Socioložka Tabery: Covid-19 už lidi nepálí. Náladu jim zhoršuje stav veřejných financí a drahé energie

„Nálada lidí se odvíjí od toho, dotkneme-li se jejich osobního života, nebo života veřejného. Vlivem hospodářské situace a celkové nespokojenosti s politickou situací se nálada lidí oproti poslednímu měření z roku 2021 opět o něco zhoršila. Celých 58 % lidí dnes hodnotí ekonomickou situaci jako špatnou,“ představuje výsledky posledního šetření vedoucí Centra pro výzkum veřejného mínění Paulína Tabery.

Podle ní byly prvním velkým zlomem covidové roky 2020 a 2021 a následně válka na Ukrajině. „Poslední dva roky převažují ekonomické obavy, kondice české ekonomiky je občany vnímána jako špatná. Má to však své ale. Pokud se zeptáme na životní úroveň jejich vlastní domácnosti, dostaneme opačnou odpověď. Až tři pětiny občanů hodnotí svou úroveň jako velmi nebo spíše dobrou a další třetina ji hodnotí jako ani dobrou, ani špatnou. Za vyloženě špatnou ji považuje pouhých 10 % obyvatel.“

Ekonomika a politika

Zdá se tedy, že občané vnímají, že česká ekonomika strádá, oni sami se ale zatím nepropadají. „Není to ale samozřejmě stejné v celé společnosti. Některé skupiny jsou na tom podstatně hůře. Většina ale zatím úplnou krizi nepociťuje. Do budoucna se to však zřejmě změní a lidé se začnou obávat i o svou životní úroveň. Už teď to vidíme na jiných ukazatelích,“ předpokládá Tabery.

Čtěte také

Ekonom Kovanda: Životní úroveň Čechů klesá. Navzdory vyprodaným zájezdům a plným supermarketům

Jako velmi naléhavou přitom vnímají občané nutnost řešit stav veřejných financí a krizi v oblasti energetických zdrojů. „Pálí je ale také sociální jistoty, ruku v ruce s již zmíněnou hospodářskou a politickou situací. Ekonomika a politika jsou tu skutečně velmi propojeny. Naopak Čechy už vůbec netrápí covid-19. Na chvostu je i kultura, dopravní obslužnost nebo nabídka zboží a služeb, která je i přes růst cen potravin stále považována za relativně dobrou.“

Jako méně akutní vnímají lidé třeba i školství, fungování úřadů nebo nezaměstnanost. „A je to logické. Lidé mnohem více řeší to, s čím se denně potýkají, včetně energetických zdrojů, fungování hospodářství a politické situace. To je přesně to, co oni vnímají, že zasahuje denně jejich životy, včetně toho, jak politici rozhodují a jakým způsobem zemi řídí.“

Rodina a mezilidské vztahy

To, co se příliš nemění, jsou obecné hodnoty, které Češi vyznávají. Na prvních místech se stabilně umisťuje touha žít ve spokojené rodině, ve zdravém životním prostředí, mít dobré přátele a dobrou práci.

„Důraz na rodinu a dobré mezilidské vztahy se od posledního průzkumu hodnotové orientace české společnosti z roku 2014 příliš nezměnil. Zvýšila se potřeba užitečnosti nebo smysluplnosti práce. Stoupla potřeba pracovat v kolektivu sympatických lidí, mít čas na své koníčky a zájmy. Nárůst je vidět také v potřebě aktivně se podílet na ochraně přírody a na zlepšování života v místě bydliště. Zároveň se umenšuje materiální prvek. Mít hezké věci už pro nás není tak důležité. Za úplně nejméně důležité však Češi považují žít podle náboženských zásad,“ dodává Paulína Tabery.