Ilona Švihlíková: Kam až se vyšplhají ceny potravin? Můžeme mít problém se uživit
Světové ceny potravin se v březnu vyšplhaly na další rekord. Jejich index oproti únoru podle organizace OSN pro výživu a zemědělství vzrostl o 12,7 %. Proč? Ekonomka Ilona Švihlíková se v audiozáznamu také zamýšlí nad tím, o kolik podraží energie, co pro nás bude znamenat propad HDP Ukrajiny a Ruska, proč různé instituce snižují odhad růstu globální ekonomiky a proč investoři skupují státní dluhopisy.
„Aktuálně skutečně vidíme rekordní meziměsíční nárůst cen potravin. Dynamika nárůstu je obrovská. Historické rekordy vidíme u rostlinných olejů, obilovin i masa. Tam je ta situace skutečně nejdramatičtější,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí… ekonomka Ilona Švihlíková.
Uživíme lidstvo?
„Samozřejmě jedna z rozbušek je u trhu s pšenicí. Rusko a Ukrajina jsou velmi významnými vývozci pšenice i rostlinných olejů. V případě Ruska jsou dalším významným článkem ještě hnojiva. Ta jsou pro dnešní moderní zemědělství naprosto zásadní.“
„Rusko vývoz některých hnojiv zakázalo, což má samozřejmě efekt na nárůst ceny globálně. Chudší rozvojové země, které nejsou potravinově soběstačné, se mohou dostat do problému, aby široké masy měly základní výživu.“
„Navíc fungují takové přelévací efekty: když roste cena pšenice, zvyšuje to poptávku po částečných substitutech. Třeba po kukuřici. A když kvůli delšímu suchu budete mít v Jižní Americe menší úrodu, dostáváme se skutečně do velikánských problémů, jak uživit celé lidstvo.“
Které potraviny nám chybí?
Neměli bychom tedy místo řepky začít zase pěstovat obilí? „Zrovna v obilí soběstační jsme. Mnoho dokonce vyvážíme. Ale upřímně řečeno si nejsem jistá, jestli při té dynamice všeho toho, co vyvážíme, taky pamatujeme na sebe.“
„Podívejte se na vývoz elektřiny. Místo abychom využívali relativně nízkých výrobních nákladů, to přeženeme přes lipskou burzu a potom se domácnosti ani firmy nemůžou doplatit,“ zlobí se Švihlíková.
„Máme ale komodity, ve kterých skutečně dlouhodobě soběstační nejsme. A dokonce se to stále zhoršuje. Typicky vepřové maso nebo zelenina. A teď nemyslím avokádo a podobně. Myslím skutečně zeleninu, která se u nás tradičně vždycky pěstovala.“
Co bude příští rok?
Loni byla Ukrajina druhým největším dodavatelem obilovin do EU. Tamní premiér Denys Šmyhal odhaduje, že sklizeň Ukrajiny bude letos kvůli ruské invazi o pětinu menší než loni. Zmenšila se osevní plocha, zemědělci nemají dostatek pohonných hmot.
„Klíčové je, do jaké míry se zaseje, sklidí pro další rok. Protože důsledky by mohly být ještě horší než dnes.“ Kompenzace exportu z oblasti Černého moře vývozem z Indie, z EU nebo Argentiny a USA zase prodražuje rostoucí cena dopravy, připomíná ekonomka.
Související
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.