Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 30. listopadu 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je půl deváté, dobrý den, u poslechu pravidelné dávky informací v souvislostech vás vítá Zita Senková. Hostem dnešního Jak to vidí ekonomka Ilona Švihlíková, děkanka Vysoké školy obchodní. Paní docentko, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme zejména situaci jak jinak v české ekonomice, včetně chování spotřebitelů, americký plán proti inflaci i reakce Evropské unie, proč jsou tak drahé potraviny a přidáme i jedno ropné téma, nerušený poslech. Jak se česká ekonomika vyrovnává s negativními důsledky vysoké inflace, poroste ještě, paní Švihlíková?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Já bych se asi podívala nejprve na tu inflaci, jak se vyvíjí a potom na několik důležitých, důležitých ukazatelů. Velkou pozornost vzbudila ta poslední čísla, která se zdála být určitým pozitivním signálem v tmách. To byla ta poslední čísla ohledně 15,1, meziroční inflace za říjen. Ono je to samotné takové zajímavé, když vlastně míra inflace ve výši 15 % vzbuzuje naděje. To bysme asi před rokem řekli. Nicméně ono je potřeba dávat velký pozor na tu interpretaci, protože my už se vlastně dostáváme do období, kdy to meziroční číslo, okolo kterého se hodně točíme a i ČNB s tím počítá ve svém inflačním cíli, tak přece jenom je vázáno na srovnávání toho minulého roku. A ona už ta základna, ten minulý rok byl už poměrně, poměrně významný, že jo, což znamená, že matematicky vzato, když v tom jmenovateli máte nějaká vyšší čísla, že jo tak ono to vypadá, jakoby prostě meziroční inflace klesá a vytváří to, řekla bych trošku deformovaný dojem, že jak snad dokonce ceny klesají, což tedy neklesají ani omylem. V nejlepším případě můžeme říct, že ta inflační dynamika zpomaluje, takže to je možná na okraj, abychom správně ta čísla četli. A ty reakce my vidíme několik trendů, které si myslím, že nám indikují ekonomické problémy pro příští rok. Zmínila bych pokles maloobchodních tržeb, 5 měsíců v řadě, který zasahuje téměř všechny segmenty. Pro mě jako pro makroekonoma je vždycky složité slova potraviny. To znamená, jestli už to skutečně, řeže i do takových základních položek a i tam vidíme pokles. Vidíme pokles spotřeby domácností už 4 kvartály za sebou, což je také velice významné, protože spotřeba domácností, ať se nám to líbí, nebo ne, je prostě klíčová složka HDP, je k tomu tak u většiny vyspělých zemí. A samozřejmě vidíme velmi významný pokles reálných mezd. To je ten klíčový faktor, většina domácností žije ze mzdy, je to pro ně hlavní zdroj kupní síly a tam ten pokles je vlastně nejvýznamnější za posledních 30 let. A to se nutně také odráží na tom sentimentu, na těch takzvaných kumturálních indikátorech, kdy jak firmy, tak domácnosti hodnotí ten budoucí výhled a samozřejmě podle toho, jak to cítí, také se pak chovají, třeba odkládají nákupy a podobně. A zase tam vidíme u těch spotřebitelů vlastně nejhorší čísla, jaká máme vůbec v historii měření. To znamená, hodnotí velmi negativně jak svou osobní situaci z hlediska domácností, tak hodnotí i ten celkový ekonomický výhled velmi špatně a tomu samozřejmě přizpůsobují i své nákupní chování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče těch domácností, tak například podle dat projektu Českého rozhlasu agentury PAQ Research život k nezaplacením. Ten projekt už rok mapuje, jak zdražování dopadá na naše životy, na životy tuzemských domácností. Tak ta data ukázala, že lidé platí víc za bydlení, jídlo. Přibývá těch, co nezvládnou měsíčně nic ušetřit. Odkládáme si oproti loňsku méně peněz. To je v průměru 5 tisíc korun měsíčně. Teď je to v průměru 5 tisíc korun měsíčně a loni touto dobou jsme uspořili o 3 tisíce více. A když jste se zmínila, paní docentko, o těch mzdách, tak například podle analýzy společnosti Cyrus reálné mzdy klesají nejvíce mezi zeměmi OECD, tedy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj od vzniku českého státu a klesly ty reálné mzdy ve třetím čtvrtletí o 8,9 %. Důvodem je vysoká inflace, to je klíč k vlastně k lepší situaci?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Myslím si, že to je skutečně to zásadní, protože vývoj mezd, i když u nás vždycky pořád hovoříme o exportu a podobně, ale skutečně vývoj mezd patří k tomu hlavnímu a nejenom z toho hlediska sociálního. To znamená, je to i důležitý indikátor, nějaké prostě sociální stability. Tam se k tomu samozřejmě musíme dívat i na to, jak rostou mzdy z hlediska průměru, což je velmi ošidné tady a z hlediska mediánu a podobně. Ale jakmile prostě dochází k takovému prudkému propadu mezd, tak první samozřejmě vidíme už jednoznačně spotřeba domácností, maloobchodní tržby, ale zároveň je tady ta situace pro řadu domácností skutečně na hraně a někdy možná i za ní. Já bych zmínila k těm úsporám, to je velmi, velmi důležité. Protože my vlastně máme ta čísla úspor v rámci průměru. To znamená, my jednoznačně vidíme v průběhu tohoto roku, že míra úspor klesá, teď nám klesla asi o 6 procentních bodů, což je poměrně hodně. A stejně tak už jsme tam viděli některé velmi nepříjemné věci z hlediska vybírání vkladů. Já vždycky mám takový indikátor, jako když se začne sahat na termínované vklady. Když před časem vybíráte termínovaný vklad, tak to skutečně jde, jde do tuhého. A tady je zase potřeba velmi opatrně interpretovat ta čísla, protože my většinou máme ty průměry. A málokde je ten průměr tak strašně ošidný jako u těch úspor, protože ty úspory jsou rozložený hrozně nerovnoměrně v té ekonomice. To znamená, my tu máme ten zhruba těch horních 20 % domácností, které jsou, můžeme říct v pohodě, abych tak řekla. To znamená, nepociťují nijak dramaticky tu současnou situaci a jsou schopni vytvářet a mají také z minulosti obrovské úspory. To znamená ten jejich nárazník je velikánský. Ale u toho zbytku té společnosti ty úspory jsou podstatně nižší a samozřejmě čím dál víc se na ně, jak se na ně sahá. Takže tady je potřeba opravdu vnímat to, že už v dobrých časech tady vždycky je segment těch nízkopříjmových domácností, které nejenže nespoří ale naopak. Prostě jsou jsou zadlužené, ať už různými, různými formami. A tam ta jejich odolnost jo, to je ten polštář je buď velmi malý, anebo de facto neexistující. Tohle je potřeba vnímat i při formulaci třeba sociální politiky a podobně, že zkrátka řídit se podle průměrné míry úspor není zrovna dobrý nápad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Proč jsou potraviny v České republice tak drahé?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Dobrá otázka, zajímáme se o to už dlouho, protože vidíme, že čeští spotřebitelé jezdí ne jen do Polska, kde samozřejmě se to zdůvodňuje tím, tím DPHáčkem a řadou sociálních opatření na podporu polské ekonomiky a my se s tím vezeme. Většinou ano, my jsme vlastně černý pasažér jako ohledně těch opatření polské, polské vlády. Takže to bychom asi tímhle tím mohli částečně i vysvětlit. A pak je tady samozřejmě to Německo a Rakousko, kde prostě v řadě případů vidíme, že čeští občané jezdí i tam a nejezdí tam z nějakého snobismu, ale jezdí tam prostě proto, že řada položek u srovnatelných nebo dokonce zcela stejných je v Německu a v Rakousku prostě levnější než u nás. A tohle už normální prostě není. Už jsem tady o tom hovořila, nemůžeme akceptovat jako běžné to, že v Německu jsou levnější potraviny, když je tam 2,5x až 3× větší kupní síla, když to beru jenom podle mezd. Jaké jsou důvody, no někdo říká, je to tu DPH. To znamená poměrně dost vysokou DPH na potraviny. Ano, myslím, že část, část tohohle vlivu tam je, ale podle mě to není vliv celý. A já se skutečně domnívám, že my tady máme obrovský dlouhodobý problém s manažery řetězců. Jenom, když se podíváte na tu politiku těch slev jo, tak ono skutečně není normální jako běžní inzerovat, že je 50, 60% sleva, protože v tu chvíli vlastně ten řetězec říká, my si vymažeme jako celé marže. Opravdu to takhle je. Jako to jsou velmi prostě zvláštní, zvláštní praktiky a samozřejmě, kdyby se trošku více naslouchalo českým zemědělcům, tak ty mají řadu poznatků o tom, vlastně jaký tlak, když to řeknu mírně, řeknu tlak, je na činěn. Prostě, aby vůbec mohli se do těch řetězců dostat, což je extrémně obtížné. A jakmile by se prostě ozval, tak jsou okamžitě vylistování. To znamená, já znám mnoho zemědělců, kteří by mohli vyprávět o svých zkušenostech. Samozřejmě tohle všechno je prostě téma minimálně pro finanční správu, ale jak říkám, u nás se prostě těmhle těm patologiím nikdo nevěnuje. Stejně tak, když vzpomeneme třeba na některá vyhlášení týkající se právě marží od ministra zemědělství, případně o situaci na čerpacích stanicích, tak se něco vyhlásilo a nedotáhlo se nic. To znamená, není tam vlastně žádný další krok. Ano budeme s tím něco dělat, nebo ne není to relevantní nebo ano, je to otázka pro Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Prostě to vyšumí a neděje se nic. A tahle situace, kdy máme v řadě sektorů ceny velmi vysoké, typicky telefonní operátoři, že. Často i rekordní třeba v nějakém srovnání nejenom s podobnými zeměmi, ale i se zeměmi s podstatně vyšší kupní silou, tak prostě to vám ukazuje, že v té ekonomice je dlouhodobě něco v pořádku, že minimálně ty tržní, řekněme, konkurenční mechanismy u nás asi nefungují tak, jak se standardně předpokládá v učebnicích.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Češi při slevových akcích Black Friday utratili v internetových obchodech přes 7 miliard korun, což je zhruba stejně jako loni. To vyplynulo z údajů Asociace pro elektronickou komerci a hlídače shopů. Pak máme k dispozici třeba průzkum České bankovní asociace. Podle něj zatímco loni si na vánoční nákupy chtěl půjčit každý desátý občan, tak letos jsou to alespoň podle této analýzy pouhá 3 %. Jaký je váš odhad nebo i ten obraz ekonomiky právě v tomto předvánočním čase, v době, v kontextu velké inflace a dalších problémů?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Já jsem zaznamenala pana Prouzu, který měl velké obavy, aby lidé nespořili příliš, tak on zastupuje maloobchod, že. AS ten samozřejmě, pokud se klepe celý rok právě na tohle období, kde zase řada prostě sektorů z toho žije. To znamená, to předvánoční období, je něco, co jim třeba pokrývá tržby potom zbytku roku nebo velké části toho roku. Nicméně je potřeba si skutečně uvědomit ty obrovské rozdíly mezi domácnostmi. To znamená řada domácností jako nespoří z nějaké jako paniky nebo z něčeho podobného. Ale prostě, protože si velmi dobře uvědomuje svojí situaci. To si uvědomme, že stále mnoho domácností neví přesně, jaké zálohy bude platit, jak dlouho je bude platit. To znamená, je v situaci velké nejistoty a logicky v situace takové nejistoty, kdy jde o základní statky, to znamená, bavíme se o elektřině, bavíme se o teplu. No, tak logicky samozřejmě tomu přizpůsobíte ty ostatní výdaje, například na vánoční nákupy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, jak chce s inflací bojovat Amerika, Spojené státy?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak Spojené státy šly tou cestou postupného zvyšování úrokových sazeb. To je samozřejmě odpovědnost a FEDu. Kdy ten proces nastoupil trošku později, a pak získal nějakou razanci. Ale je patrné, že jenom tudy teda cesta rozhodně, rozhodně nepovede. A proto vlastně americký prezident Biden přišel se zákonem o snížení inflace, inflacion reducting act. A ono ten název je trošku zavádějící. Ono to vypadá, že prostě se to týká jenom inflace. Ono upřímně řečeno, je to takový balík, po který se schová ledasco, což bývá často ten případě, že se to nějak atraktivně nazve. Američany trápí inflace, tak tam dám inflaci. Pardon, ale v reálu je tam celá řada kroků a problematik, které se týkají například inovací v rámci obnovitelných energií a řekněme celkově nějakém zelená technologie. Vidíme tam pokusy o zavedení jednotné korporátní daně. To znamená vlastně určitý základní práh, od kterého by potom se odvozovaly další, další daňové sazby. Takže on, i když ten název indikuje, že hlavní terč je inflace, tak ono tam jde de facto o určité narovnání problémů v té americké ekonomice, které jsou tam pozorovatelné velmi dlouho a zároveň pokus o její modernizaci technologickou. To, co je důležité a co třeba řada evropských politiků vnímá velmi negativně, je to, že ten balík je obrovský. To znamená, plánují se obrovitánské výdaje, ale tady bych zase trošku možná mírnila. On i Trump plánoval velké výdaje. Jedna věc je mít na to zákon a druhá věc je potom být schopen ty investice realizovat, a to není vždycky totéž.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonomka Ilona Švihlíková. Prezident Miloš Zeman podepsal novelu energetického zákona, který pro výrobce elektřiny zavádí od prosince povinnost platit od odvody z nadměrných příjmů za její prodej. Stát plánuje na odvodech vybrat asi 80 miliard korun ročně, jak to hodnotíte? Je to krok správným směrem?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak, pokud se bavíme o dani z nadměrných zisků, celkově o tom konceptu windfall, jestli jsme teď ano. Tak je to koncept, který se začal objevovat nebo ty úvahy se začaly objevovat v mnoha různých zemích, protože bylo patrné, že minimálně v nějakém krátkodobém až střednědobém horizontu bude potřeba něco s těmi cenami provést. To znamená, že řada zemí se postupně dostávala k té politice stanovení různých cenových stropů, případně kompenzací nebo obojího v nějakém, v nějakém mixu. No a že samozřejmě na to potřebujete nějaké zdroje, to je jedna věc. To znamená, že pragmaticky hledáte, kde na to vzít. A druhá věc je, že ta, ta daň z těch nadměrných zisků teďko obecně, jako nemusíme hovořit jenom o energetice ale obecně. Tak ta daň nadměrných zisků se považuje i za určitý korekční nástroj. Pokud dochází v ekonomice k nějaké specifické situaci, kdy určité odvětví si takříkajíc namastí kapsu a je to považováno buď za nemorální nebo prostě za, za nepřijatelné vůči vývoji ostatní ekonomiky. A potom tedy se přichází s těmito návrhy, pokud není možné to strukturálně odstranit, nebo to není možné udělat rychle, tak se přichází prostě s návrhy zdanění tohohle typu. Takže to není úplně nová konstrukce. Už jsme se s tím v minulosti v minulosti setkali. A tam jde spíš o to, jak to přesně nastavíte v té dané ekonomice. To znamená, na jaké subjekty to uvalíte, v jaké výši a hlavně od kdy to bude platit. To znamená od kdy a na jak dlouho. Kdy vlastně odhadujete i ten časový, časový horizont. No a to už jě věc samozřejmě těžká, protože tím vlastně odhadujete, i jaký bude budoucí vývoj cen. A vlastně tím trošku jakoby říkáte, jestli jste schopni a ochotni něco s tím strukturálně dělat. To znamená, já nevím, jestli třeba chcete dostat pod stoprocentní kontrolu nějakou energetickou firmu, nebo nechcete. Nebo jak se prostě budete chtít vykoupit minoritní akcionáře nebo ne. Ono vám trošku předurčuje tu trasu trošku. Protože nedává smysl, abyste potom vysoce zdaňovali třeba něco, co budete mít pod stoprocentní kontrolou a budete to chtít ovládat jinými způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaký bude mít tato daň z mimořádných zisků dopad na stabilitu bankovního sektoru?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak u toho bankovního sektoru, já bych na to šla trošku jinak, se přiznám. Je pravda, že ten bankovní sektor u nás jako si nemůže stěžovat na to, že by se mu žilo špatně to rozhodně ne. A zároveň platí, že to je sektor, v němž je skutečně velmi, velmi silně zastoupeno, zastoupeno zahraničí. To znamená drtivá většina těch bankovních institucí nebo těch bankovních cen u nás je prostě pod, pod zahraniční kontrolou. A nevím, jestli bychom s posluchači teď dali dohromady aspoň pár, pár českých bank. Já bych jich pár hromady dala, ale nebudu je tady jmenovat. Ale řada z nich teda vznikla na bázi třeba úvěrových družstev. To znamená, že ta jejich situace je dlouhodobě velmi dobrá. Já musím říct, že chápu, proč tam stát přikročil k tomu, k tomu zdanění. Vždycky záleží na té rekonstrukci. To znamená, do jaké míry to formulujete tak, aby ta instituce se tomu nemohla vyhnout. No, aby skutečně jako tu daň musela zaplatit, když už s ní počítáte takhle vehementně v tom rozpočtu. Mě by spíš dlouhodobě, řeknu narovinu, zajímalo za prvé ty odlivy zisků, které jsou jako z toho bankovního sektoru enormní. To znamená, jestli někdo dělá ziskovost takovým těm velkým skupinám typu Die Erste jo, tak je to zrovna třeba Česká spořitelna a to dlouhodobě. A druhá věc, která mě jako velmi trápí a kterou zase jako tady je absolutně ignorována třeba finanční správou. Jsou takové ty převody, které nejsou to ofiko. To znamená ten odliv dividend, který samozřejmě ČNB eviduje. Ale takové ty jako převody, které se nezdají jako být problém a ve skutečnosti jsou to desítky miliard příklad. Banka X, Y sedí v budově, kterou vlastní matka a platí pravidelně tučné nájemné. Nebo platí za předražený software, platí za ní nějaké prapodivné marketingové služby, konzultace a tak dále. Když jsem se o tom bavila s lidmi z bankovního sektoru a ti mi skutečně potvrdili jaksi off record, že ty částky jsou obrovský, obrovský a že se de facto budou rovnat tomu, co je oficiálně odváděno z těch bank ve formě, ve formě těch dividend. Takže tohle je zase možnost, když už teda hovoříme o těch příjmech, tak se na to, tak se na to podívat systémově, protože ta daň z měrných zisků dobře. Ale asi bude mít časově omezený charakter, je to tak plánováno. Kdyžto tohle je nějaký prostě dlouhodobý systémový problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ceny ropy se v pondělí propadly na nejnižší úroveň od začátku, začátku letošního roku. Jsou zatím poklesem, paní Švihlíková, obavy o poptávku?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Bezesporu, bezesporu, protože OPEC reagoval, vyvolalo to velké pozdvižení zejména ve Spojených státech tím, že vlastně ti hlavní dva těžaři měli masivně snížit těžbu od listopadu. To znamená Saúdská Arábie, Ruská federace. A ty obavy o tu poptávku tam jsou. Koneckonců i proto OPEC zdůvodňoval ten svůj krok. Je to jednak obava podle mě velmi reálná z recese nebo nedej bože ještě něčeho hlubšího v rámci Evropské unie. A potom samozřejmě také poptávka z Číny, která není prioritně dána ekonomickými problémy, ale tu politiku zero covid, kterou Čína stále prosazuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To jsou ty protesty proti opatřením.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Ano a uzavírání některé výroby nebo omezuje i některé regiony, což samozřejmě se na té ekonomické výkonnosti podepisuje. Čína je obrovský spotřebitel ropy, obrovský dovozce. A její význam pro globální ekonomiku je z tohohle hlediska nesporný. To znamená, to co se děje v Číně, nutně ovlivní celý svět a ovlivní to také ty komunitní trhy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak pokračuje jednání skupiny G7, ekonomicky vyspělých zemí o cenovém stropu na ruskou ropu a také, pokud se nepletu, koncem týdne by měla zasedat Organizace pro zemí vyvážejících ropu OPEC a její spojenci včetně Ruska. OPEC plus už se v říjnu tato skupina dohodla snížit těžbu o 2 miliony barelů denně. Paní Švihlíková, kolik barelů nafty denně bude zapotřebí na to, aby nahradila ten ruský objem?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak to jsou dvě různý věcí. První by bylo, pokud bychom se bavili o tom, že chceme dostat ruskou ropu úplně z trhu jako vůbec jako z globálního trhu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A chceme?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Což se právě myslím, že neděje narovinu řečeno, na druhou stranu by to byl problém, protože by nám chybělo minimálně nějakých 7 milionu barelů kombinace surové ropy a zároveň ropných, ropných derivátů včetně nafty a podobně. Takže to nevím, kdo by to chtěl, ale každopádně pokud by to někdo chtěl, tak si přivolá teda zatraceně velkou krizi, protože ty ceny by šli enormně nahoru a já si hlavně nejsem jistá vůbec, zda byste to chtěli jako udělat, protože samozřejmě těch kupců Rusko bude mít dost hlavně v té asijské oblasti, bych, bych tak řekla. Potom druhá věc je, že stanovíte nějaký nebo pokusíte se stanovit nějaký cenový strop. Tam se můžeme jako bavit do aleluja, jak má být vysoký. Protože jak máte stanovit nějaký cenový strop, ale hlavně jako já, já pořád nevím, jak to chtějí chuť udělat. To znamená, jak i technicky ovládat cenu něčeho, co nemají pod kontrolou. To jako dost dobře, dobře nevím a pokud vím, tak Ruská federace reagovala tím, že vlastně tomu ustanoví cenový strop, prostě už je dodávat nebude. A tam samozřejmě je logické očekávat, že prostě bude mít, bude mít jiné kupce. Protože ona i kdyby ta poptávka klesla, to znamená z těch 100 milionů barelů zhruba na té současné úrovni, tak o 7 milionu barelů vlastně klesla jenom co si pamatuju v dohledné době, když začínal covid. To znamená covidová pandemie, když se nelítalo, nejezdilo, všechno bylo zavřený a podobně. To je obrovský propad a za druhé, jak byste chtěli zajistit, že zrovna to bude ta ruská ropa, která se /nesrozumitelné/ a ruské deriváty ropné, tak je potřeba říct, to znamená, nebavíme jenom o surové ropě ale i o zpracovaných produktech. Zařídit, aby to jako nešlo jo, to je podle mě, za prvé to nejde a za druhé já bych to považovala za politiku někoho, kdo by chtěl, aby ten barel stál 200 dolarů jako, což si myslím, že asi tyhle země nechtějí. To by možná mohly promýšlet víc tyhle své nápady.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mohlo by mít Česko z nového LNG terminálu v německém /nesrozumitelné/ vlastně tento zkapalněný plyn?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak zase bavíme se o dvou věcech. Jedna věc je otázka infrastruktury, to znamená, že musí ten terminál být funkční a musí být napojen na tu domácí prostě plynovou soustavu. Pokud hovoříme o tom fyzicky, něco jiného samozřejmě je, že často tam ten plyn je, ale mám jinej jinej a vy si ho svapujete, že jo jakoby. Můžete říct a tohle je přesně tenhle ten plyn, tahle molekula to je ona, takhle to vždycky nefunguje, ale asi by bylo záhodno teda, pokud takhle uvažujeme, mít tam to potrubí a mít propojeno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak my už jsme napojeni.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Já si tím nejsem úplně jistá teda tím Nizozemskem. Jako já jsem se tak nějak dívala na tu mapu a nevím teda, kudy by tam ten plyn tekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslím na ten sever Německa.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Jo takhle, ano sever Německa, tam je to jednodušší, ale já jsem myslel teďko tento nizozemský. A potom druhá věc je, že ten zemní plyn vezmete, ten zkapalnělý a tohle bude samozřejmě velký problém, protože prostě toho zkapalněnýho zemního plynu není dost a hned tak ho dost nebude. Je to je to specifický typ produkce, který prostě vyžaduje čas a většina zemí, která i sedí na významných rezervách zemního plynu, hoří se hlavně o Kataru samozřejmě v souvislosti i s fotbalem a tak. Ale jsou i jiné země. Samozřejmě není tam Katar, tak Katar je skutečně velmoc. Hlavně se mu věnuje dlouhodobě, takže má velké zkušenosti s tou produkcí toho zemního plynu, zkapalněného a s celou tou infrastrukturou. No, tak samozřejmě vám řekne dobrá, tak ten rozvoj toho pole 5, 6, 7 let a každá země tohoto typu po vás bude chtít dlouhodobý kontrakt, to znamená bude chtít říct ano, my tady budeme investovat 40 miliard dolarů a vy se nám zavážete, že ten zemní plyn budete brát dalších 25 let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Katar se s Německem dohodl na dodávkách až milionů tun LNG.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
A taky s Čínou uzavřeli dlouhodobou dohodu teď, dlouho dobu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Situaci budeme sledovat. Hostem dnešního Jak to vidí, byla děkanka Vysoké školy obchodní Ilona Švihlíková. Děkuji, mějte se hezky, na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.