Vladimíra Dvořáková: Těsný souboj o Bílý dům. Vyhrát může i ten, kdo získá méně hlasů

Donald Trump si v prezidentských volbách vede lépe, než se očekávalo. Na svém twitterovém účtu dokonce sám prohlásil, že už vyhrál. O tom, že je na cestě k vítězství, mluví ale i Joe Biden. Kde se bude lámat chleba?

„Dá se očekávat, že v některých státech budou výsledky velmi těsné. V momentě, kdy se rozdíl pohybuje třeba kolem půl procenta, je navíc nařízeno, že se musí hlasy přepočítat. Pokud by kdokoli z kandidátů měl jasně potvrzených 270 hlasů, tak se stává vítězem. V tuto chvíli ale ještě nevíme,“ říká v pořadu Jak to vidí... politoložka Vladimíra Dvořáková.

Prezidentem i s méně hlasy

Donald Trump prozatím například zvítězil v Pensylvánii nebo na Floridě, Joe Biden zase získal Arizonu. Komentátoři se shodují, že Donald Trump je mnohem silnější, než ukazovaly předvolební průzkumy.

Čtěte také

Jan Švejnar: Trump zaspal. Ale teď pandemii v kampani šikovně využívá

„Průzkumy skutečně ukazovaly spíše náskok Joe Bidena. Stejně tomu ale bylo i před čtyřmi lety, kdy Donald Trump porazil Hillary Clintonovou. Podstatné je, že i ten, kdo získá více hlasů, nemusí získat většinu volitelů. Stalo se to i v roce 2000.“

Americký volební systém je kritizován z mnoha stran, přesto má podle Vladimíry Dvořákové svůj smysl.

„Zvláštní volební systém vznikl v době, kdy Američané váhali mezi tím, zda umožní, aby prezidenta volil Kongres, nebo aby byla umožněna přímá volba prezidenta. Protože se ale obávali přílišného vlivu Kongresu, nebo že by voličské hlasy mohla ovlivnit aktuální situace nebo nějaký demagog, vznikl současný poměrně složitý systém založený na sboru volitelů,“ vysvětluje politoložka.

I malý stát míchá kartami

Každý stát má tedy určitý počet volitelů odvozený od zastoupení v Kongresu. Kandidát, který vyhraje v daném státě, získává všechny volitele za daný stát.

Čtěte také

Jan Švejnar: Trump je nepředvídatelný a je potřeba s ním jednat z pozice síly

„Kandidáty to tak nutí přemýšlet o různých oblastech země. Nedovolí jim to soustředit se pouze na většinu, naopak jsou nuceni přizpůsobit se i menšinám – farmářům na Středozápadě, Wall Street v New Yorku nebo menšinám v Kalifornii.“

„Je to systém, který Ameriku umožňuje držet pohromadě. I malý stát totiž může rozhodnout volby. A jeho konkrétní problémy se tak mohou dostat do celostátní politiky,“ říká host Dvojky.

Tak či tak, 6. ledna se musejí sejít obě komory Kongresu, aby sečetly hlasy nominovaných volitelů z jednotlivých států. „Platí spíše morální pravidlo, že volitel má hlasovat tak, jak rozhodli lidé v daném státě. V některých státech je to naprostá povinnost, někde je to jen morální povinnost. Může se tedy stát, že volitel hlasuje jinak. I to tedy může výsledky voleb ovlivnit.“

Ovlivní volby vztah s Evropou?

Dá se v současné chvíli odhadnout scénář euroamerických vztahů, ať už ve volbách zvítězí kdokoli?

„Spojené státy jsou nejbližším spojencem Evropy. Rozdíl je spíš v tom, jak se demokraté a republikání na Evropu dívají. Donald Trump má tendenci spíše vnímat jednotlivé země. Obama spíše preferoval jednu Evropu s jedním hlasem. Výrazný je ale i pocit ,Amerika first‘ s menším důrazem na komunikaci s Evropou jako s partnery,“ uzavírá Vladimíra Dvořáková.

Další témata rozhovoru: problém interupce a demonstrace v Polsku; protesty v Bělorusku a plány běloruské opozice; státní smutek v Rakousku; deradikalizace islámu ve Francii.