Ilona Švihlíková: Nakupovat potraviny v Německu není normální. Proč nikdo neřeší marže řetězců?
Ceny potravin vzrostly v Česku za poslední rok několikanásobně. Může za to nejenom inflace a vysoké ceny energií, ale také vysoká DPH. Problémem jsou i marže tuzemských řetězců. Proč jsou potraviny za hranicemi levnější? A proč u nás konkurenční mechanismy nefungují dobře? Ekonomka Ilona Švihlíková v audiozáznamu ještě přiblíží, jak na vývoj inflace reagují čeští spotřebitelé, i to, jaký dopad bude mít daň z mimořádných zisků na stabilitu bankovního sektoru.
Zdražil cukr, mouka, olej i máslo. Pro řadu českých spotřebitelů jsou potraviny v Česku již tak drahé, že raději jezdí nakupovat do Polska. „Tam by se to dalo ještě vysvětlit jejich DPH a řadou sociálních opatření na podporu polské ekonomiky, s nimiž se my jako černí pasažéři vezeme,“ připouští v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková. Pak je tu ale ještě Rakousko a Německo, kam už podle ní normální jezdit nakupovat není.
„Čeští občané sem nejezdí z nějakého snobismu. Jezdí sem proto, že je tu řada srovnatelných nebo zcela stejných potravin levnějších než u nás. To ale nelze akceptovat.“
Zvláštní praktiky
Podle Švihlíkové totiž není možné chápat jako běžné to, že v Německu je zboží levnější, když je tam dvaapůlkrát až třikrát větší kupní síla. Kde je tedy zakopaný pes? Proč jsou potraviny v Čechách tak drahé? „Částečně za to skutečně může příliš vysoká tuzemská DPH na potraviny. Podle mě to ale není vliv celý. Dlouhodobě tady totiž ještě máme problém s maržemi řetězců.“
Čtěte také
Jenom třeba běžná domácí politika slev není podle ekonomky v pořádku. „Skutečně není normální běžně inzerovat 50procentní slevu. V tu chvíli totiž řetězec říká, že si vymaže celé marže. Ale je to opravdu tak? To jsou přece strašně zvláštní praktiky.“
Podle Švihlíkové by mohli vyprávět hlavně čeští zemědělci. „Je na ně vyvíjen obrovský tlak, aby se vůbec mohli do řetězců dostat. Je to extrémně obtížné. Jakmile by se ale ozvali, byli by okamžitě vylistováni. Toto všechno je téma minimálně pro finanční správu, ale bohužel u nás se prostě těmto patologiím nikdo nevěnuje.“
Podle učebnice to není
V této souvislosti Švihlíková připomíná i nedávnou situaci na čerpacích stanicích. „Něco se vyhlásilo, ale do konce se to už nedotáhlo. Chybí tady další krok ve smyslu ano, budeme s tím něco dělat, nebo ne, není to relevantní. Je to otázka pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ale u nás to prostě vyšumí a neděje se nic.“
Přemrštěné ceny jsou ale pozorovatelné i v řadě jiných sektorů v porovnání s podobnými zeměmi, ale s podstatně vyšší kupní silou. Typicky třeba telefonní operátoři. „A to nám prostě ukazuje, že v ekonomice dlouhodobě není něco v pořádku a že minimálně tržní a konkurenční mechanismy u nás nefungují tak, jak se standardně předpokládá v učebnicích.“
Související
-
-
Drahé potraviny? Při započtení všech nákladů jsou neprodejné, říká prezidentka Potravinářské komory
„Náklady se řadě výrobců, zejména těch malých a středních, zvedly o 100 % a to nikdo není schopen promítnout do koncové ceny, protože to by bylo neprodejné,“ říká prezidentka Potravinářské komory.
-
Lukáš Kovanda: Nespokojenost lidí roste, vláda ale nekoná. I když hlavní inflační úder teprve přijde
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je inflace nespravedlivá v tom, že bohatí dále bohatnou a chudí chudnou. Proč podle něj vláda lidem více nepomáhá?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
