Přepis: Jak to vidí Jan Švejnar - 16. listopadu 2018

16. listopad 2018

Hostem byl ekonom Jan Švejnar.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Naším dnešním hostem ve studiu je ekonom Jan Švejnar. Dobrý den.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech vám přeje Věra Štechrová. Naše dnešní témata: Otázky kolem vývoje v kauze Čapí hnízdo, co znamená výsledek amerických voleb do Kongresu pro americkou ekonomiku, jak rozumná je snaha propojit naši ekonomiku více s Čínou a také zvyšování minimální mzdy. Jakou roli hrál Andrej Babiš mladší v kauze Čapí hnízdo? Byla jeho cesta na okupovaný Krym a na východní Ukrajinu dobrovolná? Je syn premiéra psychicky nemocný, jak tvrdí jeho otec? Má to vliv na to, co říká, nebo je to vše kampaň a puč, jak tvrdí premiér Babiš? To, a ještě spoustu dalších otázek čeká na vysvětlení po tom, co reportéři serveru seznamzpravy.cz mluvili s Andrejem Babišem mladším ve Švýcarsku, kde teď žije. Další otázky: Jak pracuje česká policie a rozpadne se vláda? Pane Švejnare, jaká otázka v tom případu, který teď sledujeme, zajímá nejvíc vás?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já bych nejradši viděl, jaké jsou opravdu ty zdroje, ze kterých máme ty informace, které máme, a samozřejmě, co se opravdu stalo, protože jsou tam protichůdné názory, protichůdná tvrzení, a myslím, že zatím nemáme dostatečné údaje o tom, abychom mohli z toho soudit, co se vlastně stalo.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Které z těch informací, které zatím víme, jsou pro vás, řekněme, nejznepokojivější?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Zdá se, že je tady člověk, který je nějakým způsobem nemocný. Je otázka, do jaké míry je opravdu nemocný a do jaké míry to ovlivňuje to, co vypověděl.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Jak teď vidíte pozici premiéra Andreje Babiše? On dnes ráno před odletem do Bruselu řekl, že nikdy neodstoupí.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já mám dojem, že zatím tuto kauzu přežije, že to je něco, co samozřejmě je velice výrazné, ale na druhou stranu myslím, že on bude pokračovat dál, takže bych odhadoval, že vláda nepadne.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Má tato situace nějaké dobré řešení pro Česko?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Myslím, že je opravdu nejlepší, aby se ta situace co nejrychleji vyřešila, celá kauza, celé to soudní stíhání, protože by to mělo být prioritně s nějakými zdroji, protože je tak to důležité pro celou naši společnost, potažmo potom i ekonomiku, že je to něco, co by se mělo řešit prioritně a s podstatnými prostředky.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ta zjištění z té reportáže rozbouřila politickou scénu, což je asi pochopitelné. Je už na čase politické řešení té situace, anebo by se mělo čekat, jak dopadne další vyšetřování?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Je otázka, jak to vyšetřování bude rychle postupovat. Znovu zdůrazňuji, že si myslím, že je to tak důležitá věc, že by to měl být prioritní, to vyšetřování už by mělo být dokončeno, už se táhne poměrně dlouhou dobu. Čím déle to bude trvat, tak tím více bude rozjitřená politická scéna.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ve Spojených státech minulý týden voliči rozhodli o tom, že republikáni budou dál držet většinu v senátu, ale Sněmovnu reprezentantů po osmi letech ovládnou demokraté. Jsou ty volby pro vás spíš vítězství demokratů, anebo republikánů, nebo nemají vítěze?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Nemají vítěze ve smyslu, že nikdo nemá kompletní kontrolu a na druhé straně samozřejmě je to vítězství demokratů v tom, že předtím neměli kontrolu dolní sněmovny, nyní ji kontrolují, takže to bude určitý zásah do pravomocí prezidenta, které on doposud měl téměř neomezené.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Byly ty volby opravdu referendem o Donaldu Trumpovi, jak se všude psalo? Vnímal jste to také tak?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Do určité míry ano, protože on sám tvrdil, že to je referendum o něm. Dělal to samozřejmě z toho důvodu, aby ovlivnil voliče, aby volili více republikány, ale na druhé straně tím, že ztratili tu dolní sněmovnu, tak ta volba ukazuje, že ne všichni byli dostatečně pro Donalda Trumpa.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ono to není neobvyklé, že strana prezidenta v těchto volbách ztrácí.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ano, máte pravdu. Tady je to většinou obvyklé. Na druhé straně je tady též velmi důležitý faktor, a sice, že když si ekonomika vede dobře, tak většinou prezidentova strana a prezident sám si vede dobře ve volbách taktéž. Takže tady byly dvě protichůdné tendence a ukázalo se, že ta první, kterou jste zmínila, to znamená, že u tohoto typu volby většinou dochází ke změně, tak k tomu též došlo.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Bude podle vás pokračovat ta studená válka, řekněme, která mezi oběma parlamentními stranami trvá od prezidentských voleb, anebo tím, že každá z těch stran ovládla jednu část Kongresu, tak nastane jakási rovnováha, a řekněme možná i spolupráce?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
To je teď těžko předvídat. Historicky ano, historicky docházelo ke spolupráci, protože nakonec se nějakým handlováním došlo k nějakým výsledkům, ale za posledních několik let, musím říct, že člověk vidí, že je tam opravdu takové napětí mezi těmi dvěma stranami, že není jasné, že dojde k tomu, že se dohodnou, a v tom případě by opravdu došlo k takové situaci, kdy ani jeden, ani druhý není schopný jednoho či druhého přetáhnout.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Sám Donald Trump po volbách řekl, že stojí o tu spolupráci, že by měli demokraté spolupracovat, že s nimi chce spolupracovat. Chová se tak, aby to bylo možné? Naznačuje něco, že to tak bude?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já si myslím, že on se bude snažit, protože on je obchodník, je trader, takže se bude snažit najít nějaký způsob, a na druhé straně je také velice chytrý a nebude chtít ustupovat, takže uvidíme. A samozřejmě jeho výroky jsou někdy velice protichůdné, takže z těch samotných výroků nelze usuzovat, co se vlastně stane.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Začal už Donald Trump kampaň před svojí druhou kandidaturou na prezidenta?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
On ji vede pořád. Jak cestuje, navštěvuje různé státy a tak dále. Takže ten je v plné kampani od samého počátku.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Co ten výsledek voleb znamená pro ekonomiku Spojených států?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Tam myslím, že dojde k určitému umírnění, že ti demokraté v dolní sněmovně se budou snažit usměrnit jak napětí s Čínou, tak myslím, že migrační krize bude mít mnohem méně razantní řešení z pohledu toho, jak to doposud řešil Donald Trump, takže si myslím, že dojde k takovému umírnění, a zároveň bych očekával, že též spojenectví s Evropou bude do určité míry navráceno zpět do těch starších kolejí.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
My to tak pozorujeme zvenku tady. Do jaké míry teď to, kam se bude sunout ekonomika Spojených států, určuje přímo prezident Spojených států, tedy v tuto chvíli Donald Trump?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Do velké míry ano, protože protlačil velkou daňovou reformu, která má krátkodobý velmi pozitivní efekt, stimuluje ekonomiku, takže americká ekonomika si vede nadmíru dobře krátkodobě. Středně a dlouhodobě odhady i konzervativních ekonomů naznačují, že tam bude naopak zvrat, protože zadlužení, které se zvyšuje, schodek rozpočtu, budou mít negativní efekt ve středním a dlouhodobém horizontu.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Vy jste říkal, že ekonomika Spojených stát si teď vede dobře. Nezaměstnanost je teď, tuším, 3,7 %. Asi neuvěřitelné číslo pro Ameriku?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ano, velice nízké.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ekonomika roste. Kde vidíte ty důvody? Vy jste je teď naznačoval.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Tak ty důvody jsou především, jak říkám, ten fiskální stimul, který je velice podstatný. Ten negativní středně- a dlouhodobý efekt se ukazuje v tom, že podniky přece jenom neinvestují tolik, kolik se očekávalo, a že úlevy, které dostaly především bohatší vrstvy, se neprojevují ve vyšších nákupech, a tudíž ta ekonomika má stimul, který je krátkodobý, ale dlouhodobě nebude.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Že by se Američané poučili z poslední krize a neutrácejí tolik?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ti bohatší už tolik neutrácejí, řekněme. Chudší budou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Je teď Donald Trump schopný a ochotný nějak modifikovat tu svoji politiku hospodářskou? Změní se něco po těch volbách?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já myslím, že se bude snažit nic neměnit, bude se snažit pokračovat dál, ale myslím, že bude tlak, aby došlo k určitému umírnění v jednání s Čínou, takže tam bych viděl určitou možnost, a potom bude tlak na to, aby Evropa byla viděna jako spojenec, a řekněme zdravý konkurent a ne někdo, kdo vlastně Americe ubírá na jejich ekonomických možnostech.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Je tu něco, co budou chtít z té hospodářské politiky, kterou chce Donald Trump prosazovat, demokraté určitě blokovat? S čím zásadně nesouhlasí?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já si myslím, že je to v oblasti sociálních věcí, které mají ekonomický dopad. To znamená, zdravotní reforma, kterou demokraté chtějí udržet, a republikáni, a Donald Trump zvlášť, by ji rádi změnili, popřípadě úplně zničili, a tam myslím, že dojde ke zvratu, respektive, že demokraté budou schopni udržet tu reformu, která byla započatá. To samé, co se týče migrace, že bude mnohem vstřícnější pohled k migrantům, zvláště tedy z Mexika. Takže to budou ty dvě oblasti, kde očekávám, že nastane velká změna.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Čekáte, že Donald Trump bude po těch volbách postupovat stále velmi tvrdě právě proti té migraci ze Střední Ameriky? On o těch migrantech, kteří přicházejí, mluvil těsně před volbami jako o invazi. Tak bude v tom pokračovat?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já myslím, že ano. Je to jeho politická platforma, tak on se jí bude držet a popřípadě bude se snažit vrhnout na demokraty negativní světlo v tom, že mu brání zrealizovat plán, který nastavil.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Donald Trump v minulosti mluvil o zavedení cel na auta z Evropy. Ta obchodní bilance je opravdu v tomto případě nevyrovnaná, asi 4:1 v neprospěch Spojených států. Dá se předpokládat, že na tom bude trvat i po volbách?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já myslím, že ano, protože to je velmi viditelný artikl, a je zde také asymetrie v tom, že cla na americká auta do Evropy jsou tradičně vyšší než cla na evropská auta do Ameriky. Trump se snaží zvrátit takovou tendenci, která nastala pro druhé světové válce, kdy Amerika se snažila pomoci tehdy válkou zničené Evropě, a nastavila tudíž některé celní parametry, které byly výhodné pro Evropu, a Trump říká, podívejte se, Evropa už je vlastně zcela vyvinutá a není důvodu, abychom zde měli určité asymetrické body.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Takže Evropa by se asi měla začít připravovat. Dělá to?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já myslím, že ano, že Evropa si je toho vědoma, a samozřejmě dochází k velkým vyjednáváním, u kterých ani všechny detaily neznáme, ale myslím, že dojde k určitým změnám, ano.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Ustojí Donald Trump to, že tu celní válku by asi mohl vést na více frontách? On už ji vede s Čínou, dá se říct. Pokud teď začne s Evropou...

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ano, je to jeho plán, a on se domnívá, že to americké ekonomice velmi pomůže. Je zajímavé, že s Čínou zatím ty statistiky neukazují, že by docházelo třeba ke snížení schodku obchodů. Máme jenom pár měsíců dat, na kterých se to dá nějakým způsobem usuzovat, ale ten krátkodobý efekt se neprojevuje tak, jak Trump očekával.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Já jsem na to narazila taky. Ten čínský vývoz navzdory obchodní válce se Spojenými státy opět stoupl a v říjnu meziročně přidal 15,6 %. Tak znamená to, že ta cla nefungují nebo ten dopad bude později?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já myslím, že ten dopad bude později, takže zatím to každopádně dokazuje, že krátkodobě podniky a lidé nereagují negativně a že tam bude spíš takový ten oddálený dlouhodobější dopad, ale kdoví, jak se mezitím vyvine situace dál v jednáních.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Jak je možné, že se ten čínský export drží tak dobře? To Číňané našli tak rychle odbytiště jinde?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ano, je to tak, že se opravdu dá říct, že některý export jde do jiných zemí a jiné země zase nahradí ten čínský export. Tady je právě Donald Trump strašně krátkozraký, když se dívá jenom na bilaterální vztahy, protože mezinárodní obchod je opravdu mezinárodní v tom smyslu, že všichni obchodují, a ty toky zboží a služeb, které jsou obchodovatelné, mohou jít různými směry.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Znamenalo by to, že Čína Spojené státy pravdu nemusí potřebovat?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Je to velký trh, které oni potřebují, ale mohou tam být výrobky, které nejsou kompletované v Číně, mohou být dokončeny ve Vietnamu, v Bangladéši. Když se na to podíváte, tak například obchod mezi Spojenými státy a východní Asií se moc nezměnil. Zvýšil se vývoz z Číny, snížil se vývoz z Japonska a z Koreje, protože tyto země dokončují výrobu v Číně, která by jinak šla z Koreje nebo z Japonska do Spojených států, a teď jde přes Čínu, protože je levnější tam ty výrobky dokončit. Takže člověk právě nesmí se dívat jenom na bilaterální vztahy.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Když jsme začali mluvit o Číně, tak právě v Číně se minulý týden konal dovozní veletrh China International Import Expo. Zúčastnilo se ho na 130 zemí, mezi nimi i ČR s jednou z nejpočetnějších delegací. V jejím čele byl prezident Zeman, který Čínu navštívil už počtvrté. Čína slibovala na tom veletrhu uvolnování bariér pro dovoz do Číny. Žádné konkrétní termíny tam ale nepadly. Myslíte si, že se to uskuteční nebo zůstane u slibů?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Čína v tom středně dlouhodobějším horizontu od doby, kdy vstoupila do Mezinárodní obchodní asociace, uvolňuje svoji ekonomiku a velice to zveřejňuje, ale ten postup je pomalý. Čili vlastně celý ten rozkol a vyjednávání a válka mezi Trumpem a Čínou je v tom, že Trump to vidí jako příliš pomalý proces, a Číňané poukazují na to, že každý rok postupně tu ekonomiku otevírají. Takže v tom smyslu je to zas jejich další vývoj v tomto ohledu, ale není jasné, jak rychle to bude a jak zásadní to bude.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Jakou podporu má ta Trumpova politika vůči Číně v samotných Spojených státech?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Je to samozřejmě polarizované. Tam většina lidí, kteří jsou ekonomicky vzdělaní, to nevidí jako řešení, které je velice optimální. Ti, kteří, a mezi nimi jsou i někteří zástupci podniků, se dlouhodobě snaží v Číně více působit a cítí ta omezení, která tam jsou, tak doufají, že Trump nezpůsobí obchodní nebo velkou válku, ale že vyjedná lepší podmínky pro americké podniky, a vůbec pro podniky celosvětově.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Faktem ale je, že Čína nedodržuje ta pravidla Světové obchodní organizace, do které vstoupila. Proč se až Donald Trump rozhodl s tím něco dělat? Proč to tolik nevadilo třeba Obamově administrativě, Clintonově?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Oni se všichni snažili. To znamená, když to začnete sledovat, tak všichni ti obchodní zastupitelé, kteří vyjednávali, tak vyjednávání byla a procházela různými obdobími, akorát, že předtím žádný prezident nebyl ochoten vstoupit do takového toho otevřeného konfliktu, a Trump je ten první, který to učinil.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Proč by Čína uvolňovala ty dovozní bariéry, když jí tato situace musí vlastně docela vyhovovat?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Ano. Samozřejmě Čína se ještě vidí v situaci země, která je rozvojová, že se rozvíjí, a tudíž potřebuje chránit některé své podniky a celá průmyslová odvětví, a že je uvolní až ve chvíli, kdy bude zemí, která je rozvinutá. Američané a další hráči na tomto poli říkají, už jste dostatečně vyvinutí, abyste se otevřeli víc. Takže je to vlastně čistě otázka, jak lidi vidí tu realitu, která tam je.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Do Číny s českým prezidentem na veletrh vyrazili čtyři ministři, 60 podnikatelů. Má ta česká ekonomická diplomacie směrem k Číně také odpovídající výsledky?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já myslím, že zatím těch výsledků tolik není. Je samozřejmě dobré se snažit co nejvíce působit v ekonomice, která roste nejrychleji na světě. Je to velká ekonomika a roste velmi rychle, takže ty příležitosti tam jsou. Německo tam například vyváží velice silně, takže máme příklady i od sousedních zemí, které tam úspěšně vyvážejí, takže v tom smyslu ano, ta obchodní situace je zajímavá, na druhé straně si musíme uvědomit, že Čína je tak daleko... Normálně většina obchodních vztahů je mezi zeměmi, které jsou blízko sebe. Takže nemůžeme očekávat, že by najednou většina našeho exportu se orientovala na Čínu.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Vnímáte ty obchodní kontakty s Čínou pro Česko jako rizikové?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já myslím, že nemusí být rizikové. Tam je důležité, a co vidíme u západoevropských zemí a měli bychom se držet evropské normy, že na jedné straně jsou dohody a rozhodování ohledně lidských práv, řekněme, a politických věcí všeobecně a na druhé straně jsou ty komerční ekonomické záležitosti, a to dělají Spojené státy, Německo, Británie a tak dále.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Asi se zeptám jako laik, ale je ten čínský způsob investic, pokud investují v jiných zemích, jaksi kompatibilní s Evropou? Protože například v Africe postaví Čína svůj závod, zaměstná tam svoje lidi, potom na tom vydělává Čína, ale ty africké země z toho až tak velký profit nemají.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
To je ten problematický aspekt. Takže, jestliže Čína investuje, řekněme, ve vyspělých zemích, ať už je to Evropa, nebo Amerika, tak je to většinou podle standardních principů a tam většinou není problém. Jestliže je to, řekněme, v rámci rozvojové pomoci, tak tam problém je, protože Čína jednak nehledí na věci jako lidská práva a politické věci a na druhé straně, jak jste již podotkla, často investuje směrem, který je výhodný pro Čínu, a ne nezbytně pro zemi, která ji hostí.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Je tu jedna investice, o které jsme se dozvěděli, a jedna firma, které se v Číně daří, a to je společnost Home Credit skupiny PPF. Ta na tom čínském trhu hodně rychle roste a chce si vlastně na tu svou expanzi půjčit u čínské státní společnosti CITIC a oplátkou jí má poskytnout své know how. Má jít o to, jak sbírat data ze sociálních sítí pro ten alternativní credit rating klientů, kteří nemají tu svou bankovní historii, jestli jim půjčit nebo ne. Vidíte vy v tom nějaké riziko, ať už pro tu firmu, která předá své know how, anebo pro klienty?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Správně jste rozlišila, že tam už je jeden zájem firmy, a ta přirozeně se chová tak, aby to pro ni bylo co nejziskovější. Ta druhá otázka je, jestli ti klienti jsou si opravdu plně vědomi, do jaké míry ta firma používá informace o nich a do jaké míry je předává, a předává je v situaci, kdy to může být účelově politicky použito.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Jaký způsobem by mohlo Česku pomoci, kdyby tu ústila část té Hedvábné stezky, toho ambiciózního projektu, o kterém mluví prezident Zeman, s Číňany?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Myslím, že jsme dostatečně silná země, nemáme ekonomické problémy typu afrických zemí, takže si myslím, že jestli k nám dojde určitý typ investic a nebude to do strategických odvětví, tak potom je to jakákoliv jiná investice, která prostě má svoje výhody.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Vy ten projekt Hedvábné stezky vidíte jako životaschopný?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Myslím, že to bude velice záviset na tom, jestli čínský prezident opravdu bude ochoten do toho investovat velké sumy peněz. Zatím se do toho investuje, začíná to být významné. Jestli se to dál udrží a bude dál vyvíjet, to zaleží na tom, jaká tam bude dál politická ochota z jeho strany v tomto pokračovat.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Je to ekonomická diplomacie tak, jak ji provádí náš prezident, standardní? Děje se tohle i v jiných zemích vůči Číně?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Děje se to i v jiných zemích, ale řekl bych, že ten náš přístup je více politický, než by bylo potřeba, že tam stačí, aby ten přístup byl víc ekonomický, to znamená finanční, a co se týče těch politických parametrů, tam si myslím, že bychom se měli velice držet evropských norem a působit stejně jako ostatní země.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Koaliční strany hnutí ANO a ČSSD se tento týden dohodly, že minimální mzda stoupne od příštího roku o 1150 korun. Nejmenší možný plat tak bude 13350. Naposledy se minimální mzda zvyšovala v lednu. Ta částka je jakýmsi kompromisem. Odbory původně žádaly růst o 1500 korun, podnikatelé jen o 800 korun. Podle vás je ta částka 1150 korun jako růst minimální mzdy odpovídající růstu české ekonomiky?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já si myslím, že ano. My si musíme uvědomit, že u nás minimální mzda je poměrně nízká oproti průměrné mzdě.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Skoro nejnižší v EU.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Přesně tak, nejnižší v EU, a z toho důvodu ten efekt, který zde bude, bude minimální. V zemích, kde minimální mzda je poměrně vysoká, tak tam to často pak má kaskádovitý efekt, že se tím zvedají další mzdy, a zvláště pro podniky, které nejsou příliš výkonné, nejsou příliš produktivní, to může pak mít negativní efekt. U nás ten negativní efekt bude poměrně malý, takže se nejedná o žádný velký krok.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Navíc tu minimální mzdu u nás berou asi 4 % lidí. Proč s tím zaměstnavatelé mají podle vás takový problém? Nebo prostě musí protestovat vždy, když roste mzda?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já myslím, že to je víc ten princip, že se snaží držet mzdy poměrně na uzdě, a ten efekt opravdu postihne jenom poměrně malý počet podniků.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Mimochodem vidíte tu ještě prostor pro růst mezd? Teď nemyslím jenom minimální mzdu, ale obecně?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já myslím, že všeobecně ano. Já to zdůrazňuji už několik let, že je velice pozoruhodné a řekl bych překvapující, že naše mzdy nerostou rychleji, že se nepřibližujeme rychleji Německu a Rakousku, sousedním zemím, kde před a po druhé světové válce jsme měli obdobné mzdy jako oni, a je to něco, co po 30 letech od revoluce je k zamyšlení, a je tady otázka, do jaké míry odbory a zaměstnavatelé a jednotlivci vyjednávají a do jaké míry ten tlak bude postupovat dál.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
V té souvislosti meziroční růst české ekonomiky ve třetím čtvrtletí zpomalil na 2,3 %. My zaostáváme za Polskem, Slovenskem, Maďarskem, tam všude je to stále nad 4 %. Je to varování, je to znepokojující? Začíná třeba něco jako zpomalení ekonomiky?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Je to varující, ano. Měsíční nebo čtvrtletní data často fluktuují poměrně hodně, takže to nemusí být. Ale jestli to bude pokračovat, tak je to k zamyšlení. Já mám trochu obavu, aby zvyšování úrokových měr, které vede Česká národní banka, se nepromítlo i dál do zpomalení tempa růstu v tom, že úvěry se stávají dražší, jak pro podniky, tak pro jednotlivce, a to potom vede ke zpomalení.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Jen dodám, že Česká národní banka už popáté v listopadu zvýšila tu úrokovou sazbu, teď je 1,75 %. Má to zvyšování úrokových sazeb očekávaný dopad? Děje se to, co chce Česká národní banka, aby se dělo, tedy to určité ochlazení ekonomiky?

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Já myslím, že není důvod tu ekonomiku ochlazovat. Jak jste správně podotkla, sousední ekonomiky rostou rychle, naše ekonomika má také potenciál, aby rostla mnohem rychleji než 2 nebo 2,5 %, a k tomu přehřátí nedochází, protože inflace je stále okolo 2 %, což je vlastně to optimum, jehož se Česká národní banka i jiné centrální banky ve světě snaží dosáhnout. Takže v tomto smyslu nedochází k přehřátí.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Jak si vysvětlujete to, jak se chová koruna? Ona by měla podle učebnic posilovat, ale ona oslabuje.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Směnné kurzy je velice těžké předvídat. Tam jsou různé efekty kapitálových toků, a nejenom toků služeb, obchodů a tak dále, takže já si myslím, že dlouhodobě ta koruna bude posilovat, ale mohou tam výkyvy, které jsou podstatné. Podívejme se na hlavní měny, ať si vezmeme euro vůči dolaru nebo jenu, že ty výkyvy jsou obrovské, a někdy trvají několik let jedním směrem, pak zase druhým směrem. Takže tam se toho moc krátkodobě předvídat nedá.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Říká na závěr pořadu ‚Jak to vidí‘ ekonom Jan Švejnar. Děkuji, že jste byl s námi ve vysílání. Na slyšenou.

Jan ŠVEJNAR, ekonom:
Děkují za pozvání.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka:
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Věra Štechrová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.