Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 29. dubna 2022

29. duben 2022

Hostem je ekonomka Ilona Švihlíková.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí, je dnes ekonomka Ilona Švihlíková z Vysoké školy obchodní, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Kam až se mohou vyšplhat světové ceny potravin, o kolik podraží energie, proč různé instituce snižují odhad růstu globální ekonomiky a proč investoři skupují státní dluhopisy. To jsou některá z našich témat. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Světové ceny potravin se v březnu vyšplhaly na další rekord. Jejich index oproti únoru podle organizace OSN pro výživu a zemědělství vzrostl o 12,7 % proč?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Prvně je potřeba říct, že to je skutečně rekordní meziměsíční nárůst. To znamená ta dynamika nárůstu cen potravin je obrovská. Zasahuje celou tu škálu cenového indexu /nesrozumitelné/, ale nejvyšší rekordy, přímo historické rekordy vlastně od toho, kdy měříme ty potravinové indexy, vidíme u rostlinných olejů, u obilovin a u masa. Tam ta situace je skutečně nejdramatičtější. Kde jsou příčiny, tak samozřejmě jedna z těch rozbušek toho dramatického nárůstu cen je patrná na tom trhu s pšenicí. To znamená, tady už se dostáváme k tomu konfliktu mezi, mezi Ruskem a Ukrajinou. Přičemž obě dvě země jsou velmi významnými vývozci pšenice a také právě rostlinných olejů. V případě Ruska ještě musíme zmínit hnojiva. To je právě ten další významný článek, protože hnojiva jsou pro dnešní moderní zemědělství naprosto zásadní. Jejich cena tím pádem se velmi silně promítá do cen potravin. A taky nám tvoří takové to propojení mezi tím trhem energetickým a mezi tím trhem potravinovým. Na tom trhu energetickém už delší dobu pozorujeme nárůsty cen ropy a zemního plynu a přece jenom ta cena hnojiv je také částečně absorbuje. Plus samozřejmě opět můžeme říct, že vlastně tam ta souvislost se týká také třeba toho, že Rusko některá, vývoz některých hnojiv vlastně zakázalo, což samozřejmě rovněž má efekt na nárůst ceny. Ten cenový index má velký význam pro celý svět. Někdy se říká, že to je hlavně signál pro ty chudší rozvojové země, která nejsou potravinově soběstačné a mohou se dostanu těžkostí, ale on má význam skutečně globálně, protože i v těch zemích takzvaně vyspělých znamená obrovský tlak na nárůst cen potravin, přičemž v těch chudších zemích už se samozřejmě otevírá ta otázka vůbec dostupnosti a přístupnosti širokých mas k tomu, aby měli základní výživu.

Vladimír KROC, moderátor
Loni byla Ukrajina druhým největším dodavatelem obilovin do Evropské unie. Tam premiér /nesrozumitelné/ odhaduje, že sklizeň Ukrajiny bude letos kvůli ruské invazi o pětinu nižší než loni. Zmenšila se osevní plocha, zemědělci nemají dostatek pohonných hmot. To jsou ty hlavní faktory?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Určitě také, samozřejmě je tam i ten faktor toho ruského zákazu vývozu do srpna. Je otázka, jestli tam dojde k nějakým změnám nebo revizím, to v tuhle chvíli asi nemůžeme úplně předvídat, ale řekněme si, že ono se nehraje jenom tento rok ale hlavně o ten příští. To znamená to, co je klíčové je, do jaké míry se zaseje, sklidí pro ten další rok, protože tam by skutečně ty důsledky mohly být ještě horší než dnes. Musíme si uvědomit, že samozřejmě řada těch rozvojových zemí už si prošla několika krizemi. Takže třeba má nějaké, nějaké zásoby, ale už uvažuje dopředu. Když uvedu třeba Egypt, tak ten nyní ve velkém prostě skupoval přeobjednával si prostě obilí u evropských, u evropských zemí. A co mě hodně zaujalo, je, že velký vliv měly dopravní náklady, protože to je položka, která za té vrcholné globalizace jako nebyla něco, co dělalo starosta. Ta doprava byla levná, to taky tu globalizaci umožnilo a dneska vlastně jsem poslouchala ty egyptské představitele, kteří říkali, že měli i nabídky z Argentiny, ale že prostě ta cena té kontejnerové přepravy byla tak vysoká, že vlastně by se jim to obilí takříkajíc pěkně prodražilo, takže vybrali spíše ten evropský trh.

Vladimír KROC, moderátor
Na to jsem se právě chtěl ptát, do jaké míry podle /nesrozumitelné/, tedy organizace vlastně pro výživu a zemědělství kompenzuje to narušení exportu z oblasti Černého moře, vývoz z Indie, z Evropské unie nebo Argentiny či Spojených států.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Přesně tak ta doprava prostě nám velmi významně zdražuje, plus samozřejmě to narušení těch řetězců se týká i zemědělství. My si ho někdy představujeme možná trošku jako postaru, abych tak řekla, ale ono to zemědělství je dneska do značné míry průmyslové zemědělství. Teď nehodnotím, jestli to je dobře nebo špatně, ale zkrátka a dobře ten projev technologický, vliv hnojiv a podobně. Jak už jsem říkala je tam velmi silně patrný a navíc je potřeba si uvědomit, že i v rámci toho zemědělství fungují takové ty přelévací efekty. To znamená, když roste cena pšenice, tak ono to přece jenom může zvyšovat poptávku po nějakých částečných substitutech, viz třeba kukuřice. A ve chvíli budete prostě v Jižní Americe menší úrodu, třeba kvůli déle trvajícímu suchu, tak už se skutečně jako dostáváme do velikánský problémů s tím prostě uživit celé lidstvo, abychom se nevrátili třeba k té potravinové krizi dva6, dva 28, kde prostě bylo patrné, že v řadě zemí nastaly velké nepokoje. My si potom pamatujeme samozřejmě arabské jaro a také si pamatujeme, že spousta zemí na to reagovala tím, že zakázala vývoz třeba zrovna ta zmiňovaná Argentina.

Vladimír KROC, moderátor
Když vidíme, jak tam žloutnou pole, tak si říkám, jestli bychom třeba místo řepky neměli začít zase pěstovat obilí?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Já jsem velkým zastánce potravinové soběstačnosti, ale zrovna v tom obilí jako soběstační jsme, my ho dokonce vyvážíme, ale upřímně řečeno, si nejsem jistá, jestli při té dynamice všeho, čeho vyvážíme, jako taky pamatujeme na sebe a na vlastní obyvatelstvo. Podívejte se vyvážíme elektřinu, že jo, místo abychom využívali to, že máme relativně nízké výrobní náklady, jak to přežijeme přes lipskou burzu a potom jako se nemůžeme doplatit a to jak domácnosti tak firmy, takže ono jako ten, ten vývoz může na první pohled působit optimisticky. Ale přece jen máme tady komunity, ve kterých skutečně dlouhodobě soběstační nejsme nebo dokonce ten trend je zhoršující se. Typicky vepřové maso nebo dokonce zelenina. A teď nemyslím jako, nemyslím avokáda podobně. Myslím skutečně zeleninu, která se u nás tradičně vždycky, vždycky pěstoval. Obecně platí, že v krizových situacích a troufnu si říct, že i vzhledem k těm indexům /nesrozumitelné/ nyní v takové jsme. Tak ten zájem o tu potravinovou soběstačnost u zemí roste. Nejen u velmocí, kde většinou tento cíl sledují dlouhodobě.

Vladimír KROC, moderátor
Podle světové banky se hrubý domácí produkt Ukrajiny propadne o více než 45 %. HDP Ruska klesne o více než 11 %, co to bude znamenat?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
To jsou asi očekávaná, očekávaná čísla. Samozřejmě, že vždycky záleží na tom, jakým způsobem ta země je, je schopná reagovat a i vzhledem k zajištění základní dodávek a základní infrastruktury, což bude samozřejmě to téma pro Ukrajinu. Ta ukrajinská ekonomika prostě dlouhodobě je jako velmi, velmi slabá a myslím, že patří k těm mála, které vlastně na těch 30 let si neobnovily tu výchozí úroveň z toho roku 89-90. V případě Ruské federace je otázka, do jaké míry mají připravený nějaký ekonomický program, který mírní vliv těch sankcí nebo dokonce tu ekonomiku zásadní způsobem změní. A vím, že se hovořilo hodně o vizualizaci. To bylo koneckonců patrné i na složení devizových rezerv a řekněme na dalších krocích, které nyní vidíme viz požadavek plateb v rublech. A dále tam zazněly nějaké úvahy o suverenizaci ekonomiky, což asi zní logicky jako z jejich pozice, ale je vždycky otázka toho konkrétního naplňování.

Vladimír KROC, moderátor
No právě ono to zní zajímavě /souzvuk zvuků/.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Obsah je potřeba dodat. Já rozumím suverenizaci vlastně tak, že ta, že by to souviselo s tím, že Rusku bude méně závislé asi především na těch západních trzích a že se pokusí více postavit na nohy své vlastní výrobní kapacity. Ono to jako nebyla taková tragédie ani předtím, ale je pravda, že třeba ta míra technologické vyspělosti a přidané hodnoty je třeba s tou Čínou, když vezmeme Čínu, že mají strategické partnerství, to se nabízí srovnání, tak je nesrovnatelná. Čína je na tom skutečně mnohem, mnohem lépe z hlediska prostě té, řekněme, i technologické vyspělosti té ekonomiky, takže jako plán to určitě zní zajímavě. Ale ono vždycky potom nakonec přijde na tu, na tu konkrétní realizaci a samozřejmě i na to, s jakými dalšími partnery případně Ruská federace spolupracovala. Co by znamenalo orientaci na jiný typ zemí, než byla doposud.

Vladimír KROC, moderátor
Dá se říct, že sledujeme vznik nějakého východního ekonomického paktu mezi Čínou a Ruskem?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Já si spíš myslím, že sledujeme vznik nějakého blokového uspořádání, upřímně řečeno. Protože ono nejde jenom o Čínu. Ono upřímně řečeno, že by Čína se zatím jako nějak intenzivně angažovala ekonomické pomoci Rusku, moc není vidět. Možná deklaratorně, ale jako z hlediska reálných ekonomických toků, tam jako zatím jako žádné nadšení, kdyby jako Čína měla úplně jako naskočit a zachraňovat není. Minimálně prozatím nikoliv, ale já si myslím, že my skutečně tady vidíme vznik nějakých propojených bloků, řekněme, toho takzvaně západního bloku, kde asi dominantní zemí bude Čína, ale zároveň si musíme uvědomit, že prostě spousta afrických zemí nebo zemí Jižní Ameriky se do toho současného konfliktu nějak nezapojuje. To znamená, zaujímá neutrální postoj. A země jako Indie prostě říkají, my chceme mít dobré vztahy se všemi a nenuťte nás, abychom si vybrali stranu A nebo stranu B. To prostě my s 1,4 miliardy lidí, kteří prostě potřebují nějakým způsobem uživit, neuděláme. Jo a to není postoj Indie. Ten postoj najdeme v celé škála těch, těch rozvojových, těch rozvojových zemí.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem je dnes ekonomka Ilona Švihlíková. Světová banka snížila prognózu globálního růstu pro rok 2022 z původních 4,1 jedné desetiny procenta na 3,2 desetiny. Mezinárodní měnový fond, tak tam je to dokonce původně 6,1 teď tedy je odhad 3,6. Jaké jsou důvody?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Tak myslím, že ty důvody jsou poměrně, poměrně nabíledni. Za prvé tady máme stále ty problémy, které si neseme z té pandemické doby. To znamená, řekněme, i nějaká reflexe firem toho, že prostě ten systém Just in Time, asi už jako nebude úplně možný za téhle situace. A tím pádem to přeskládávání těch řetězců, hledání alternativ. Prostě nějaké té základní logistiky, budování skladových kapacit nebo dokonce vlastní dopravy. To všechno prostě znamená náklady, a to samozřejmě tlačí i na nárůst těch výrobních cen. No a do toho samozřejmě zase už před konfliktem na Ukrajině velmi silná dynamika u celé škály primárních komodit. To není jenom zemní plyn a ropa, ale skutečně celá škála těch průmyslových kovů, které potřebujeme, počínající niklem, hořčíkem, zinkem a konče prostě kobaltem. To znamená skutečně celá velká skupina a do toho není samozřejmě ta krize, která se objevuje na tom, na tom potravinovém trhu. Vlastně jak Mezinárodní měnový fond tak Světová banka přiznávají, že ten cenový výkyv bude podstatně delší, než se původně mysleli. To znamená, že může trvat roky a že bude s velkou pravděpodobností a tady bych souhlasila spjat s nějakou obrovskou restrukturalizací. To znamená, že ty země budou hledat jiné dodavatele, jiné odběratelé, budou se úplně mění ty toky, odkud nejenom energie, ale třeba právě i ty potraviny a další přicházejí, odcházejí, což souvisí s nějakým prostě předkládáváním kapacit, skladů, rafinérií, celkové infrastruktury tankerů, speciálních tankerů na zkapalněný zemní plyn a tak dále. A to jsou všechno obrovské náklady, které je potřeba rozložit v čase. Tím právě samozřejmě ty inflační tlaky budou pravděpodobně trvat podstatně déle, než byly ty původní úvahy.

Vladimír KROC, moderátor
Přesto dá se v tom nacházet něco pozitivního, že sjednávají jakousi katarzi světového globální hospodářství, třeba se to předkládá logičtěji?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
No, upřímně já si myslím, to určitě nějaká, nějaké možnosti jsou. Já sama jsem jako dlouhodobě velkým zastáncem lokální ekonomiky. Takže já si myslím, že tady se hodně nabízí možnosti, skutečně pro posílení, řekněme, něčeho čemu se tím říká strategická autonomie, ale i znovu opakuji potravinová soběstačnost, větší energetická soběstačnost. Otázka vůbec zapojení, zpracovávání odpadů, což je jako velikánské téma, nejen ekologické, ale i ekonomické. Takže ono to jako vždycky nabízí možnosti, ale samozřejmě na to je potřeba mít velmi dobře promyšlenou tu hospodářskou politiku, protože takhle velké šoky vám sice mohou nabídnout příležitosti, ale zároveň vás mohou významným způsobem poškodit.

Vladimír KROC, moderátor
Podle odhadů česká ekonomika letos poroste o 2,3 % což je ale nejpomalejší hospodářský růst zemí Visegrádské čtyřky, proč?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Skutečně ten růst jako vidíme, že tam zase dochází k těm revizím směrem dolů a pokud si správně pamatuji na to, co nedávno říkal guvernér ČNB, tak ten dokonce zmiňoval to téma stagflace. To znamená ekonomické stagnace v kombinaci s, s vysokou s vysokou inflací. No já si myslím, že jeden z těch důvodů je právě ta poměrně dosti vysoká, vysoká inflace, která se vlastně dotýká těch úplně klíčových položek a bude bezesporu silně a zasahovat spotřebu. K tomu se uvědomme, že prostě některé naše sousední země jsou z hlediska té spotřeby už atraktivnější. To znamená to, co by se za normálních podmínek odehrálo u nás doma, tak prostě ta spotřeba nám uteče do zahraničí, a to je typický případ Polska, samozřejmě ale je potřeba také říct, že řada potravin a základních prostě statků běžné spotřeby, je levnější i v Německu, což je bezesporu velký téma hospodářský politiky. Protože uvědomme si, jako jaká je mzdová úroveň nás a jaká je úroveň mzdová v Německu. To prostě nejsou jako úplně běžné věci. Já bych řekla, že nás tady setsakra ženou takové ty resty v té, takové té základní strukturální politice. To znamená, jak funguje nebo spíš nefunguje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jak funguje ERÚ, jak máme nastavený energetický trh a tohle všechno se nám takříkajíc sečte.

Vladimír KROC, moderátor
Může nás ale uklidnit, že se stále jedná o růst?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
No, zatím v těch prognózách ano. Já upřímně řečeno jsem jako poněkud méně, méně optimistická. Ono samozřejmě záleží, jak ten růst je potom rozložen, rozložen v té populaci. Musíme si skutečně uvědomit, že ta cenová dynamika je nebývalá. To znamená, že my jsme se vlastně nesetkali nikdy s kombinací takovéto situace. A vyspělé země se naposledy setkaly s něčím takovým v sedmdesátých letech minulého století. A to už je poměrně dávno. A třeba i ty současní jako bankéři centrální tu situaci neznají nebo byli malí děti, ale není to něco prostě, jako na co prostě viděj jako ekonomicky, ekonomicky reagovali. A samozřejmě tyhle ty vysoké ceny u těch základních položek, jo prostě nebavíme se o tom jakože zdražuje lak na nehty. Bavíme se o tom, že prostě zdražují potraviny, že, že zdražuje bydlení, že zdražuje energie, bez toho se nedá žít. A tady já se skutečně obávám, že i jako může být významný způsobem narušena ta sociální stabilita ve společnosti.

Vladimír KROC, moderátor
Investoři ve velkém nakupují státní dluhopisy, o čem to svědčí?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Tak, řekněme, že určitý vliv má politika americké centrální banky to vždycky. Jakmile tam se něco pohne takříkajíc, tak ty finanční toky se začnou měnit. Velmi často potom ti investoři opouštějí ty rozvíjející se země a spíše mají zájem třeba o ta americká aktiva. To znamená, má to zase nějaký globální, globální dopad. No a samozřejmě v dobách velké nejistoty ty, ty státní dluhopisy a také třeba zlato jsou vnímány jako relativně spolehlivé investice, i když se jen málokdy stane, že by z hlediska svých výnosů dokázali pokrýt tu vysokou míru inflace, ale je to spíš takový ten, jak se říká bezpečný přístav.

Vladimír KROC, moderátor
V pořadu Jak to vidí mluvíme s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou. Jak se do našich životů stále promítá vliv pandemie? Teď mám na mysli třeba lokální explozi v některých částech Číny.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Tak Čína vlastně od počátku sledovala tu politiku zero covid, to znamená absolutní netolerance. Je to bezesporu dáno i tím, že prostě Čína je velmi lidnatá země a sice jako ta rozloha je velká, ale vzhledem k tomu počtu obyvatel, je tam jako poměrně jako velká, velká koncentrace. A tohle té politiky se zároveň drží. Samozřejmě tím, že Čína je jako zásadní zemí pro zpracovatelský průmysl světa, před pandemií to byla asi třetina průmyslové kapacity zpracovatelského průmyslu světové. Tak samozřejmě ty případné uzávěry v Číně, Šanghaj mohou mít i globální dopad. To je určitě jedna, jeden faktor. Další je, na který si myslím, jako zapomíná, že ta pandemie jak říkajíc zmizela ze dne na den, jsou podle mě dlouhodobé zdravotní problémy. To znamená, mně trošku vadí, že se vlastně úplně zapomíná na ty, kteří mají ten takzvaný dlouhý covid, a že tady prostě máme masu lidí jak u nás tak globálně, kteří prostě mají nějaké dlouhodobé zdravotní problémy a teď prostě jakoby úplně, úplně zmizely. No a poslední, co bych řekla, že je naprosto zásadní, ten, ta pandemie byla podle mě velkým testem vlastně všech vlád na světě. Protože postavila před situaci, která tady nebyla vlastně 100 let a vlastně ukázala do jaké míry ty země jsou schopny reagovat. Já bych řekla, že prověřila kategorii, která bude v tom jedenadvacátém století úplně klíčová, /nesrozumitelné/ odolnost, schopnost odrážet šoky.

Vladimír KROC, moderátor
A na kolik jsou ta drakonická, tak bych označil epidemická opatření v Číně účinná?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Já nejsem epidemiolog. Myslím, že v těch prvních fázích té, té pandemie, kdy se jednalo o jiné varianty než nyní, ta účinnost byla velmi dobrá. My jsme viděli podobná opatření, koneckonců v řadě asijských zemí, také v Novém Zélandu a v Austrálii, které vlastně si počínaly, řekněme, z toho hlediska relativně dosti podobně. Vzhledem k té variantě Omikron, která bude zřejmě jako teď dominující. Nedokážu asi posoudit, jak moc ta opatření účinná jsou, ale jak prostě říkám, v případě takhle velké masy lidí, jako rozumím tomu, že ta vláda prostě se uchyluje k opatřením tohohle, tohohle typu. Ale to vyhodnocení se asi musí udělat spíš oni sami.

Vladimír KROC, moderátor
Promítají se problémy v Číně, mimo jiné třeba rekordní nezaměstnanost za poslední 23 měsíců do dalšího růstu cen?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Z hlediska toho zpracovatelského průmyslu mohou, ale myslím, že tohle nebude nijak jako dramatický vliv. Já tam skutečně vidím, když se podíváme i třeba na ten index cen výrobců u nás, anebo i v rámci EU, protože můžeme srovnat s těmi evropskými čísly, anebo i ten, ceny zemědělských producentů, tak tam skutečně vidíme, že ty položky se týkají dominantně kategorie energií, a že se samozřejmě týkají vůbec těch vstupních materiálů, která nám prostě zdražují po celém světě.

Vladimír KROC, moderátor
Světová banka předpokládá, že ceny energií v letošním roce stoupnou o více než 50 % a že ceny energií, neenergetických komodit včetně zemědělských produktů se zvýší o téměř 20 %. To jsou dost šokující a alarmující zprávy. Jak dlouho se ceny komodit mohou držet na mimořádně vysokých úrovních? Dá se to odhadnout, ono to záleží asi také na délce trvání toho konfliktu na Ukrajině?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Ano, také to má vliv, ale ty ceny přece jenom těch mimo potravin, těch komodit rostly už předtím. A ty důvody jsou právě jednak ty problémy v těch řetězcích, problémy s dopravou, ale také, řekněme, vysoká poptávka, která byla spjatá, já bych řekla rychlým tlakem na pilu ve směru, ve směru té zelené tranzice. Jo a ono je to čím více se snažíte to urychlit, tak tím prostě narážíte na tu bariéru, prostě tekuté mědi je nějaké množství a ono jako ten nový důl někde ve střední Africe jako neotevřete během 14 dnů. To prostě takhle jako dost dobře nefunguje. A ta poptávka po některých komponentech, které třeba jsou důležité pro elektroauta vysoká, a narazí vám na tu omezenou nabídku, která je prostě omezená z přírodních důvodů, tak samozřejmě ta cena jako vám vystřelí, vystřelí vzhůru. A je možné nebo je respektive dosti pravděpodobné, že takto vysoké ceny tu ekonomiku významným způsobem zpomalí. A je možné, že budou i revidovat minimálně z hlediska času některé ty plány té takzvané zelené tranzice. To znamená, že se můžou rozložit třeba do více let a že tam nebude tak jako tlak na to, aby se šlo příliš rychle, protože upřímně řečeno ono je to kontraproduktivní.

Vladimír KROC, moderátor
Je s cenami plynu v Evropě?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Tak ty ceny plynu celkově z hlediska světového samozřejmě jsou ovlivněny nutně tím, co se, co se děje mezi, mezi Ruskem a Ukrajinou. O tom jako nemůže být sporu. Ale ty problémy už byl předtím. Prostě z toho důvodu, že jak více zemí, to se netýká jenom EU, více zemí právě uvažovalo o posílení obnovitelných zdrojů. To vás nutně dovede k úvaze, že potřebujete nějaký stabilizující zdroj. A u toho uhlí, tak to asi většinu jako není volba, která třeba u nás byla atraktivní prozatím teda. Nebo je to jádro, tak víme, že spousta zemí má vůči tomu nějaké výhrady. To trvá dlouho, než postavíte jadernou elektrárnu. No anebo máte zemní plyn. A on má obrovské množství výhod, protože on z těch fosilních paliv, tím myslím konvenční zemní plyn, má relativně jako nízkou tu klimatickou zátěž, takže proto spousta zemí vlastně uvažovala o zemním plynu jako o velmi vhodném doplňku do toho energetického mixu. To znamená, nebyla tam Evropská unie, ale řekněme, že ta poptávka po zemním plynu skutečně dramaticky rostla. A proto taky spousta zemí investováno do těch zkapalňovacích kapacit. Třeba Austrálie neskutečným způsobem rozšířila své možnosti, ale pravda z hlediska své polohy chce dominantně prostě obsluhovat spíše ten trh východní, východní Asie. Ten, ta otázka toho zemního plynu je samozřejmě dneska i otázka, kdy se projevuje velmi silně spekulace. O tom nemůže být pochyb. A samozřejmě tam mají vliv i další faktory, které se mohou týkat právě třeba nějakého napětí v rámci těch mezinárodních vztahů. Ta Evropská unie je samozřejmě v pozici, kdy si dneska říká, že by ty toky ráda nějak jako výrazně diverzifikovala, možná už úplně tím odpojením od Ruska, což je ovšem nesmírně obtížné. Protože, řekněme, si narovinu ono jako ty kapacity toho zkapalňování nebo ve světě jsou poměrně omezené. To není tak, že u každýho má zemní plyn zkapalníme, ona je to obrovská investice ze všech stran od dodavatelů, odběratelů investice do těch speciálních tankerů, to jsou velmi speciální lodě, ty nevyrobíte zase jen tak. To je věc velmi, velmi specifická, která, kterou nevyrábí každá jak běžná loděnice. Takže ono tyhle ty úvahy o té diverzifikaci jako tady probíhají už dlouho, ale prozatím ty výsledky byly velmi chabé, protože ten trh toho zemního plynu jako říkám, je velmi specifický a ta představa jako úplné závislosti na zkapalňování jako za současných podmínek, vidím rozložení těch kapacit těch zemí, tak je prostě nemožná.

Vladimír KROC, moderátor
Jak je to s jednotným postojem zemí Evropské unie, protože některé vyšly vstříc požadavku Rusko platit v rublech jiné ne, některé mají zastavené dodávky?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Víte, já upřímně jsem jako dost kritická vůči nějakému jako jednotnému postoji, já už jsem o jednotných postojích slyšela jako velmi často. Takže jako na bázi i nějaké zkušenosti, no deklaratorně jistě ano, ale potom se dělá ta skutečná, skutečná politika. Zdá se, že ty informace, které prozatím máme, ukazují, že některé země, ono /nesrozumitelné/ neplatí v rublech, to znamená, že oni vlastně uskutečňují ty transakce přes tu Gazprom banku. Pokud jsem to správně pochopila, která potom následně to převádí na ty rubly, takže ono je to takové jako.

Vladimír KROC, moderátor
Chytrá horákyně?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Trošku tak, trošku Chytrá horákyně, která vlastně umožňuje zachovat si tvář oběma těm stranám.

Vladimír KROC, moderátor
Dovoz ruské ropy v reakci na invazi zakázaly Spojené státy, Kanada, Británie, Austrálie. Donutí to ruský režim podle vás utrácet peníze za, spíš za podporu tedy vlastní ekonomiky než na financování invaze?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
No, takhle obecně, když máte nějaké sankce, tak většinou oficiálně se říká, že ty sankce uvalujete proto, abyste změnil chování toho subjektu. Někdy dokonce říkáte, že chcete změnu režimu, ale obecně změnit chování. A samozřejmě ten, jakoby ten prostředek k tomu je nějaké jako socioekonomický pokles, který ta země zažívá. My máme se sankcemi jako už bohaté zkušenosti, za těch posledních minimálně 20 let se používají velmi extenzivně. A máme na to i studie. Tyhle studie nám vlastně ukazují, že ano, ty změny, na které směřují sankce, jsou sice ekonomicky poškozeny viz třeba Írán, ale jen málokdy se stává to, že by se změnil ten režim, nebo že by došlo ke změně chování toho subjektu. Takže z tohoto hlediska ty sankce jsou velmi účinné, ale jako nehovořím údajně o Rusku, ale obecně prostě to platí, že většinou nevidíme, že by tam došlo ke změně chování. Spíš naopak, že se jakoby ještě jako víc ten systém jakoby zatvrdí a samozřejmě hledá možnosti, jak ty sankce obejít nebo dokonce, pokud je to takovej ten nejvyšší level, jak já říkám té strukturální politiky, je nějakým způsobem odrazit. Což může být těžká, ale na druhé straně to může být i nějaká příležitost, i když jak říkám, je to velmi obtížné.

Vladimír KROC, moderátor
To byla ekonomka Ilona Švihlíková. Děkuji, na shledanou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, Vysoká škola obchodní v Praze
Díky za pozvání.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.