Analytik: Ukrajina se nemůže jen bránit. Potřebuje prolomit opotřebovávací válku, která nahrává Rusku
Jaké jsou cíle ukrajinské protiofensivy? Posouvá se válka na Ukrajině do nové fáze? A vystačily by si v případě rozšířeného válečného konfliktu země s pouze profesionálními armádami? Na otázky odpovídá odborník na mezinárodní bezpečnost Jan Ludvík.
V pondělí 26. 8. podnikla ruská armáda kombinovaný útok na klíčové objekty ukrajinské energetické infrastruktury, které zásobují vojenskoprůmyslový komplex. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského patří útok k jedněm z největších.
Čtěte také
„Útok byl masivní a v počtu nasazených střel dronů opravdu největší,“ vysvětluje analytik. „Zasáhl ukrajinskou energetickou infrastrukturu ve chvíli, kdy se vzpamatovávala z předchozích útoků.“
Jednání o příměří?
Intenzita útoků se přes léto snížila a západní média přinášela informace o jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. „V principu se mělo jednat právě o to, aby armády Ruska i Ukrajiny přestaly útočit na energetickou infrastrukturu druhé strany,“ říká Ludvík.
Čtěte také
Podle dostupných informací Rusko od jednání ustoupilo ve chvíli, kdy Ukrajina zaútočila na Kurskou oblast. „Rusko teď chce ukázat, že když Ukrajina zaútočila tam, oni teď budou vší silou útočit na energetickou infrastrukturu.“
„Je potřeba říct, že v útoku použili pravděpodobně velké zásoby střel, kterou si nějakou dobu vytvářeli. A těžko to v této intenzitě zopakují,“ upozorňuje analytik.
Jen obrana nestačí
Otázkou zůstává, jaký je cíl ukrajinského postupu v Kurské oblasti. „Situace pro Ukrajinu není příznivá, a to hlavně v Doněcké oblasti, kde se boje koncentrují,“ vysvětluje.
Čtěte také
„Ukrajina byla schopná Rusku způsobit velké ztráty. Někteří západní analytici ukrajinské armádě doporučovali, aby nikde neútočila, aby se setrvale bránila, že Rusko nakonec opotřebováním zjistí, že konflikt nestojí za to, a dojde tak k jednání o ukončení.“
„Tím by ale Ukrajina nikdy nenaplnila své cíle, kterými je znovuobnovení teritoriální integrity. Ukrajina musí útočit a ideálně potřebuje prolomit opotřebovávací charakter války, který dává výhodu Rusku.“
„Nejdůležitější jsou ve válce schopnosti a motivace vojáků a také plánování. V tom má Ukrajina výhodu. Potřebuje se ale dostat z pasti, kdy se neustále brání a pořád trochu ustupuje. Rusku ztráty způsobuje, ale není to pro ni řešení.“
Lepší informace, lepší strategie
„V kvalitě nejvyššího velení mají ukrajinské síly navrch,“ říká bezpečnostní analytik. „Velmi pravděpodobně dokážou získávat lepší zpravodajské informace, a to i díky tomu, že s nimi data sdílí Severoatlantická aliance.“
„Pokud získáte dobře vyhodnocené satelitní snímky a máte přehled o situaci, je to pro vaše plánování obrovská výhoda, na kterou se často zapomíná. S lepšími informacemi přichází lépe fungující systém přemýšlení a sdílení.“
Podle Ludvíka s tokem informací naopak mají problém autoritářské režimy. „Jsou těžkopádnější ve sdílení informací, ve vyhodnocování i v přemýšlení. Nefunguje tam říkání šéfům, že něco možná není dobrý nápad,“ dodává.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
