Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 4. listopadu 2020

Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>Příjemný den přeje Zita Senková, jsem ráda, že jste si nás naladili, ve studiu vítám politoložku, prof. Vladimíru Dvořákovou, dobrý den.<br/><br/>Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka<br/>--------------------<br/>Dobrý den.<br/><br/>Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>Věnovat se budeme v těsném souboji o Bílý dům. Donald Trump si v prezidentských volbách vede lépe, než se čekalo, šanci na vítězství má stále I Joe Biden. Zastavíme se rovněž /nesrozumitelné/ v Polsku i v Bělorusku, přeji inspirativní poslech. Amerika sčítá hlasy, sledujeme průběžné sčítání hlasů, ohlašování výsledků z jednotlivých amerických států, zatím nevíme, zda v oválné pracovně Bílého domu další 4 roky zůstane úřadující prezident Donald Trump nebo se tam nastěhuje demokrat Joe Biden. Donald Trump na Twitteru už prohlásil, že vyhrál o tom, že je na cestě k vítězství mluví, ale i Joe Biden. Paní profesorko, vypadá to na hodně těsný souboj i na dlouho americkou noc, možná potrvá i několik dní, jak to vidíte?<br/><br/>Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka<br/>--------------------<br/>Tak pravděpodobně asi ty výsledky nebudou jasné ještě během dneška, protože se dá očekávat, že v některých státech budou velmi těsné ty výsledky v momentě, kdy se rozdíl pohybuje třeba kolem půl procenta nebo jednoho procenta, tak je i navíc nařízeno, že se musí hlasy přepočítávat, takže tam může zůstat nejistota u některých klíčových států, kde, kde ten rozdíl bude velice malý, takže uvidíme, samozřejmě pokud by někdo kdokoliv z těch kandidátů měl jasně potvrzených 270 hlasů, tak se stává vítězem v tuto chvíli, ještě prostě nevíme.<br/><br/>Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>To těch 270 takzvaných volitelů podle aktuálních informací v této chvíli, vypadá to, že Donald Trump zvítězil v Pensylvánii, zvítězil také na Floridě, Joe Biden zase získal Arizonu, co můžeme z těch prvních vlastně sečtených hlasů odhadnout? Komentátoři se shodují v tom, že Donald Trump boduje, je mnohem silnější, než se čekalo, než si mnozí možná i přáli.<br/><br/>Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka<br/>--------------------<br/>Tak samozřejmě ono bylo mnoho otazníků před těmi volbami, ty průzkumy celkové jako ukazovaly spíše náskok Joe Bidena a i průzkumy v některých státech, ale to se nám ukazovalo i vlastně před čtyřmi lety, kdy vyhrál Donald Trump a porazil Hillary Clintonovou a navíc jde o to, že i ten, kdo získá více hlasů, a to já jsem přesvědčená, že Joe Biden nakonec asi získá více hlasů přímo jako, než-li, než-li Donald Trump, nemusí získat většinu volitelů, takže to je to zvláštní přepočítávání, že vlastně ten, kdo získá méně hlasů, může být vlastně zvolen prezidentem, což se stalo před čtyřmi lety, ale stalo se také třeba v roce 2000.<br/><br/>Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>Možná připomeňme, jak ten volební systém funguje, jak a proč vlastně funguje sbor volitelů.<br/><br/>Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka<br/>--------------------<br/>Tak je to hodně složité jako toto vysvětlovat, ale v zásadě takto to vlastně vzniklo v americké ústavě a bylo to v době, kdy váhali mezi tím, jestli umožnit, aby prezidenta volil kongres a říkali, byl by prezident příliš závislý na kongresu anebo, aby umožnili přímou volbu a tam tenkrát měli poměrně dost velký strach z toho, že může voličské hlasy ovlivnit nějaká aktuální situace, neúroda, že může to nějakým způsobem ovlivnit nějaký demagog, tak udělali zvláštní systém, že každý stát získal určitý počet volitelů, ten počet volitelů se odvozuje od zastoupení v kongresu, to znamená každý stát má minimálně 2 senátory, takže to jsou 2 volitelé a plus minimálně jednoho člena ve Sněmovně reprezentantů, takže to jsou minimální počet je 3 volitele. Ale podle počtu zastoupení ve Sněmovně reprezentantů se pak načítají další volitelé, takže nejvíc má v tuhle tu chvíli Kalifornie. To co je ještě složitější, je, že ten kandidát, který vyhraje v tom daném státě, řekněme, třeba v Kalifornii, vyhraje se 49 procenty, protože tam většinou bývají ještě další kandidáti, druhý má 48,5, tak ten kdo má těch 49 získává všechny volitele za daný stát, kromě Minu a Nebrasky to platí ve všech státech, proto se může stát, že kdo získá více hlasů, vlastně může také prohrát.<br/><br/>Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>Pardon, promiňte.<br/><br/>Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka<br/>--------------------<br/>Ne, ale má to svůj určitý význam, je to hodně kritizovaný, neustále jsou pokusy to změnit, ale ono to vlastně nutí ty kandidáty, aby přemýšleli o různých oblastech tý země, aby se nesoustředili jenom čistě nějakou většinou, ale oni musí přizpůsobit, že chtějí hlasy na středozápadu a že musí mít nějakou politiku vůči farmářům, že tedy v New Yorku musí počítat s Wall Street, v Kalifornii musí počítat s menšinami, takže se tvrdí, že přestože ten systém je takový dost opravdu jemně řečeno zvláštní, takže je to možná systém, který umožňuje tu Ameriku držet pohromadě, protože někdy záleží na malém státě, který může, může rozhodnout a najednou to jeho téma, jeho problémy ekonomické, sociální, se dostanou do celostátní politiky.<br/><br/>Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>Kdy se podle vás bude, takříkajíc lámat chleba?<br/><br/>Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka<br/>--------------------<br/>No, opravdu je těžko říci, protože pokud nezíská nikdo tu nadpoloviční většinu a bude se v několika státech přepočítávat kvůli těsnému výsledku nebo dopočítávat ty korespondenční hlasy, ty hlasy, které byly odevzdány dříve. Víme, že více 100 000 000 Američanů odvolilo ještě před tím úterý, kterým se teda mělo volit, tak v tomto okamžiku můžeme čekat i několik dní a popravdě řečeno, třeba v těch volbách 2000, které jsou takový jako varovným signálem, kdy byl vlastně soupeření Al Gora za demokraty a George W. Bushe za republikány, se vlastně nevědělo až do poloviny prosince, kdy ti volitelé oficiálně hlasují, tak se nevědělo, jakým způsobem to bude a tehdy do toho vstoupil i Nejvyšší soud a rozhodl, že se nebudou přepočítávat hlasy znovu na Floridě ručním způsobem a v tom okamžiku tedy rozhodl pro George W. Bushe.<br/><br/>Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>Je možná v tomto kontextu důležité jmenování Emy Beret?<br/><br/>Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka<br/>--------------------<br/>Já si myslím, že to může být důležité, i když tam byla ta konzervativní většina už předtím, ten /nesrozumitelné/ byl 5,4, teď je tedy poměr 6:3, řekněme, těm skupinám konzervativním proti, protiliberálním. Je to otázka, jestli na federální úrovni vlastně do toho bude vstupovat Nejvyšší soud, je otázka, co by bylo zpochybněno, protože ono je tam specifika ještě to, že každý stát má vlastně svůj vlastní systém, svůj vlastní, své vlastní zákony, pouze nesmějí jít proti tomu, jak je to upraveno na federální úrovni, ale třeba jakým způsobem vybírají ty volitele, jestli tedy vítěz bere vše, nebo jestli se to nějakým způsobem přepočítává, což je případ toho Minu a Nebrasky, tak to vlastně rozhodují ty jednotlivé státy.<br/><br/>Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>Připomíná vám ten letošní souboj o Bílý dům spíše ty americké volby z roku 2000 nebo 2016?<br/><br/>Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka<br/>--------------------<br/>Já bych řekla, že to spíše kolem toho roku 2016 a možná i můžeme mít ten jeden problém, že přece jenom Trump je osoba výrazněji kontroverzní a ukazovalo se v těch volbách 2016, že při průzkumech veřejného mínění řada lidí, kteří volili Trumpa, to prostě v těch průzkumech neřekli a to si myslím, že může být vlastně i v současnosti, že nemusí být úplně přesné ty výzkumy v těch jednotlivých státech, říkám na celostátní úrovni v tomhle okamžiku to není tak podstatné, jak ty výzkumy proběhnou.<br/><br/>Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>Tak či onak 6. ledna se musí sejít obě komory kongresu, aby sečetly hlasy volitelů nominovaných z jednotlivých států.<br/><br/>Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka<br/>--------------------<br/>Tam je to ještě složitější, tam je ve středu, první středu po druhém pondělí v prosinci, to jsou takový krásný data, doufám, že jsem to nepopletla, se sejdou volitelé v hlavních městech jednotlivých států a tam odvolí, zase je, platí spíše morální pravidlo, že volitel má hlasovat tak, jakým způsobem prostě rozhodli lidé v tom státě, v některých státech je to naprostá povinnost, v některých státech je to jenom morální povinnost a občas se stane, že prostě některý volitel hlasuje jinak, zatím nikdy tedy neovlivnilo výsledky voleb samozřejmě, ale může se to stát a zase je to něco, co vytváří jako určitou nejistotu, každopádně poté tedy, co se sejdou v těch státech, to odešlou do kongresu a poté viceprezident, stávající viceprezident, který je zároveň předsedou senátu, protože ten je oficiálně předsedou senátu, vyhlásí výsledky a tam bylo velmi zajímavé, že vlastně v tom roce 2000, kdy Al Gore tedy prohrál na základě i toho, že Nejvyšší soud rozhodl, že už nebude přepočítáváno, tak to byl Al Gore, který vyhlašoval vítěze George W. Bushe, velmi ho oskenovali novináři a on ani nehnul brvou a opravdu pronesl ten projev, označil Bushe za, za vítěze voleb a končil tím Bůh ochraňuj prezidenta Spojených států amerických a ukazovalo to na takovou jako určitou kulturu, že prostě v momentě, kdy je rozhodnuto podle nějakých pravidel, tak už prostě ten poražený se s tou porážkou smíří a chová se tak, že, že prostě to odpovídá takové té tradici většinou, pogratuluje vítězi a podobně a tohle myslím si, že trochu je, je problém už průběžně Donald Trump neustále říká, chtějí ukrást volby, falšují volby a podobně, což si myslím, že je dost nezvyklé v té americké kultuře.<br/><br/>Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>Amerika je dnes, jak se píše, rozpolcená země. Co myslíte paní profesorko, Dvořáková, je Donald Trump spíše příčinou té rozpolcenosti nebo důsledkem rozpolcenosti Ameriky, o tom se vedou debaty?<br/><br/>Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka<br/>--------------------<br/>No, tak já si myslím, že je to důsledek, je to důsledek mnoha problémů, kterým ta země čelí. Donald Trump v roce 2016 dokázal velmi výrazně reagovat a oslovit voličské skupiny, které byly postiženy vlastně takovou tu deindustrializaci tím, že prostě mnohé průmyslové podniky odešly, přestaly vyrábět, nestačily konkurenci právě třeba z hlediska Číny, mnoho průmyslu textilního dalšího odcházelo do Číny, tak v tomto okamžiku on dokázal tyto lidi vlastně oslovit, protože to byli většinou kvalifikovaní pracovníci, kteří, i když našli další zaměstnání, tak nikdy ne tak kvalitně placený a vlastně dostali se do takové té situace bezvýchodné, kdy prostě neměli, neměli prostředky udržet ten svůj vlastně životní styl nebo, nebo třeba jenom nechat děti studovat a tak dále, takže on tím, jak říkal, vrátíme sem ten průmysl, prostě vyhrocoval pracoval ty konflikty i s Čínou v pozdější době vlastně to byl i ten slib voličům. Tak vlastně dokázal oslovit tyto skupiny lidí a měli i to zajímavé, že vlastně v posledních dnech těsně před volbami on se soustředil na ty takzvané swing states, tam kde se rozhoduje, kde není jasné, kdo bude mít jakou podporu a šel přímo i do těch čtvrtí, kde byly tyhle ty skupiny lidí, takže to dokázal oslovit ty skupiny a vychází tohle ze situace, která prostě v Americe objektivně je a on dokáže nebo dokázal prostě oslovit některé ty nespokojené skupiny a přijít s diskursem, který jim něco říkal, ale dále tu společně samozřejmě polarizuje.<br/><br/>Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>Jak byste odhadla, ať už v Bílém domě zůstane Donald Trump nebo tam usedne Joe Biden, další scénář euroamerických vztahů, jejich vývoje?<br/><br/>Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka<br/>--------------------<br/>Tak nesporně zůstává, Spojené státy zůstávají tím nejbližším spojencem Evropy, je to jenom trošku otázka toho, jakým způsobem se, řekněme, demokraté a republikáni tradičně na tu Evropu dívali. Donald Trump má spíš tu tendenci brát jednotlivé země, toto dělal i George W. Bush, který vnímal tu jako starou Evropu a novou Evropu a orientoval se hodně na postkomunistické státy. Obama spíš měl rád, ať je Evropa jedna, ať mluví prostě nějakým jedním hlasem a bereme jí jako celek. Taky je výraznější to Amerika First jako a jako tamta Amerika jako první, což je dost problematické ve vztahu pokud, z této pozice se jedná se spojenci, přestože samozřejmě víme, že Spojené státy jsou nejsilnější velmocí a i z hlediska NATO a podobně, mají, hrají obrovskou roli i pro bezpečnost Evropy, ale je to vnímáno více kontroverzně v tomto smyslu, že, že vlastně tu Evropu berou jenom jakoby přítěžek a není tam větší empatie nebo větší komunikace jako s partnery.<br/><br/>Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>Ve studiu Českého rozhlasu zůstává politoložka prof. Vladimíra Dvořáková. Polskem zmítají demonstrace proti omezení interrupcí, podle rozhodnutí Ústavního soudu je umělé přerušení těhotenství legální už jen tehdy, pokud je v ohrožení život matky nebo pokud je těhotenství následkem znásilnění či incestu, jiné možnosti jsou podle nálezu soudu protiústavní. Demonstrující lidé ale volají také po sekulárním státu, tedy po oddělení církve od vzniku státu. Zažívá Polsko novou revoluci, dokonce se hovoří, jestli nejde o nějaký generační protest.<br/><br/>Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka<br/>--------------------<br/>Je to možné, protože z hlediska toho generačního protestu je tam už generace, která vyrůstala v jiném období než-li komunistickém období a vnímá tu roli církve spíše jako roli, která je prostě osobní pro člověka, který je věřící a má vztah k té církvi, ale nikoliv jako něco, jako instituce, která by měla výrazněji ovlivňovat politiku, je to určitý protest proti té silně konzervativní politice současné vlády, práva i spravedlnosti, je tam i otázka určité kritiky a posunu těch demokratických principů, který vidíme i v Polsku, Evropská unie silně kritizovala tu snahu vlády relativně úspěšnou teda vlastně ovlivnit složení soudů. V politologii se hovoří o takových principech, jako že demokracie na scestí /nesrozumitelné/ jako něco jako, jako, jako když jste na klouzačce, a i to znamená, že sice základní procedury jsou jakoby zachovávány, ale nejsou zachovány ty principy, které třeba mají mít těsně vyrovnávání mocí, který mají mít nezávislé soudy, které vnímají třeba ombudsmana jako člověka, který má opravdu chránit ty občany proti nepřiměřeným třeba zásahům státu a zabývat se i menšinami, skupinami, které mohou být diskriminovány a mimochodem kandidátem na ombudsmana v Polsku je poslanec, který dával návrh a podnět Ústavnímu soudu, aby rozhodl o zpřísnění toho interupčního zákona, který teda v tuto chvíli zakazuje i interrupce v případě vážného poškození plodu.<br/><br/>Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>Nejnovější polské průzkumy, které citovala i česká média, naznačují pokles podpory Jaroslawa Kaczynského a jeho strany Právo a spravedlnost, její preference za pouhý měsíc klesly až 10 procentních bodů, podle dalších anket 70 % lidí nechce Kaczynského v politice, 60 % podporuje demonstrace, co to pro vládu znamená?<br/><br/>Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka<br/>--------------------<br/>Tak pro vládu to znamená dosti velkou hrozbu, samozřejmě už vláda je tam nebo vliv Práva a spravedlnosti už dlouhou dobu, takže tam vždycky se to po určité době se prostě ta garnitura i vyčerpává a ztrácí smysl, ostatně ono se říká, že ani vlastně covidová situace nebyla v Polsku příliš dobře zvládnutá a dokonce jsou interpretace, že právě, ten, to rozhodnutí Ústavního soudu mělo býti, aby odpoutalo pozornost od problémů, které jsou s covidem, nevím, už je to trochu konspirační, protože každopádně se to jakoby nabaluje na sebe ta nespokojenost i s tímto, řekněme, interpretací toho Ústavního soudu a i tou problematikou covidové infekce a řekněme nezvládnutí té situace.<br/><br/>Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>Jaké možné scénáře dalšího vývoje vidíte, docela s obavami se připomíná blížící se 11. listopad, polský národní svátek, kdy se ve Varšavě tradičně koná takzvaný pochod nezávislosti.<br/><br/>Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka<br/>--------------------<br/>No, ten pochod nezávislosti je zároveň i vnímán jako určitými nacionalistickými skupinami jako, jako něco, co může, co využívají vlastně pro, pro působení na cestu nebo ozřejmění, teď nemluvím o běžném vlastenectví, které samozřejmě se dnem nezávislosti souvisí, ale, ale, jako je to opravdu využíváno těmi ultrakonzervativními a řekněme krajně pravicovými skupinami pro získání popularity a vyvolává to samozřejmě zase protesty z té druhé strany, takže polská společnost určitě v tuto chvíli hledá svoji další budoucnost, jako opakuji vždycky u těchto věcí hodně záleží na tom, i jakým způsobem se dokáže prezentovat opozice, co opozice dokáže vlastně dát lidem jako, jako alternativu a řekněme, není to úplně jednoduchá situace, protože vlastně i nedávno byl zvolen prezident, který je spjat vlastně s Právem a spravedlnosti, takže ta změna spíše ukazuje na polskou společnost, že nechce opouštět některé základní principy, které by, řekněme v liberální demokracii měly být.<br/><br/>Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>Svůj úřad rozhodně se opouštět běloruský prezident Alexandr Lukašenko, tak jak se nechal Jaroslaw Kaczynski slyšet, že tlaku ulice nehodlá ustupovat ani o milimetr, tak to nechce ani Lukašenko. Už třetí měsíc lidé v Bělorusku požadují jeho odstoupení, vypsání nových voleb, je to patová situace.<br/><br/>Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka<br/>--------------------<br/>Částečně je to patová situace, já musím říct, že mě překvapila ta délka vlastně těch protestů. Já jsem osobně po těch, a dokonce myslím, že jsme o tom spolu hovořili, tak jsem neviděla, jako i když byly ty protesty, tak jsem nepředpokládá, že to bude nějakým způsobem výraznější, patří to k největším protestům, které kdy v Bělorusku byly, zároveň byl teda, byla, u těch protestů vždycky nutné prostě nějakým způsobem to koordinovat nebo gradovat nebo, protože je tam největší riziko je prostě určitá nová bez jakéhokoliv výsledku, ale na to si myslím, že, že ten režim také hraje, že prostě spolu s represemi, zatýkáním, zastrašováním lidí, tak vlastně neustupuje ani, ani o kousek, i když propustil myslím některé z těch, některý z disidentů, ale zase i v takové míře, že oni se nezapojují do, do nějakých těchto protestů, takže hraje asi na tu, na tu délku a na tu únavu, opozice vyhlásila generální stávku teďka 27. října myslím, že to bylo, ale ta stávka nebyla příliš úspěšná, je to, je to vždycky krok jako velmi riskantní, jestli může nastartovat, něco dále, přejít do té další etapy nebo jestli to prostě trochu potom frustruje obyvatele a skončí to, pokud tyto silné protesty potom nějakým způsobem skončí bez viditelných výsledků, tak je otázka, jestli nedojde k vyčerpání jako té opozice anebo nenabere teda nové síly a nepůjde, nepůjde znovu proti, proti Lukašenkovi. Tam to má i zahraničně politické aspekty, samozřejmě Lukašenko dlouho hrál takovou tu dvojí hru, jako Rusko a západní Evropa. Rusko ho velmi dlouho podporovalo v nějakých skupinách, poté on se snažil to trochu diverzifikovat, teď to ukazuje, že, že se bude dále vracet k Rusku, protože tam prostě tu podporu dostane na rozdíl od kritiky, tedy ze strany Evropské unie.<br/><br/>Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>A má běloruská opozice nějaký plán /souzvuk zvuků/.<br/><br/>Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka<br/>--------------------<br/>Já si myslím, že částečně to zprofesionalizovalo, ono samozřejmě je to obtížné ten režim třeba vypínám, mobilní sítě a internetové přístupy, aby se hůře komunikovalo vlastně v téhle té době, ale vždycky u té opozici je nutné, aby to připravovala, řekněme, profesionálně s analytiky, aby věděli, jaké, jaké kroky dělat, nedělat, rozhodně nemůžeme očekávat, že to je prostě jenom, že někoho něco napadne a řekne, protože to je i velká zodpovědnost. V momentě, kdy skutečně vyzýváte lidi, aby šli do ulic, tak musíte také přemýšlet o tom, jakým způsobem jít další kroky, aby to i násilí, který proti těm lidem se uskutečňuje, tak aby nebylo v uvozovkách zbytečné, aby, aby prostě nějakých výsledků se, se prostě dobrali, ale je to těžké tedy, jako není, není na to žádný přesný scénář.<br/><br/>Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>Rakousko se ponořilo do třídenního státního smutku, ve Vídni zabíjel dvacetiletý muž, který se tam narodil, rodina pochází ze severní Makedonie. Loni v dubnu byl odsouzen na 22 měsíců vězení za pokus o cestu do Sýrie, kde se chtěl připojit k takzvanému Islámskému státu. 5. prosince již byl předčasně propuštěn, je tady opět klasický scénář, pachatel víceméně bezpečnostním složkám známý?<br/><br/>Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka<br/>--------------------<br/>Je to, je vždycky otazník, jak dalece tyto lidi je nutné sledovat, není nutné sledovat, co já vím nebo co jsem se dočetla, tak ten pachatel poté co byl propuštěn, tak navštěvoval ne jenom sociální kurátory, ale /souzvuk zvuků/, kde se snaží vlastně třeba i s těmi mladými lidmi mluvit vysvětlit jim, on nepocházel z problematické rodiny, je to tedy albánská rodina ze severní Makedonie, ale žil, byl vzděláván už ve Vídni a ta rodina žádné znaky radikalizace vlastně nevykazovala, takže pro ní i toto bylo vlastně jakoby ten, ten syn šel jinou cestou, než-li než-li, jak jí vnímala asi ta rodina a bylo poměrně dost jako velké přesvědčení, že on dostal rozum, když to řeknu takhle v uvozovkách, že, že dokonce se objevují zprávy, že prostě na těch sezeních, že odsuzoval ty francouzské útoky a vyjadřoval se negativně proti tomu, takže ono je to velmi, velmi obtížné.<br/><br/>Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>Mimochodem minulý týden zaútočil džihádista s nožem v ruce v Nice předtím v Paříži, francouzský prezident Macron vyhlásil plán na deradikalizaci islámu ve Francii jakýsi boj proti radikálním islamistům a oznámil také třeba výchovu francouzských imámů, je to paní Dvořáková podle vás ta cesta?<br/><br/>Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka<br/>--------------------<br/>Já si myslím, že cesty samozřejmě nejsou jednoduché, ale určité cesty musí být jedna z těch věcí, která je ve Francii velkým problémem, je vytvoření těch ghett, těch vyloučených vlastně skupin, které žijí ve velkých ghettech a vlastně se tam vytváří skoro i vlastní pravidla, policie se pomohou bojí chodit, proti těm ghettům varovali sociologové, politologové dlouhodobě, prostě tento problém takto řešil, že ty lidi byli ubytováváni a tam vlastně v jednom, v jednom místě byli koncentrováni a tam samozřejmě zase už vznikají ty nové vztahy, jiné vazby a velmi rychle se tam šíří ta radikalizace, podobně jako se často šíří třeba ve věznicích.<br/><br/>Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>Konstatuje prof. Vladimíra Dvořáková z Masarykova ústavu vyšších studií. Já vám děkuji za váš čas a za vaše názory, přeji hezký den.<br/><br/>Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka<br/>--------------------<br/>Hezký den.<br/><br/>Zita SENKOVÁ, moderátorka<br/>--------------------<br/>Zítra přivítám amerikanistu Jiřího Pondělíčková, děkuji, že jste si nás naladili pro ještě kvalitnější zvuk si nás neváhejte poslechnout na digitálním rádiu Dat. Na slyšenou se těší Zita Senková.<br/>

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.