Vychovával vlastní dceru, přitom tvrdil, že je adoptovaná. Příběhy slavných: Oldřich Nový
Co vám seriál Bohéma neřekne? S Jaroslavem Pleslem a Marií Štípkovou.
Na svět přišel tři roky po bratrovi, který zemřel ještě jako nemluvně. Nakonec byly v rodině vrchního hasiče královského hlavního města děti tři. Maminka jim ale brzy zemřela. Ta „nová“ se naštěstí o rodinu starala skvěle. I později ale už jeho vlastní rodinu provázelo podivné „prokletí“.
Osudová láska
Oženil se v roce 1936. S dcerou významného bankéře Alicí Wienerovou-Mahlerovou. V té době už byl v Praze, s Alicí se ale znali ještě z Brna. O rok později přinesl domů malou Janu, vlastní dceru, o které ale mluvil jako o adoptované. Jméno biologické mámy se nikdy nedozvěděla.
I když na jevišti zažil konec první světové války, ta druhá ho už semlela. Alice totiž byla židovka. Herec se s ní ale odmítal dát rozvést, a tak její nástup do transportu oddálil. Až do podzimu 1944. Do transportu do terezínského ghetta tehdy nastoupil s ní. Dobrovolně. ON, který slavil úspěchy v protektorátním divadle i filmu.
Nový v nové době
Oba koncentrační tábor přežili. Alice ale brzy po návratu onemocněla schizofrenií a Nový se do nové doby nehodil ani jako herec (jeho typ) ani jako operetní režisér (opereta byla škodlivým žánrem) ani jako majitel divadla.
Že se karty obrací, to vypadalo až po roce 1968, kdy se stal režisérem vídeňského divadla. Do Vídně odjížděl už jako vdovec. Se smrtí Alice se prý nikdy nevyrovnal. Do divadelního důchodu šel v 75.
Poslední televizní roli si zahrál o tři roky dřív v seriálu Taková normální rodinka. Za svůj „poslední opravdový film“ ale považoval Pytlákovu schovanku (1949). Zemřel v roce 1983 ve věku 84 let.
Související
-
Co v Bohémě nebylo: Kvůli jejímu původu ji Oldřich Nový radši vyhodil z divadla
Filmový Kristián chránil za okupace svou manželku. Nastoupil s ní i do transportu. Přesto na jeho štítu zůstal jeden černý bod, který seriál Bohéma neuvádí.
-
Oldřich Nový jako bigamista a ještě něco navíc. Unikátní zakázané scénky
Poslechněte si nejdřív přetočenou a pak stejně zakázanou scénku Bigamie ze 60. let nebo „nevhodnou“ silvestrovskou scénku z roku 1968 narážející na okupaci.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.