Richard Hindls: Mezi USA a Čínou zatím nejde o obchodní válku. Spíš o přestřelku

12. duben 2018
vývoj na burze

Američané by dokázali oslabit čínskou ekonomiku, stejně jako Číňané tu americkou. Nevydělal by na tom nakonec ale vůbec nikdo.

Obchodní válka? „Sice se tak americkému uvalení cel na dovoz oceli a hliníku a pak i čínské odvetě se zavedením až 25% cel na 128 amerických výrobků říká. Ale spíš než o obchodní válce bych mluvil o obchodní přestřelce,“ vysvětluje Richard Hindls.

Škádlení velmocí

„Je to pouze na úrovni politického marketingu, nějakého vyšlapávání vzájemných cestiček. Americká politika se s příchodem Donalda Trumpa změnila a je viditelnější. Přitom neříkám, že k lepšímu, nebo horšímu. To ponechám jiným.“


Pro srovnání: rozsahy amerického a čínského vývozu jsou čísla, o kterých nám se ani nezdá. Náš vztah export/import směrem k Číně je někde za desetinnou čárkou v porovnání se Spojenými státy.Richard Hindls, statistik

Americká a čínská ekonomika jsou největší na světě. Z hlediska výkonu a celkového objemu vytvořených hodnot. Po přepočtu podílu HDP na obyvatele ale Čína zaostává. „Obě ekonomiky jsou ale taky vzájemně provázány. Nějaký vážný boj by nakonec neprospěl vůbec nikomu.“

Investice vs. peníze

Podle Hindlse jsou klíčové hned dva faktory: investice a peníze. Oba hýbou obchodně politickými, geografickými a geopolitickými vztahy mezi velmocemi. „Příliv přímých zahraničních investic z USA do Číny je výrazně větší než obráceně. Američanům se totiž podařilo proniknout na čínský trh pomocí přímých zahraničních investic. Celý problém je ale ještě složitější,“ vysvětluje.

Číňanům se zase daří v oblasti peněz. Dnes mají největší devizové rezervy na světě. Ty své čtyři biliony dolarů ale musí někam dát, a tak začali skupovat americké dluhopisy. „Čína je tak teď největším držitelem jejich cenných papírů, a to nejen vládních, ale i ze soukromého sektoru.“

Nedává to smysl...

Kdyby se naplnil černý scénář s pravou obchodní válkou, začali by své dluhopisy prodávat, tj. vrhli by je na trh. „To by výrazně zhoršilo směnný kurz dolaru, zvedlo by to úrokové sazby a nakonec by to oslabilo celou ekonomiku. Číňan by na tom ale sám nevydělal, protože je na USA závislý. Stejně tak by USA zvládla oslabit čínskou ekonomiku, ale i oni jsou na nich závislí. Prostě mi nějaká obchodní válka nedává smysl.“

Čína mj. dlouhodobě oslabuje svůj jüan, což jí umožnuje skvěle exportovat. To USA jistě vadí, a tak tlačí na změnu kurzu. Postupně se mění i politika v oblasti cel, která klesá třeba u automobilů. A to jen proto, že je Čína potřebuje.