Příběhy slavných: Otec Bauhausu Walter Gropius
Impozantní stavby, které ho proslavily po celém světě, byly stroze geometrické. Jeho život byl naopak divoce pestrý. Stejně jako rozpustilá radioshow o něm.
Posledním přáním světoznámého německého architekta a urbanisty George Waltera Adolfa Gropia (18. května 1883–5. července 1969) bylo, aby se na jeho pohřbu netruchlilo. Přátelé tak na jeho počest dva dny pili šampaňské, hráli, zpívali a veselili se.
Jeho první ženě Almě Mahlerové se přezdívalo „sběratelka géniů“. Nebyla ale jedinou osudovou ženou jeho života. Nebyla jí dokonce ani Aghata Christie. Jeho největší láskou, kterou milovalo i nenávidělo také spousty jiných mužů, byl Bauhaus.
Škola, základ umění
Tuto avantgardní školu umění, designu a architektury Gropius nejen navrhl, vystavěl, ale stal se i jejím prvním ředitelem. Vedla ho k tomu snaha „obnovit jednotu umění pod vedením architektury a obnovit těsný vztah umění k řemeslu. Umění a technika mají vytvořit nový celek. Konečným cílem vší výtvarné činnosti se má stát stavba.“ Alespoň tak to tvrdil.
Pro své názory se stal legendou již za života. Byl jedním z nejvýznamnějších novátorů v dějinách světové architektury a dodnes je předmětem diskusí, zda funkcionalismus neexistoval v jeho díle již dávno před svým objevením.
Funkcionalismus ve výuce
Zakládal si na věcnosti a funkčnosti, dodržování stroze geometrických tvarů a stejně jako kolega, klasik moderní architektury Adolf Loos, odmítal jakékoliv ornamentální členění staveb.
V roce 1934 emigroval před nacisty nejprve do Anglie a pak se natrvalo přestěhoval do Spojených států amerických, kde se stal profesorem na Harvardu. I tam o sobě dal okamžitě vědět. Zásadním způsobem zmodernizoval tamní výuku a nezapomněl ani na další šíření funkcionalismu. Zemřel v Bostonu.
Příběhy slavných pro Český rozhlas připravili autoři Josef Vomáčka, Daniela Herbsová a dramaturgyně Helena Herbrychová. Režisér Vít Vencl obsadil do hlavních rolí Petra Jeništu, Hanuše Bora a Danu Černou.
Související
-
Zasáhla do života několika velikánů své doby. Často i současně. Osudové ženy: Alma Mahler
Říkali jí „Velká vdova“ nebo „vdova čtyř umění“. Poslední femme fatale habsburské monarchie. Milenka Gustava Mahlera, Waltera Gropia, Franze Werfela nebo Oskara Kokoschky.
-
Bauhaus - škola, která to neměla nikdy lehké
Umělci, kteří jdou proti hlavnímu proudu a přinášejí nové, revoluční prvky, to mají odnepaměti hodně složité. Měrou vrchovatou to platí taky o členech Bauhausu, ško...
-
Architekt Josef Havlíček podle Davida Vávry
Ten návrh musí troubit! Toto zvolání bylo jedním z oblíbených hesel předního českého architekta první poloviny dvacátého století, Josefa Havlíčka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
