Ekonom Hindls: Máslo bude drahé do Vánoc. Řetězce budou chtít dohrát svoji hru do konce

Cena másla se v Česku vyšplhala na bezmála 70 korun. Podle předsedy Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka cenu másla ovlivňuje zvýšená poptávka po jiných mléčných výrobcích a dlouhodobé šlechtění krav zaměřené na dojivost.

Pokračování zákopové války

Podle ekonoma Richarda Hindlse je ale problém někde jinde. „Blíží se Vánoce, takže samozřejmě musíme počítat i s určitou politikou v maržích a s politikou nabídky a poptávky v obchodních řetězcích. Nebál bych se to ale spíše označit za zákopovou válku mezi producenty mléka, výrobci másla a prodejními řetězci,“ říká v pořadu Jak to vidí...

Čtěte také

Ekonom Hindls: Ceny potravin v Evropě klesají. U nás se místo toho vede zákopová válka

Podobné situaci jsme podle něj čelili i v březnu 2023, kdy byla inflace kolem 10 % a ceny mnoha klíčových potravin stouply. „Už tenkrát jsme to řešili, a nevyřešili jsme nic. Už tenkrát to byla zákopová válka, kdy každý hrál svoji politiku a házel odpovědnost na druhé. Zkrátka ani teď se nic nezmění, dokonce i antimonopolní úřad říká, že zprávu vydá až za půl roku, takže máslo bude drahé do Vánoc, potom přijdou slevy a pak se cena ustálí na obvyklých 50 korunách. Přesně tak to bylo i před rokem a půl.“

Stejně drahé máslo je i na Slovensku a v Německu. V potaz je však podle Hindlse třeba brát kupní sílu obyvatel a relaci k ostatním potravinám. „Na druhé straně je potřeba říct, že na rozdíl od roku 2023, kdy byly vysoko ceny skoro všech potravin a příliš neklesaly, dnes je míra inflace ve spotřebním koši, která se týká potravin, velmi příznivá a vybočuje z toho jenom máslo, olej, kakao a čokoláda. Teď se ale najde tisíc a jedno zdůvodnění, že naše krávy mají málo tuku, a tak podobně. To už ale děláme práci těch, kteří o tom mají rozhodovat.“

Kupní síla v Česku

Podle dat společnosti GfK kupní síla v Česku poprvé po čtyřech letech růstu klesla. Důvody by mohly být hlavně v oslabení koruny vůči euru. Průměrně má každý v Česku ročně k dispozici asi 14 000 eur, tedy necelých 360 000 korun, což je skoro o 200 eur méně než loni. O desetinu se prohloubil odstup od dalších evropských států. Průměrný člověk v Evropě hospodaří zhruba s 19 000 eury.

Čtěte také

iROZHLAS

Zdražit máslo před Vánoci je neslušnost. Cenu tu ovládá oligopol čtyř firem, upozorňuje komentátor

„Toto je velmi složitá debata. Koruna slábne. Je to ale také proto, že se snižují úrokové sazby. Navíc výkon naší ekonomiky není v porovnání třeba s Polskem žádný hit. To samozřejmě naši kupní sílu oslabuje. Na druhé straně naši vývozci zase dokážou lépe prodat naše výrobky při slabší koruně. Navíc je to věc velmi proměnlivé. Teď začalo období silného mzdového vyjednávání, které má v sobě i prvky boje, kdy se určité profesní skupiny bouří proti navrženým změnám v platech. Je to důsledek toho, že kupní síla neroste,“ vysvětluje ekonom.

Roli hrálo enormní dvouleté zatížení až 15% inflací. „Tak vysokou inflaci neměla skoro žádná evropská země. Toto všechno se do našich peněženek promítá. A důsledky jsou takové, jaké vidíme dnes, včetně takových excesů, jako je cena másla. My se rádi porovnáváme s našimi sousedy, se kterými máme historické kořeny. Konvergence, tedy přibližování se ke kupní síle vyspělých evropských států, se ale teď bohužel zastavila,“ dodává Richard Hindls.