Příběhy slavných: Otec Bauhausu Walter Gropius

Posledním přáním světoznámého německého architekta a urbanisty George Waltera Adolfa Gropia (18. května 1883–5. července 1969) bylo, aby se na jeho pohřbu netruchlilo. Přátelé tak na jeho počest dva dny pili šampaňské, hráli, zpívali a veselili se.

Jeho první ženě Almě Mahlerové se přezdívalo „sběratelka géniů“. Nebyla ale jedinou osudovou ženou jeho života. Nebyla jí dokonce ani Aghata Christie. Jeho největší láskou, kterou milovalo i nenávidělo také spousty jiných mužů, byl Bauhaus.

Škola, základ umění

Bauhaus|foto:Shutterstock

Tuto avantgardní školu umění, designu a architektury Gropius nejen navrhl, vystavěl, ale stal se i jejím prvním ředitelem. Vedla ho k tomu snaha „obnovit jednotu umění pod vedením architektury a obnovit těsný vztah umění k řemeslu. Umění a technika mají vytvořit nový celek. Konečným cílem vší výtvarné činnosti se má stát stavba.“ Alespoň tak to tvrdil.

Pro své názory se stal legendou již za života. Byl jedním z nejvýznamnějších novátorů v dějinách světové architektury a dodnes je předmětem diskusí, zda funkcionalismus neexistoval v jeho díle již dávno před svým objevením.

Funkcionalismus ve výuce

Zakládal si na věcnosti a funkčnosti, dodržování stroze geometrických tvarů a stejně jako kolega, klasik moderní architektury Adolf Loos, odmítal jakékoliv ornamentální členění staveb.

V roce 1934 emigroval před nacisty nejprve do Anglie a pak se natrvalo přestěhoval do Spojených států amerických, kde se stal profesorem na Harvardu. I tam o sobě dal okamžitě vědět. Zásadním způsobem zmodernizoval tamní výuku a nezapomněl ani na další šíření funkcionalismu. Zemřel v Bostonu.