předlužená. „Když sečtete dluh čínských domácností, podniků a vlády, dostanete hodnotu skoro 300 % tamního HDP, což je obrovské číslo, když uvážíte, jak obrovská je to ekonomika,“ připomíná Kovanda v pořadu Zity Senkové.
Ubyde 300 milionů pracujících Číňanů
Podle předpokladů demografického vývoje navíc v roce 2050 klesne počet práceschopných Číňanů o 300 milionů, což je zhruba počet obyvatel USA. „To bude znamenat zdražení čínské práce a velkou zátěž na tamní státní kasu, protože někdo bude muset lidi v penzi zaopatřit.“
Co to znamená pro nás? „To, co pro nás znamenají Němci, jakožto klíčový vývozní trh, to pro Německo znamená Čína. Takže je tady propojení, které pak míří i na Českou republiku,“ vysvětluje Lukáš Kovanda na Dvojce.
Další témata rozhovoru: bezpečnost a členství v NATO; škrty v našem rozpočtu; propojení ekonomik; sociální sítě v Číně; Čína už nepotřebuje Západ; Itálie se chystá podepsat dohodu o Nové hedvábné stezce.
Související
-
Vladimíra Dvořáková: Máme vůbec s Čínou smlouvu na ochranu duševního vlastnictví?
Do pomalu uklidňujících se vod česko-čínského skandálu posledních dní, včera opět vstoupil prezident Miloš Zeman. Prohlásil, že jsou pro něj důležitější čínské investice.
-
Jan Švejnar: Náš přístup v obchodních vztazích s Čínou je více politický, než je potřeba
Donald Trump se rozhodl vést celní válku na více frontách. Kromě Číny chce změnit celní politiku i vůči Evropské unii. Jaké důsledky to bude mít pro světovou ekonomiku?
-
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
