Život v milostném trojúhelníku i zásadní kniha v 87 letech. Osudové ženy: Bohumila Grögerová

30. prosinec 2023

Největší audioportál na českém internetu

Bohumila Grögerová | Foto: Tomáš Nosil, Empresa Media / Profimedia

Osudové ženy: Bohumila Grögerová

Spisovatelka, překladatelka a autorka rozhlasových her žila dlouho ve stínu svého partnera, básníka Josefa Hiršala. Svoji zásadní knihu napsala jako 87letá. V dokudramatu účinkují Petra Špalková, Pavel Batěk nebo Jan Kačer. Hovoří literární a výtvarný historik Radim Kopáč.

Host: literární a výtvarný historik Radim Kopáč
Účinkují: Petra Špalková, Pavel Batěk, Jan Kačer, Kajetán Písařovic
Připravili: Ivana Chmel Denčevová, Hynek Pekárek
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 2. 2. 2019

Bohumila Grögerová se narodila v roce 1921 do rodiny prvorepublikového důstojníka Bohumila Taufera. Od dětství ji přitahovala literatura, hodně četla a od svých patnácti let se snažila psát verše. Pokoušela se ale i o prózu a inspirována otcem, ke kterému měla velmi vřelý vztah, si psala deníky. To jí vydrželo po celý život.

Tragické události Československa roku 1939 předznamenala v jejím životě nehoda, při níž v říjnu 1938 srazil jejího otce na ulici vojenský automobil. Zemřel o dva a půl roku později. Ve stejné době vážně onemocněla i její matka.

Sen o studiu medicíny se rozplynul. Maminka viděla její budoucnost mnohem praktičtěji. A tak ve dvaceti letech nastoupila Bohumila do školy pro sekretářky. Právě v té době se seznámila s Janem Grögerem, kterého si vzala v roce 1942.

Manžel jí zemřel ve 30 letech

Manželé měli velmi rozdílné povahy – ona se vztahem k filozofii, literatuře a umění, on domácí kutil s technickým talentem. Bohumila získala místo sekretářky na ministerstvu národní obrany a začala také studovat češtinu a ruštinu na filozofické fakultě. Záhy ale otěhotněla a postupně se jí narodily dvě dcery.

V červenci 1951 její manžel krátce před třicátými narozeninami náhle zemřel na zástavu srdce. Bohumila se dvěma malými dcerami se snažila uživit, jak se dalo. Začala pracovat jako redaktorka pro nakladatelství Naše vojsko, po večerech dělala korektury a připravovala rejstříky a slovníky pro Státní technické nakladatelství.

Osudový vztah s Hiršalem

Díky své práci potkala básníka, esejistu a překladatele Josefa Hiršala. Brzy se z nich stali milenci. Háček byl ovšem v tom, že Hiršal byl ženatý. V následujících desetiletích tak žili všichni tři ve zvláštním milostném trojúhelníku.

Na straně jedné ženatý Hiršal s manželkou a na straně druhé Hiršal s Bohumilou Grögerovou, s níž ho pojil i intenzivní tvůrčí vztah. 60. léta představují pro oba dva zásadní tvůrčí období.

Setkávají se s básnickým experimentem. Klíčovou osobností se pro ně v této době stává básník a výtvarník Jiří Kolář, s nímž se spolu s dalšími osobnostmi kulturního života setkávali v legendární kavárně Slavie. Ve stejné době se Bohumila Grögerová stává také autorkou rozhlasových her a knížek pro děti.

Magnesia Litera v 87 letech

Období normalizace prožívala Bohumila Grögerová v jistém útisku. Přesto oba s Josefem Hiršalem psali a překládali, a věnovali se i sepisování svých společných memoárů, v nichž se střídá ženský a mužský hlas. Publikovali ovšem pouze v samizdatu či v exilových nakladatelstvích. Plně svobodně se mohli literárně realizovat až po listopadu 1989.

Teprve po básníkově smrti v roce 2003 vystoupila Bohumila Grögerová poprvé významně z jeho stínu. Vrchol její tvorby představuje kniha nazvaná Rukopis, která jí v roce 2008 přinesla ocenění Magnesia Litera. Sedmaosmdesátiletá autorka se v ní snažila vyrovnat s tím, že postupně ztrácí zrak. Zemřela v srpnu 2014.

autoři: Radek Brož , Ivana Chmel Denčevová , and

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.