Zasáhla do života několika velikánů své doby. Často i současně. Osudové ženy: Alma Mahler

7. červenec 2017
Alma Mahlerová v roce 1899

Říkali jí „Velká vdova“ nebo „vdova čtyř umění“. Poslední femme fatale habsburské monarchie.

„Člověk má rodiče, aby je obelhával… má muže, aby je klamal… má duši, aby zesurověl… Bože, ó Bože! Proč tak miluješ zlo?“ poznamenala si jednou do svého deníku Alma Schindlerová (1879–1964), která se později bude prezentovat jen jako Alma Mahler. Jen občas připojila příjmení Werfel.

Zmlinsky–Burckhard–Klimt

Její rodná Vídeň byla na přelomu 19. a 20. století centrem kulturního a společenského života. Setkávali se tu ti nejlepší umělci i podnikatelé. A tak i Alminy rodiče (otec proslulý krajinář a matka herečka) ji od začátku podporovali v uměleckém nadání a směřovali do společenské smetánky.

K jejím ctitelům patřili muži zvučných jmen: např. hudební skladatel Alexander Zemlinsky, ředitel Burgtheatru Max Burckhard nebo proslulý malíř Gustav Klimt. Klíčové pro ni bylo setkání s hudebním skladatelem a tehdejším ředitelem vídeňské opery Gustavem Mahlerem.

Mahler–Kokoschka–Gropius–Werfel

Jejich manželství poznamenala smrt dcery, Mahlerovo umělecké vypětí, Almina rezignace na vlastní uměleckou dráhu, ale i její další milostné románky. Třeba s architektem (a jejím pozdějším manželem) Waltrem Gropiusem. Mahlerovi ale tuhle krizi překonají a odjedou do USA.

03796992.jpeg

Po brzké Gustavově smrti se Alma vrátí do Vídně. Čeká ji tu vášnivý vztah s malířem Oskarem Kokoschkou, krátké manželství s architektem Gropiusem, během kterého už vstupuje do dalšího milostného vztahu s dalším velikánem své doby, básníkem a prozaikem Franzem Werflem. Byl o 11 let mladší než ona.

Účelový život vdovy

Alma se vdá potřetí a užívá si další léta na vídeňské výsluní plném salonů. Po nástupu nacismu a anšlusu Rakouska ale za dramatických okolností oba manželé prchají do USA, kde Werfel v roce 1945 nečekaně umírá. A Alma začíná znovu budovat svou pozici vdovy po velikánech. Už ne tak úspěšně.


Připravila: Ivana Denčevová
Host: historik doc. Michal Stehlík
Spolupracoval: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš

V roce 1964 v New Yorku umírá. „Nemohla žít s někým, kdo neměl velký talent. V jejím chování nalézáme také jistou účelovost. Například i v tom, jak si cíleně budovala jméno Mahler,“ popisuje historik doc. Michal Stehlík. I to je součástí příběhu „osudové ženy“ Almy Mahler.

Alma Mahlerová s dcerami Marií (vlevo) a Annou (vpravo) kolem roku 1905. Dcera Marie zemřela v roce 1907

Alma Mahlerová s dcerami Marií (vlevo) a Annou (vpravo) kolem roku 1905. Dcera Marie zemřela v roce 1907. Z Anny Mahlerové se stane sochařka.