Analytik Smetana: Diplomatická ofenziva jistě smysl má. To zásadní, co Ukrajina urgentně řeší, ale Západu uniká

„Všechny konference o Ukrajině řeší bezesporu důležitá témata, jejich prioritizace ale není vždy úplně vhodně zvolená. Zástupci jednotlivých západních států se sice baví o poválečné rekonstrukci, o diplomatické, ekonomické a vojenské podpoře, uniká jim ale to nejzásadnější, co se nyní na Ukrajině odehrává,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí... analytik Michal Smetana.

To podstatné

Ukrajina momentálně zažívá velmi těžké období. Situaci se do značné míry podařilo stabilizovat díky tomu, že Spojené státy schválily dlouho očekávaný balíček vojenské pomoci, urgentních problémů je tam ale celá řada.

Čtěte také

iROZHLAS

Rusko na Ukrajině zasáhlo energetickou infrastrukturu. Startovaly i spojenecké stíhačky

„Akutním problémem je například zničená energetická infrastruktura. Je sice červen, kdy je teplo, ale problémy jsou velmi hluboké. Vyřešit je bude velmi náročné, ekonomicky nákladné a technologicky obtížně proveditelné tak, aby Ukrajina byla připravená na příští zimu,“ popisuje analytik.

Jádrem akutního problému je přitom to, že Ukrajina nemá dostatek prostředků protivzdušné obrany, pomocí nichž by se byla schopna bránit ruským strategickým útokům. „Je to ale přesně to, co musí aktuálně nejvíce řešit. Ne nutně poválečnou rekonstrukci, která je otázkou budoucnosti, ale to, aby zvládla aktuální fungování státu jako životaschopné jednotky, která je schopná vést válečný konflikt. Pokud totiž stát ekonomicky a hospodářsky zkolabuje, pokud není schopen zajistit základní fungování průmyslu, kde je energetická infrastruktura nutnou podmínkou, není schopen válčit.“

Mír podle vlastních podmínek

Podle ukrajinského prezidenta Zelenského by Evropa měla být kontinentem bez válek. Je si jistý, že Ukrajina dosáhne konce války, nadiktovaný mír ale za řešení nepovažuje. „Všechny konference i diplomatická mise prezidenta Zelenského po evropských státech spadají do schématu větší diplomatické ofenzivy, a jako takové mají tyto akce smysl. Význam symbolických gest, diplomacie a jednání bych nepodceňoval. Na druhé straně je třeba rozumět i frustraci lidí z Ukrajiny, kteří se ptají, proč vynakládáme tolik energie na to, abychom se bavili o poválečné rekonstrukci země, jako na konferenci v Berlíně, když oni řeší ty nejaktuálnější problémy.“

Čtěte také

Rozdrcené Rusko? To si nikdo neumí představit. Pravděpodobné je zamrznutí konfliktu. Víchová, Smetana a Romancov k roku války na Ukrajině

Nereálná jsou v tuto chvíli podle Smetany i očekávání nadcházející mírové konference ve Švýcarsku, jejímž cílem je dát do pohybu budoucí mírový proces. „Ukrajina má svoji vlastní vizi mírového uspořádání, která je daleko od představ Ruska. Vychází z jiné představy o teritoriálním uspořádání, o vyrovnání a vůbec o základních normách, kterými se toto vyrovnání bude řídit. Z principu na to tedy nemůžeme nahlížet jako na překážku mírových jednání, protože u těchto jednání chybí druhá strana válečného konfliktu, což je vždycky nutná podmínka pro to, aby došlo k dohodě.“

Zároveň tam chybí podle analytika další podstatní hráči jako například Čína, která by mohla sehrát velmi zásadní politickou roli. „Z řady důvodů se ale Čína snaží více balancovat a rozhodla se summitu neúčastnit. V žádném případě to ale neznamená, že by setkání nemohlo mít důležité implikace. Ukrajina bezesporu doufá, že se podaří více utužit koalici států, a to nejenom západních, které by byly ochotné ji podporovat. Velmi jí šlo o to, aby se zúčastnily i státy globálního Jihu, které se k podpoře Ukrajiny staví velmi vlažně, proto se budou akcentovat témata potravinové či jaderné bezpečnosti. Od toho si Ukrajinci slibují získání větší diplomatické podpory, která by pak mohla vést k širší formě ekonomické, vojenské nebo minimálně symbolické podpory...,“ uzavírá Michal Smetana.