Socioložka Tabery: Česká veřejnost v demokracii věří. Důvěru ale u mnohých podkopává nízká životní úroveň

„S fungováním demokracie jsme spokojeni tak napůl. Více než polovina (55 %) dotázaných jsou rozhodně nebo spíše spokojeni, zbytek (45 %) jsou nespokojeni, přičemž výraznou nespokojenost vyjadřuje zhruba desetina obyvatelstva,“ přibližuje průzkum, který probíhal od března do června 2024 vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění Paulína Tabery.

Návrat k autoritářskému režimu

Návrat ke komunistickému způsobu vlády vyjádřilo 14 % lidí. Náklonnost k autoritativnímu způsobu vládnutí však vyplynula i ze série dalších různě položených otázek. „Respondentek a respondentů jsme se ptali, jestli je demokracie lepší způsob vlády než jakýkoli jiný, jestli si myslí, že za určitých okolností může být lepší autoritativní způsob vládnutí, ale dali jsme jim i možnost říct, že pro lidi, jako jsou oni, je jedno, jestli je tu demokratický nebo nedemokratický režim, což odkrývá vlastní nazírání na neschopnost ovlivnit režim,“ přibližuje Tabery.

Čtěte také

Analytik Šlerka: Klíč v boji proti dezinformacím? Důvěra ve stát a mediální výchova od první třídy

Ukázalo se, že pro mnohé lidi život, který běžně žijí, jako by běžel mimo režim a mimo společnost. „U takto položených otázek nicméně převážil názor, že demokracie je lepší způsob než jakýkoli jiný (54 %). Celých 27 % lidí je však přesvědčeno, že za určitých okolností může být autoritativní způsob vládnutí lepší než demokratický. A pro 17 % odpovídajících typ režimu nehrál roli.“

Český postoj k demokracii sleduje Centrum pro výzkum veřejného mínění pravidelně od roku 2004. „Do roku 2017 si polovina lidí myslela, že demokratický režim je lepší než jakýkoli jiný. Od roku 2018 je to již více než polovina. Zároveň se zmenšuje podíl těch, kteří říkají, že je to jedno, a narůstá mírně počet lidí, kteří říkají, že autoritářský způsob vládnutí je lepší. Vidíme tedy, že více a více lidí si utváří názor. Pokud však otázky položíme více konkrétně, rozložení se změní a odpovědi jsou mnohem vyhraněnější.“

Životní úroveň, covid i kauzy vlády

Návrat ke komunistickému režimu by při takovém dotazování uvítalo 14 % české veřejnosti, více než čtyři pětiny (83 %) to ale rozhodně odmítá. Nastolení autoritářského režimu v čele se silným vůdcem, který by nahradil parlament a volby, by upřednostnilo 17 % lidí, čtyři pětiny (80 %) nesouhlasí. Pouze velmi malý podíl dotazovaných (4 %) by souhlasil s nastolením vojenské diktatury, nesouhlas v tomto případě vyslovilo 95 % lidí.

Čtěte také

Socioložka Tabery: Covid-19 už lidi nepálí. Náladu jim zhoršuje stav veřejných financí a drahé energie

Nejnáchylnější ke změnám je přitom podle Tabery ukazatel spokojenosti s fungováním demokracie, který citlivě reaguje na politické události a na to, co se v době měření děje. „Spokojenost s demokracií tak byla za dobu měření nejnižší v době vlády Petra Nečase, kdy probíhala razie na Úřadu vlády. Nízká ale byla i v době pandemie a opatření vlády, kdy probíhala diskuse o tom, kam sahá naše svoboda a kam lze v jejím omezování zajít.“

Spokojenost s demokratickým režimem ovšem velmi podmiňuje i spokojenost s vlastní životní úrovní. „Až tři čtvrtiny lidí se špatnou životní úrovní jsou nespokojeny s fungováním demokracie. Naopak 64 % české veřejnosti s dobrou životní úrovní vyjadřuje s fungováním demokracie spokojenost,“ dodává Paulína Tabery.