Jan Švejnar: Náš přístup v obchodních vztazích s Čínou je více politický, než je potřeba

16. listopad 2018

Donald Trump se rozhodl vést celní válku na více frontách. Kromě Číny chce změnit celní politiku i vůči Evropské unii. Jaké důsledky to bude mít pro světovou ekonomiku?

Americký prezident se chystá uvalit cla na dovoz aut z Evropy. Současný nepoměr 4:1 v neprospěch Spojených států je velmi výrazný a Donald Trump tak chce posílit domácí ekonomiku. “Asymetrie je i v tom, že cla na dovoz amerických aut do Evropy jsou tradičně vyšší než ta na dovoz evropských vozů do Ameriky,“ doplňuje ekonom Jan Švejnar.

„Trumpovi imponují mu země, které vnímá na stejné úrovni,“ říká Ilona Švihlíková. „Americký tisk stále častěji uvádí, že Trump sní o fóru G3, které by tvořily USA, Čína a Rusko.“

Trump se podle něj snaží zvrátit pravidla nastavená po druhé světové válce, kdy se Amerika snažila pomoci válkou zničené Evropě. Dnes už podle amerického prezidenta tato asymetrie ve prospěch starého kontinentu není potřeba a je na místě celní politiku přehodnotit.

USA vs. Čína

„Donald Trump věří, že to americké ekonomice velmi pomůže. Je zajímavé, že statistiky obchodních vztahů s Čínou zatím neukazují, že by docházelo ke snížení schodku obchodu, a krátkodobý efekt se neprojevuje tak, jak Trump očekával,“ myslí si Jan Švejnar s tím, že nejspíš pokles čínského exportu se nejspíš projeví až v dlouhodobější perspektivě.

„Ekonomové ve Spojených státech Trumpovo řešení nevidí jako optimální. Naopak obchodníci věří, že nezpůsobí velkou obchodní válku, ale že vyjedná lepší podmínky pro americké podniky,“ říká uznávaný ekonom a vysvětluje, že Čína sice postupně uvolňuje svoji ekonomiku pro import, ale zatím jen velmi pomalu.

Je obchod s Čínou nadějí i pro Českou republiku?

O prosazení na čínském trhu se intenzivně snaží i Česká republika. Prezident Zeman nedávno podnikl už svoji čtvrtou cestu do Číny v čele početné obchodní delegace. Český prezident mimo jiné doufá v rozvinutí velkého ekonomického projektu nové hedvábné stezky. Projevují se tyto snahy nějak ve vzájemných obchodních vztazích?

Podle Jana Švejnara zatím nijak zásadně. „Bude záležet na ochotě čínské strany do projektu investovat velké sumy peněz,“ říká Jan Švejnar a doplňuje, že nejrychleji rostoucí světová ekonomika sice potenciálně může poskytovat zajímavé příležitosti českým podnikům, na druhou stranu je třeba zohlednit i její velkou geografickou vzdálenost.

Přístup České republiky a prezidenta Zemana v oblasti ekonomické diplomacie vůči Číně je více politický, než je potřeba. Finanční přístup myslím úplně stačí, v tom politickém bychom se měli držet evropských norem a působit stejně jako ostatní země.
Jan Švejnar

Další témata rozhovoru: Ustojí Andrej Babiš pokračování kauzy Čapí hnízdo v čele vlády? Co znamenají výsledky voleb do Kongresu pro Donalda Trumpa? A jaké změny lze očekávat v ekonomice a migrační politice Spojených států? Jak se vyvíjejí obchodní kontakty České republiky s Čínou? Minimální mzda stoupne o 1150 Kč. Je to optimální? Proč naše mzdy nerostou rychleji? Hrozí nám přehřátí ekonomiky?

 

autoři: Věra Štechrová , and
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.