Zbytečná smrt. Jak kluk z Hitlerjugend zabil Čecha, dostal francouzské vyznamenání a stal se špionem
Původní vraždu se podařilo vyřešit až po 10 letech. Téměř zapomenutý případ z poválečného pohraničí podle skutečných událostí a spisů s označením „Přísně tajné“.
Strážmistra Rudolfa Červeného zavraždili 15. ledna 1946, jen šest týdnů po jeho nástupu do Sboru národní bezpečnosti v Liberci-Rochlicích. Když se sám pozdě večer vydal pro 17letého zloděje Josefa Kuntosche, aby ho odvedl k výslechu. Červeného pak našli ležet na sněhu.
Stopa vede k Hitlerjugend
Střelili ho zezadu do týlu. Rána vyšla pod levým okem u kořene nosu. Zemřel ale až následující den po převozu do nemocnice. Než ztratil vědomí, opakoval: „Kuntosch… Luke... Hablau… Němec.“ Podle stop byly na místě činu tři osoby. V Hablau bydlel 17letý Zikesch, který s Kuntoschem patřil k partičce výrostků, bývalých Hitlerjugend.
Na Liberecku řádili od konce války. Zlodějny, rvačky, ze zoo dokonce ukradli srnce a prodávali z něj maso. A vědělo se, že mají i zbraně. Jako by se mstili za to, jak pro ně dopadla válka … Pátrací akce začala ještě v noci z 15. na 16. ledna 1946 a nabyla obrovských rozměrů.
Tábor pro 100 zadržených
Byly uzavřeny všechny výpadové silnice. Přepadový oddíl 12 mužů prováděl domovní prohlídky. Už 16. ledna před 5.00 měly popisy Kuntosche a Zikesche všechny stanice SNB. Seznam všech známých a příbuzných hledané dvojice se průběžně doplňoval.
Byl pořízen i seznam všech mladistvých osob německé národnosti od věku 14 let, které byly u Hitlerjugend. Další noc jich zadrželi přes 100 a převezli je do libereckého internačního tábora. Rodiny dvou hledaných byly internovány dokonce po dobu půl roku. Ale ani jejich výslechy nikam nevedly.
Ani mezinárodní zatykač
V roce 1946 přes hranice Československa ilegálně tam a zpět přecházeli vystěhovaní Němci i několikrát týdně. Ať už pro majetek nebo za zbytkem rodin. Vrazi se s těmito osobami nejspíše spojili. I když byl vydán mezinárodní zatykač, případ byl po osmi měsících odložen.
Otevřeli ho znovu po 10 letech, když na ministerstvo vnitra přišel zvláštní spis z Berlína. Východním Němcům se totiž povedlo zachytit Kuntosche. Všechny zápisy v dochovaných spisech byly ale opatřeny razítkem „Přísně tajné“. Případ se totiž dostal do působnosti StB. Už nešlo jen o vraždu.
Hrdinným legionářem
V zahraničí mezitím Kuntosch udělal „kariéru“. Za rvačky a krádeže byl půl roku ve vězení. V roce 1948 opět ilegálně překročil hranice, tentokrát do Francie. Tam se nechal naverbovat do legií, s nimiž byl sedm let v Africe a v Indočíně. Dostal dokonce dvě medaile za hrdinství.
V roce 1955 přešel ilegálně hranice zase zpět do Německa. To už ho ale zadrželi a skončil na půl roku v utečeneckém táboře Valka u Norimberka. A tam ho začátkem roku 1956 naverbovali do americké rozvědky. Prošel tvrdým výcvikem špiona a dostal krycí jméno Josef Janoček.
Konec agenta
S dvěma falešnými dokumenty (českými a německými) se pak měl dostat ilegálně přes hranice do Československa jako agent Josef Drbal/Josef Lübke. Měl zajistit fotky vojenských objektů v Liberci a v České Lípě. Právě na hranicích ho ale Němci zadrželi a následně předali do Československa. Bylo mu 27 let.
Při výslechu se k vraždě strážmistra Červeného přiznal celkem rychle. Chtěl ho prý jen zranit, aby mohl utéct. Zároveň ale nabídl své tajné informace o americké straně. Nabídl se jako dvojí agent (nabídl i svoje nákresy). A požadoval za to zproštění viny.
Amnestie pro vraha-špiona
V prosinci 1956 byl odsouzen za vraždu a trestný čin vyzvědačství k 25 letům odnětí svobody. Od trestu smrti ho uchránilo jen to, že v době spáchání činu nebyl ještě plnoletý. Nakonec si neodseděl ani oněch 25 let. Díky amnestii ho propustili už v roce 1966. Odseděl si tedy jen 9 let 6 měsíců a 14 dní.
Půl roku po propuštění odešel do Německé demokratické republiky, kde jeho stopy končí. Jeho bývalého kumpána R. Zikesche se dopadnout nepodařilo. Dcera zavražděného strážmistra o skutečné příčině smrti svého otce dlouho nevěděla. Zásluhou Veteránů Policie ČR byla Červenému v roce 2016 znovuodhalena ztracená pamětní deska.
Související
-
Vlajkař. Kolaborovat nechtěl, a tak z Vlajky vystoupil. Přesto byl označen za fašistu a souzen
Evropa v krizi. Jednou z možností, jak vyjádřit vlastenecké cítění, bylo vstoupit do spolku Vlajka. Ten se ale za protektorátu proměnil v odpudivou kolaborující organizaci.
-
Státní vyznamenání pro vraha
Jiří Skomarovský. Důstojník Svobodovy armády. Velitel jednotky Smrt fašismu. Výsadkář, který bojoval snad všude. Nebo to bylo jinak?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
